1.12.2022 | Svátek má Iva


ROZHOVOR: Brusel je naprosto bezradný

7.3.2020

U turecko-řeckých hranic roste napětí. Turecko přestalo hlídat pohyb uprchlíků a tisíce se jich nashromáždily u čáry s Řeckem, kterou se chystají překročit. V tom jim zatím brání řecká armáda a policie, která je na místě ve zvýšeném počtu. Jak dlouho tahle blokáda podle vás vydrží a co předpokládáte v nejbližších hodinách?

Určitě nikdo neví, k čemu dojde. Je velmi pravděpodobné, že z Bruselu bude vyvíjen tlak na Řecko, aby nakonec migrantům vstup na své území umožnilo. V tom případě jsou dvě možnosti. Řekové je autobusy přepraví na své severní hranice, ať jdou dále do Evropy. Druhá možnost: Budou se je snažit umístit do zoufale přeplněných táborů na svém území. Nezapomínejme, že Řecko už není suverénní stát. V podstatě bylo rozprodáno hluboko pod cenou svým věřitelům. Není nereálný vznik místních nepokojů. V tom případě nelze tak úplně vyloučit například ani pokus o vojenský převrat.

Policie musela použít slzný plyn, z opačné strany létalo kamení. Turecká média podle ČTK tvrdí, že Řekové na hranicích zastřelili jednoho migranta, řecká média to ale popírají. Myslíte si, že dojde k použití ostrých nábojů ze strany řeckých ozbrojených složek směrem k migrantům nebo naopak? A jak by to změnilo situaci?

Pokud dojde k použití ostrých nábojů, spojoval bych to spíše právě s pokusem o vojenský převrat. V minulosti k němu došlo i za situace mnohem méně dramatické, než je ta dnešní. Pokud vím, NATO proti vojenské juntě v Řecku nikdy nic nemělo.

Zaznívají názory o tom, že by Řecko mělo neprodleně uprchlíkům umožnit další cestu. Martin Rozumek, který šéfuje Organizaci pro pomoc uprchlíkům napsal na Twitter, že zavřením hranic Řecko porušuje mezinárodní právo. „Zavře hranice pro uprchlíky - v rozporu s Ženevskou úmluvou i s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv. Nepřijatelný krok.“ Jak se k této otázce stavíte?

Pokud bychom měli postupovat podle mezinárodního práva, pak by zcela legálním řešením mohlo být třeba vystěhovat Čechy a Moraváky z jejich země a nastěhovat sem místo nás uprchlíky. Myslím, že by to žádné úmluvě neodporovalo a plně by to odpovídalo duchu našich nejvyšších hodnot. Anebo přesněji – nejvyšších hodnot pana Rozumka a jemu podobných.

Josep Borrell svolal mimořádné zasedání Rady pro zahraniční věci. Ursula von der Leyenové odjela do Řecka. Zatím jsou slyšet z Evropy výzvy k politickému řešení. EK oznámila, že kvůli krizi na hranicích uvolní na pomoc Řecku 700 milionů eur. Bude to stačit?

Ti, kdo vyzývají k politickému řešení, by měli objasnit, jak by vypadalo řešení nepolitické. Uvolnit 700 milionů eur zemi, která není schopna splácet ani úroky ze svých dluhů, nepovažuji za politické řešení, ale za výraz naprosté bezradnosti.

Myslíte si, že je možné, že situaci Brusel v podstatě nechá být? Že se omezí na politická prohlášení, případně bude konstatovat, že jedná s Erdoganem atd., budou zasedat komise, pošle Řekům nějaké to euro, ale prakticky nechá, ať si Řekové poradí sami?

Ano, myslím si, že přesně k tomu dojde. Od roku 2015 ostatně nedělá Brusel nic jiného, než že v jednom kuse vyzývá. Často k věcem zcela protikladným. A vzápětí vyhrožuje sankcemi těm, kdo se zdráhají tyto protikladné výzvy realizovat.

Ve svém komentáři pro Právo jste upozorňoval na to, že EU měla dobu na to, aby se připravila na reakci Turecka, ale připravená evidentně není. Myslíte si, že nakonec to bude řešit každá země zvlášť po svém, až nastane konkrétní problém na hranicích? Nebo se skutečně najde celoevropské řešení?

Turecko dalo Evropské unii tři a půl roku na to, aby si ujasnila, jak dál s migrační krizí. Evropští politici se omezili na to, že po celou tuto dobu tvrdili, že krize je zažehnána. Evidentně nejsou připraveni na to, že se bude opakovat, a to dost možná v ještě větším měřítku než v roce 2015. Jestliže nedokázali najít řešení v době, kdy k tomu měli relativní klid, jak by ho mohli najít nyní, kdy stres každou chvílí narůstá?

Lze vůbec další migrační vlnu zastavit za současné politické vůle? Dokážete si představit jednání nějakého zástupce EU s Erdoganem, které by přineslo dobré řešení? A je vůbec teď ještě možné najít nějaké přijatelné řešení pro všechny?

EU nemá Erdoganovi co nabídnout. Sama totiž neví, co vlastně chce. Během tří posledních let se tvrdilo, že povinné kvóty jsou minulostí, a zároveň se vyvíjel nový systém vyřizování žádostí o azyl, který až příliš připomínal princip povinných kvót. Hovořilo se o posilování vnějších hranic Evropy, ale pracovalo se na tom, aby bylo umožněno legalizovat překračování těchto hranic. Uvažovalo se o možnostech pomáhat přímo v zemích, odkud migranti proudí, ale neudělalo se prakticky nic proti těm, kdo v těchto zemích vyvolávají konflikty a kdo z nich pak za peníze utečence pašují.

Napadá vás teď nějaké řešení stávajícího stavu?

Ano, napadá. Zabránit migrantům ve vstupu do Řecka.

Co V4, může nějakým způsobem ve věci zasáhnout?

Země V4 by měly se vším důrazem požadovat odpověď na následující otázky: Kde je horní strop počtu těch, které hodláte v Evropě přijmout? Co budete dělat, až bude tohoto stropu dosaženo? Pokud se domníváte, že žádný takový strop neexistuje, jak chcete zařídit, aby se do Evropy vešly miliony, anebo třeba desítky milionů dalších zájemců? A kdo z vás ponese osobní zodpovědnost, pokud experiment se stěhováním národů nevyjde? Bude to pan Rozumek se svými neziskovými kolegy?

Hnutí SPD vyzývá vládu, aby okamžitě rozhodla o pomoci Řecku vysláním vojáků či policistů na ochranu hranic. Objevila se petice organizovaná pardubickou krajskou organizací hnutí Trikolóra. Vláda České republiky, ke které se petice obrací, je vyzývána, aby nabídla Řecku veškerou možnou pomoc, ať už humanitární, finanční, nebo i policejní a vojenskou. Premiér říká, že postup musí být koordinovaný s EU. Co si o tom myslíte?

Kde lze tuto petici podepsat?

Jak se postavit k návrhu evropské komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové? „Potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity, v Evropské unii by solidarita neměla být ničím na výběr,“ míní eurokomisařka. Povinná solidarita? Jak tuto záležitost vnímat? Lze snad být do solidarity nucen?

Povinná solidarita je samozřejmě nesmysl. Solidarita, která se vynucuje, není solidaritou, nýbrž bezskrupulózním nátlakem. Politici se k podobným vnitřně si odporujícím slovním spojením uchylují v případě naprosté bezradnosti. Nedávno o tom ve Francii vyšla kniha. Napsal ji filozof Bertrand Méheust a jmenuje se Politika jako oxymóron.

Mezitím se v Evropě šíří koronavirus. Česko hlásí první případy nakažených. Jaká opatření v souvislosti s nákazou jsou podle vás adekvátní a jaká přehnaná? Je namístě uvažovat třeba nad uzavřením škol? Co veřejná shromáždění?

Je namístě nepropadat panice. Myslím si, že v této situaci by si měli sednout společně politici vládních strana a stran opozičních a dohodnout se na opatřením v zájmu celé naší země. Není přece v zájmu naší země, když jedni kritizují druhé za jakékoliv opatření, které se snaží v této věci prosadit. Znemožňují tím přece politiku jako celek včetně sebe samotných.

Pokud porovnáme reakce Číny a evropských zemí, podle některých pozorovatelů zejména Itálie výrazně zaostala a krizi nezvládla, hovořil o tom i premiér Babiš. Ukázala se v souvislosti s koronavirem jakási akce neschopnost Evropy?

Koronavirus je jedna z věcí, kterou bych Evropě skutečně nevyčítal. Nikdo na žádném kontinentu si s ním zatím ještě neví rady.

Lidé začali v panice skupovat všechno možné, podle mnoha expertů zcela nesmyslně. Vláda občany vyzývá, aby tak nečinili. Co je podle vás adekvátní reakcí na výskyt nákazy na českém území?

Vláda by měla říci, jak bude zajišťovat distribuci zboží základní potřeby v případě, že se naplní ty nejhorší pesimistické scénáře. Opozice by to měla doplnit o své návrhy. Přiživování hysterie by mělo každého politika zcela přirozeně vyřazovat z volitelnosti v příštích volbách. Tady už totiž přestává legrace.

Ptala se Daniela Černá, PL, 4.3.2020