Německý deník FAZ hovořil s Billem Gatesem

Ve čtvrtek se Bill Gates setkal s Angelou Merkelovou, aby s ní prodiskutoval další možnosti spolupráce při rozvojové pomoci. V interview hovoří o boji s chudobou, zdravotní problematice a přednostech nadací.

Pane Gatesi, je aktuální tajfunová katastrofa zapříčiněna klimatickými změnami způsobenými člověkem?

Je to především velká tragédie. Musíme se ještě učit, jak těmto věcem lépe porozumět. Podle Mezivládního panelu pro výzkum změn klimatu by to mohlo být díky člověku, ale ještě se to neví přesně.

Jak se tu bude angažovat nadace Billa a Melindy Gatesových?

Naše nadace peníze obvykle poskytuje dříve, než se něco stane. Při odstraňování následků katastrof je důležité dodat peníze v prvních pěti dnech na ta správná místa, tak se pomůže nejvíc. A to umějí vlády lépe než my. Což ale nic nemění na tom, že je to tragédie, také proto, že je jí postiženo tolik dětí.

Co se tedy vůbec dá dělat?

U přírodních katastrof bohužel ne mnoho. Každý rok nicméně zemře 6,5 miliónu dětí na následky hladu nebo nemocí. Sem je třeba napřít síly.

Pro tuto činnost hledáte spojence. Co si slibujete od vašeho setkání s Angelou Merkelovou ve čtvrtek?

Všichni jsme součástí jednoho celku. Německo bylo vždycky ohledně rozvojové pomoci štědré. Jeho hospodářství šlape dobře. A už léta dobře spolupracujeme.

Co je tedy vaším cílem?

Více a lépe kooperovat. V sedmdesátých a osmdesátých létech bylo výrazně víc státní rozvojové pomoci. Tyto na hospodářské výsledky těsně zavěšené aktivity pak výrazně poklesly. Vzniklý prostor posléze zaplnili soukromí donátoři jako my.

Čemu tuto změnu připisujete?

Problému, že tam, kde je pomoci zapotřebí nejvíc, vládnou často ty nejhorší podmínky. Jsou tam vlády špatné, nedemokratické a často i nelegitimní. Je těžké tam něco prosadit. To říkáme stále. Naše nadace pracuje velmi cíleně.

Co německé kancléřce řeknete?

V roce 2015 převezme Německo předsednictví G8. Je to významný milník, od něhož lze na staré rozvojové cíle efektivně navázat. Mnohé se již povedlo – dětská úmrtnost se snížila o dvě třetiny, hlad ve světě se také výrazně povedlo zredukovat.

Jako roli by v tom teď měl hrát Berlín?

Až převezme Německo vedení G8, musí iniciovat otázku, jaké jsou teď největší problémy těch nejchudších na světě.

A jaképak ty největší problémy jsou?

Podvýživa, nemoci a dětská úmrtnost, to jsou největší výzvy současnosti.

A co tu nejvíc chybí? Peníze, výzkum, nebo akceschopné vlády v chudých zemích?

Všechno. Potřebujeme více špičkového výzkumu, nejen kvůli těm nejchudším, a to si vyžaduje hodně peněz.

To jsou nicméně ty samé problémy jako před dvěma desetiletími, kdy vaše nadace začínala. Můžete být se svojí prací spokojen?

Nedíváme se do minulosti, ale do budoucnosti. S tím, čeho jsme dosáhli, jsme nicméně velmi spokojeni. Díky našim očkovacím programům byly zachráněny miliony lidských životů. Jsme největším dárcem v boji proti malárii. A po Washingtonu jsme druzí největší donátoři v boji proti AIDS. V zásadě se zaměřujeme na ty nejubožejší, kterým je pomoci z pasti chudoby zapotřebí nejvíc.

Jak to chcete udělat?

Můžeme fungovat jen coby podpora. Země jako Brazílie, Mexiko či Thajsko to dokázaly, dnes se dynamicky rozvíjejí. Problémy se už týkají méně lidí v méně zemích.

Před časem jste měl možnost udělat si obrázek o situaci v Číně. Jaké je vaše hodnocení?

I tam je ještě hodně chudoby, ale je to vnitřní čínský problém.

Proč?

Je tam velmi mnoho bohatých. První generace, co velice rychle přišla k velice velkým penězům. Na té to teď je – nevědí ale ještě pořádně, jak to mají dělat.

Vaše rada?

Vzorem by tu mohla být Amerika. Dárcovství, dotace a nadace mohou mít různé formy. V Německu je to kupříkladu Hasso Plattner, spoluzakladatel společnosti SAP, štědrý mecenáš v oblasti vzdělávání a výzkumu. V boji proti chudobě přichází hodně pomoci právě z technologické branže. Společnosti musí takové soukromé iniciativy podporovat.

Neumí to stát sám lépe?

Ne, soukromě financované iniciativy mají více možností, jak na řešení starých problémů vyzkoušet nové věci. Stát to neumí. Vlády musí s penězi daňových poplatníků nakládat obezřetně.

Když se tak člověk na vaši životní pouť podívá, nabývá dojmu, že se soustřeďujete především na velké věci. Nejprve softwarový gigant Microsoft, teď zase nejbohatší nadace na světě.

Na velké problémy, jako je dětská úmrtnost nebo malárie, je zapotřebí velkých zdrojů.

Jak velkých?

Jen na boj s dětskou obrnou shromáždíme v příštích třech letech čtyři miliardy dolarů. 1,8 miliardy bude přitom z naší nadace.

S aktivy v hodnotě 37 miliard dolarů máte také největší nadaci na světě.

Ano. Bohatství, které jsme vydělali přes Microsoft, jsme v devadesátých letech vložili do nadace. V roce 2006 se přidal i Warren Buffett. Nadace je tak díky tomu schopna každoročně věnovat 3,4 miliardy dolarů na užitečné projekty.

To je skoro deset procent nadačního kapitálu. To musíte fungovat velmi kapitalisticky, abyste takový výnos vytvořili.

Svoje peníze sami neošetřujeme. Také s tím nechceme mít nic společného.

Jak to?

Buffett vložil své miliardy ve formě akcií do rukou svojí investiční společnosti. V té jsou lidé, kteří vědí hodně o penězích, ale málo o malárii. My v nadaci chceme o malárii vědět pokud možno co nejvíc a peněžními otázkami se zabývat nemusíme. Důležité je jediné – aby byla nadace vedena efektivně.

Z deníku FAZ přeložil

Per-hand-preklady.cz