Za největší nepřátele současného Ruska byli prohlášeni zastánci politické plurality. Začalo to v roce 2012 zavedením právní kategorie „zahraniční agent“, kterým může být každá nezisková organizace, která se zabývá politickou činností a má příjmy ze zahraničí. Do roku 2018 jich bylo 154.

V roce 2017 přibyla média, která mají příjmy ze zahraničí, což jsou většinou internetová média, která nemá Rusko pod kontrolou, jako jsou Meduza, VTimes, The Insider, iStories. Tam přešli novináři, kteří odešli z oficiálních médií: to znamená ze státní televize a rozhlasu či z médií, která patří kremelským oligarchům.

V roce 2018 následoval další právní výklad, podle kterého se může stát „zahraničním agentem“ jakýkoliv jednotlivec, tedy i občanka či občan Ruska, který šíří po internetu přes facebookový, instagramový či twitterový účet nějaká sdělení: stačí, když na jeho účet přijde platba ze zahraničí, nebo dostane pozvání na zahraniční konferenci či obdrží peníze od příbuzného v zahraničí.

Jak to chodí v praxi, popsala před pár dny německým novinářům sedmadvacetiletá novinářka Sonja Groismanová, která je na listině ruského ministerstva spravedlnosti na 31. místě ze 43 novinářů, kteří nesou označení „zahraniční agent“.

To se stalo 15. července 2021, kdy byla redakce s názvem Projekt, kde pracovala, zařazena mezi nežádoucí. Groismanová říká: „Jsme oštemplovaní a nyní se učím s tímto označením žít.“

Ztratila práci a nikdo ji nechce zaměstnat, aby neměl komplikace. Před každým jejím zveřejněným článkem, před každou fotografií na Instagramu musí být umístěno následující prohlášení: „Tato zpráva (materiál) pochází od autora (nebo) je rozšiřována zahraničním masovým médiem, které vykonává funkci zahraničního agenta, a (nebo) od ruské právnické osoby, která slouží zahraničním agentům.“

A to se stalo jen proto, že na YouTube Sonja Groismanová zveřejnila záběry novináře Ivana Safronova, jak odchází do vězení, a podcast o lékařích v čase koronavirové pandemie.

Její šéfredaktor Roman Badanin se v době, kdy byla zařazena mezi „zahraniční agenty“ redakce Projektu, nacházel ve Spojených státech a domů se nevrátil. Řekl: „Politici se kvůli vězení stávají velkými politiky, novináři se kvůli vězení stávají malinkými novináři.“

„Takováto nařízení ministerstva spravedlnosti ničí naší redakci a to se děje velmi rychle,“ říká šéfredaktor Meduzy Ivan Kolpakov.

A Natalja Sindejva z online rádia Dožď k tomu novinářům řekla: „Je to šeredné, když stát dělí občany na přátele a cizince. Takový zákon je absurdní.“

V současnosti jsou ale potenciálními zahraničními agenty všichni kvalifikovaní Rusové, kteří v zahraničí pracují, či ti, kteří jsou ze zahraničí podporovaní. Celkem jde prý asi o jeden a půl milionu lidí.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel