25.4.2024 | Svátek má Marek


RUSKO: Brežněvova doktrína

5.3.2014

Rusko stále neví, kde začíná a končí. Momentálně na Krymu, ale je to definitivní?

Podle analytiků poslal prezident Putin ruské vojáky na Krym proto, aby předešel pozdější válce velkých a krvavých rozměrů. Z hlediska jeho logiky na tom něco je. Ale nezapomínejme, že stejný argument pěstovaly generální štáby před sto lety. A právě to, co mělo velké válce (dnes jí říkáme první světová) předejít, k ní přímo vedlo.

Tím není řečeno, že tisíce ruských vojáků na Krymu povedou k velké válce s Ukrajinou, natožpak se Západem. Je tím řečeno pouze tolik, že mnohé původně detailní akce či úmysly mohou mít dalekosáhlé následky. Větší než ten, že Krym se po šedesáti letech vrátí pod ruskou svrchovanost.

My za tím vším vidíme cosi méně dalekosáhlého, leč tím důvěrnějšího. Stačí se ohlédnout o 46 let nazpět. A z tohoto pohledu události na Krymu ukazují, že Brežněvova doktrína není mrtvá. Odráží imperiální charakter Ruska mnohem více, než se ještě před pár lety mohlo zdát.

Pozor na to, co je Moskvě svaté

Co to ta Brežněvova doktrína vůbec je? Mladší už to možná nevědí, ale generace zasažené srpnem 1968 či "jen" následnou normalizací to mají téměř geneticky zakódované. Stále se přeme o zvací dopis, jenž prý vyvolal zásah Moskvy. Ale hlavní příčinou invaze z 21. srpna 1968 a dvacetileté okupace byla doktrína tehdejšího generálního tajemníka sovětských komunistů - prostě vládce Moskvy.

Brežněvova doktrína tvrdila, že je-li ohrožen socialismus byť v jediné zemi sovětského bloku, je to důvod k vojenskému zásahu ostatních. Jinými slovy: Jakmile nějaký sovětský satelit vybočí z řady (ze sféry vlivu) a poruší to, co je Moskvě svaté, stává se legitimním cílem invaze. Jakmile se nějaký stát bloku, který Moskva považuje za svůj, pokusí vymanit (byť by to bylo vymanění pod kontrolou reformních komunistů pražského jara), je třeba ho umravnit silou. Právě proto se jí říkalo i doktrína omezené suverenity.

V tomto smyslu Putin skutečně aplikuje Brežněvovu doktrínu na Ukrajinu. Že je komunismus už mrtev? Že ideologické úchylky už nikoho nevzrušují? Že ruští vojáci jsou jen na tom ukrajinském území, kde je místní Rusové sami vítají? To vše je pravda, ale doktrína sféry vlivu se stále počítá. A když se Kyjev pokusil ze sféry Moskvy vymanit, byla to pro Putina podobná provokace jako pro Brežněva svoboda tisku v Dubčekově Československu.

Pro Putina není rozhodující, zda je ruská menšina na Ukrajině skutečně ohrožena. Asi i v něčem je, jak napovídá zrušení jazykového zákona, ale to nejsou problémy, jaké by museli řešit vojáci. Pro jejich vyslání rozhodlo to, co chtěl Putin demonstrovat. Chtěl předvést, že Rusko je svrchovaným pánem, který si sám nárokuje suverenitu pro své kroky, ale suverenita ostatních - nejsou-li náhodou silnější - je pro něj jen cárem papíru. To je Brežněvova doktrína vzor 2014.

Její použití nespadlo z nebe. Rusko na Brežněvovu doktrínu nepřestalo myslet nikdy - jen v 90. letech nemělo sílu a vůli k jejímu naplňování. Při rozpadu Sovětského svazu dokázalo podržet promoskevské režimy v Podněstří, Abcházii či Jižní Osetii, ale to byla okrajová území. Až v srpnu 2008, když na gruzínský pokus nastolit vlastní suverenitu nad Jižní Osetií odpovědělo invazí tanků do Gruzie, jasně ukázalo, že Brežněvova doktrína je zpátky s plnou silou. Vstup ruských vojáků na Krym je další krok. Vrací Brežněvovu doktrínu na území nikoliv divoce kavkazské a sporné, ale do evropského státu, jehož suverenita byla obecně uznávána 22 let. Na Ukrajinu, jejíž suverenitu - včetně Krymu -Rusko uznalo podpisem budapešťského memoranda v roce 1994.

To je po víkendu minulost. Že budapešťské memorandum podepsaly i USA a Británie? Že Ukrajina se tehdy vzdala sovětských jaderných zbraní i výměnou za to, že je jí zaručen Krym? Kampak s tím na Putina. Většinová logika v Rusku to vnímá jinak: Tím, že Ukrajina ve spojení se Západem svrhla Janukovyče a sází na nacionalisty, porušila, co je Moskvě svaté. A kdo poruší, co je Moskvě svaté, stává se legitimním cílem zásahu. Jasné? Tak to platilo v srpnu 1968 pro Československo, v srpnu 2008 pro Gruzii a v březnu 2014 pro Ukrajinu. Režimy se mění, ale Brežněvova doktrína omezené suverenity zůstává.

Jak přišel Západ o vliv na Putina

Je třeba zdůraznit, že tady nejde o přímé paralely. Zatím platí, že Putin chce Brežněvovu doktrínu Ukrajině i světu demonstrovat, ne s její pomocí sousední zemi převálcovat.

Proč vlastně poslal vojáky jen na Krym? Často se používá argument historický a národnostní. Spíše však šlo Putinovi o minimalizaci ztrát a rizik. Krym je jediným ukrajinským areálem, který může od zbytku země izolovat i malá vojenská jednotka (Perekopská šíje je široká jen sedm kilometrů).

Ale to nic nemění na podstatně věci: Proč tam poslal vojáky v uniformách bez označení? Našinec si vzpomene na tanky v srpnu 1968. Z obrázků je znal s rudými hvězdami, ale na vlastní oči je viděl jen s bílými invazními pruhy. Jako by se za "bratrskou pomoc" styděly.

Dalším Putinovým hobby je vytvořit fakta a až potom o nich jednat. Je to protipól západních snah o konsenzus a Putin je hrdý, že tady Západ válcuje: zatímco ten se teprve pře o vyslání mezinárodních pozorovatelů, on už tam své vojáky má. Připomíná to bajku oblíbenou po 21. srpnu 1968: Páchne to tu, řekl tchoř, proto tady zůstanu, dokud smrad nevyvětrá. I Putin pošle na Krym neidentifikované ozbrojence a pak řekne, že je tam chaos, který musí zpacifikovat ruští vojáci.

Co z toto všeho plyne pro nás? Řekněme rovnou, že s tím moc nenaděláme ani my, ani silné mocnosti Západu. Jak pravil šéf moskevského centra Carnegie Dmitrij Trenin: Putin byl v posledních měsících na Západě tak démonizován, až uvěřil, že horší to pro něj už nebude, ať udělá cokoliv. Zatímco dříve bral v potaz, co na to či ono řekne Německo, dnes už ne. Západ tak přišel o svůj vliv.

Může to být poněkud frustrující, ale de facto nám nezbývá než sledovat, kam až Rusko hodlá Brežněvovu doktrínu uplatňovat. Zatím jen po Krym. Ale je nějaká záruka, že ne až po Dněpr? Nebo v nějaké měkčí podobě (třeba v podobě federalizované Ukrajiny) až po bývalé sovětské hranice? Tady žádná odpověď není. Pouze ta, že slova Rusko a záruka tvoří protimluv.

LN, 3.3.2014