Alexandr Zaldostanov, původním jménem Zaldastanišvili po svém gruzínském otci, bývalý chirurg s podivnými styky se sovětskými a pak ruskými zpravodajskými službami, zakladatel motorkářského gangu Noční vlci, přítel Vladimíra Putina, a jen proto nositel ruských státních vyznamenání za pomoc při okupaci Krymu, je sám o sobě jenom malý nácek. Rasista a homofob. Sám napůl Gruzínec je tvrdým velkoruským šovinistou.

Ze svých motorkářů vytváří oddíly proputinovských rváčů, které by, jaksi neformálně, za přihlížení milice násilím rozháněly demonstrace demokratické opozice. Říká jim Anti-Majdan a razí pro ně úderné heslo „Smrt teploušům“. Obdivovatel vůdce Stalina logicky považuje násilné potlačení demonstrací východoněmeckých dělníků v roce 1953, maďarskou revoluci v roce 1956 nebo okupaci Československa z roku 1968 za velké státnické činy. Historická fakta o blízké spolupráci Stalina s Hitlerem mezi léty 1939 a 1941 považuje za provokaci a lidi, kteří o ní mluví, za „idioty“. Stejně jako Putin považuje rozpad Sovětského svazu za zradu a největší tragédii dvacátého století. Jenom hlupák může věřit, že květnová „spanilá jízda Nočních vlků“ zeměmi střední Evropy chce pouze připomenout památku padlých sovětských vojáků z konce té zatím největší války.

Zbytky bývalého Československa, tedy republiky Česká a Slovenská, jsou dnes už jedinou a poslední částí Stalinem v letech 1944 a 1945 obsazené Evropy, která ještě výročí konce války vnímá jako připomenutí a oslavu „osvobození Rudou armádou“. Všichni ostatní – Poláci, Maďaři, Estonci, Litevci, Lotyši a další – už nejpozději od roku 1989 mluví o dvojí okupaci – nacistické a sovětské, o ztrátě samostatnosti a zločinech komunismu. Asi měli jiné dějiny. Nebo jsme jiní my - a mělo by nás to vést k zamyšlení.

Vzpomenout konce hrůzné války a připomenout její oběti je morální povinností dnešního Evropana. Uctít památku všech obětí, stejně jako ukázat i na všechny viníky, by po více než sedmdesáti letech přece nemělo být tak složité. Je to o to důležitější, že Evropou se bez ohledu na tuto zkušenost začínají znovu šířit totalitní lži a sliby radikálních věčných řešení. Udržovat ještě v této době při životě historickou lež o konci války taková strašidla jenom posiluje.

Až půjde Miloš Zeman se svou suitou opět děkovat za „osvobození“ na ruské velvyslanectví, nepochybně zopakuje všechna lživá rituální klišé z dob komunismu. Stejně nepochybně se nedotkne žádné z bolavých pravd o konci války a přežívání – ne životě – československé sovětské kolonie od jejího skončení až do roku 1989. Stejně jako nedovzdělaný sovětský motorkář Zaldastanišvili ani Miloš Zeman nemá schopnost ani vůli rozeznat pravdu. Lidé uznávající jenom moc pravdu nepotřebují a nechtějí. Nikdy nepochopí ani to, že za svobodu se nedá jenom někdy děkovat, ale musí se o ni neustále usilovat. Vždy, a když je potřeba, i proti většině. Nejlépe s důstojností - a bez násilí. Ale to už je pro takové pány, bohužel, příliš složité.

7.5.2016, psáno pro www.hlidacipes.org