RUSKO: Jaká je nálada před blížícími se volbami?
Jaká je situace před volbami, ukazují statistiky, které vyčíslují nálady elektorátu. Nezávislé sociologické centrum Levada uskutečnilo rozsáhlý průzkum mezi voliči a dne 16.11. zveřejnilo jejich výsledky. Z nich vyplývá následující:
1. K volbám je ochotno jít 63 % občanů Ruské federace (RF).
2. Ve srovnání s předešlými volbami do Dumy jsou i mladší lidé ochotni dostavit se k volbám. Hlavní silou, která však i nadále bude určovat směr vývoje Ruska, zůstávají starší lidé, obyvatelé vesnic a malých měst.
3. Hlavní událost, která volby ovlivní, se již stala – prezident Putin v říjnu oznámil, že bude kandidovat za stranu Jednotné Rusko. Průzkum ukázal, že přítomnost prezidenta na kandidátce ovlivnila část voličů, kteří se rozhodli se voleb zúčastnit. Od té doby (tedy za poslední měsíc) se preference stran nijak výrazně neměnily. Pevně rozhodnutí respondenti by pro tyto strany hlasovaly následovně: Jednotné Rusko 67 %, Komunistická strana RF 14 %, Národnědemokratická strana Ruska Vladimira Žirinovského 6 % a Spravedlivé Rusko 4 %.
4. Rusové mají tendenci hlasovat za nesporné vítěze voleb (55 %). Oproti roku 2003 má strana Jednotné Rusko mnohem silnější pozici. Na obrázku jsou preference Jednotného Ruska (modrá křivka) v roce 2007 vidět na první pohled.
5. Většina voličů očekává, že strana za kterou se rozhodnou hlasovat, jim nabídne program orientovaný na sociální pomoc a symbolickou image „silné velmoci“. Nejvíce podporovanými body jednotlivých stranických programů jsou „obranyschopnost země, sociální jistoty zaměstnaných, zvýšená role státu v oblasti ekonomiky, zavedení pořádku, a to i za cenu omezení některých občanských svobod, a hájení zájmů jednotlivých regionů.
6. Naprostá většina dotázaných (85 %) předvolební kampaň nesleduje příliš pozorně nebo vůbec. Téměř polovina respondentů (48 %) je přesvědčena, že volby budou nakonec jen imitací boje o moc, protože rozdělení míst v Dumě se nebude řídit výsledky hlasování, ale bude nadiktováno politickou mocí. Oproti tomu se však třetina lidí (34 %) domnívá, že ve volbách „půjde o skutečný politický boj“.
Co se týká volební účasti, ta vždy v Rusku byla pro silné strany nejzávažnější hrozbou. Neúčast ve volbách je vždy určitou formou pasivity či protestu. Současná vláda si však zajistila vyšší míru poslušnosti voličů tím, že novelizovaný volební zákon již neumožňuje hlasovat „proti všem“. Takže jedna forma protestu byla tímto eliminována a k účasti ve volbách vždy vyzve přímo prezident.
V Rusku panuje velice silný názor, že výsledky voleb určuje stávající politická moc. 42 % dotázaných se domnívá, že předvolební debaty jsou jen trikem. Dubnový průzkum centra Levada ukázal, že velká většina respondentů (74 %) si myslí, že v průběhu voleb dojde k nesrovnalostem a podvodům. 45 % z nich je přesvědčeno, že výsledky voleb nebudou odrážet skutečnou vůli obyvatel Ruska. Oproti tomu jsou však respondenti ochotni považovat parlament, který z voleb vzejde, za zákonný a nezpochybnitelný. Veliký podíl na tom má historická kontinuita (podrobněji zde).
