29.3.2024 | Svátek má Taťána


ROZHOVOR: Arabové páchají Křisťálovou noc

22.5.2021

Izrael zažívá další válku, v níž proti němu bojují i vlivná západní média – včetně několika českých –, která jej prezentují jako agresora nebo přinejmenším „disproporčně“ reagujícího. Jaká by vlastně měla být „proporční“ reakce na tři tisíce raket? Proč je mediální zpravodajství médií tak otevřeně protiizraelské? A čím se tento konflikt liší od dřívějších?

Izrael má naštěstí nad sebou elektronický štít, který většinu raket zastavuje, ale i tak jich stovky na jeho území dolétají. Kdyby tuto geniální technologii neměl, jeho města by už mohla být v ruinách, se statisíci mrtvých. Těžko říct, co by mělo být „proporční“. Zatímco palestinské rakety míří kamkoli a všude, tedy do civilních oblastí, Izrael odpovídá zacíleně na místa, odkud rakety vylétají, nebo kde ví, že jsou soustředěny ozbrojené jednotky Hamásu. Že při tom umírají civilisté, je způsobeno taktikou Hamásu odpalovat rakety z civilních objektů a své vojenské objekty civilisty obklopovat. Znalci této teroristické taktiky a zároveň etického kodexu izraelské armády to mohou opakovat donekonečna a nejsou bráni na vědomí. Jedním z takových neúnavných obhájců Izraele je britský plukovník Richard Kemp, který ujišťuje, že izraelská armáda má přísnější pravidla ochrany civilistů nepřátelské strany „než jakákoli jiná armáda v dějinách“.

Většina médií přebírá zprávy od svých palestinských informátorů a odvysílá a otiskne, jak je dostává, protože kdyby odvysílala něco jiného, už si žádnými dalšími zprávami neškrtne – a jejich zpravodajové si potřebují vydělávat na živobytí. Tak se třeba velkým antiizraelským skandálem mohlo stát vybombardování budovy, kde někteří zpravodajové v Gaze sídlili (a byli předem izraelskou armádou varováni), ale která byla zároveň velitelstvím Hamásu. Tvrzení zpravodajů, že ani po pětiletém sídlení v této budově o velitelství Hamásu nevěděli, je jeden z mála komických aspektů konfliktu.

Tento konflikt se ale od předchozích liší silou organizované páté kolony uvnitř Izraele. Tedy útoky izraelských Arabů, tedy izraelských občanů, na jejich židovské spoluobčany. Ty někteří svědci přirovnávají ke „Křišťálové noci“ v Německu v roce 1938, kdy nacistické bojůvky pálily synagogy a rozbíjely židovské obchody. Zfanatizování izraelských Arabů se vysvětluje částečně oslavami ramadánu, které muslimy často vybičují k extraprojevům nenávisti a k nimž izraelští muslimové bývali méně náchylní s vědomím, že jsou v Izraeli bezpečnější a úspěšnější než v mnoha zemích islámských.

Jenže mírněte se, když vás s náboženským zápalem funkcionář Hamásu Fathi Hammád zdraví internetem takto: „Lide jeruzalémský, chceme, abyste uřezávali židům hlavy nožem. Vlastní rukou jim takhle odtud přeříznete tepnu. Nůž vás stojí pět šekelů. Kupte si ho, nabruste ho, položte ho takhle sem a uřízněte jim hlavu. Za pouhých pět šekelů. Židé šíří korupci a chovají se arogantně a čas zúčtování s nimi přišel. Přišla chvíle jejich zničení vašima rukama.“

To stojí za zvláštní všimnutí. Palestinská nenávist už není jen politická – tedy protiizraelská –, nýbrž rasistická a náboženská: vražděte ne Izraelce, ale židy. Toto zfanatizování „našich“ dvacetiprocentních muslimů, myslím, Izraelce zaskočilo nejvíc a řešení bude pro ně jistě komplikovanější než konflikt s obyvateli palestinských území.

Zásadní je i síla protiizraelských demonstrací v západních městech. Jedna z nejsilnějších byla v Torontu, druhá v Londýně. Tam se dělo přesně co?

Severolondýnskými čtvrtěmi, kde bydlí většina londýnských židů, v neděli projížděla auta s palestinskými vlajkami. A potřeboval-li někdo důkaz, že antisionismus a antisemitismus jsou jedno a totéž, těžko by hledal lepší. Zde se šířila – jako ostatně i v Torontu – už otevřená nenávist k židům, ne k Izraeli. Tato automobilová demonstrace byla výlučně muslimská a pokřikovala megafonem takovéto šperky: „Fuck the Jews, rape their daughters!“ (Vyjebat se židáky, znásilnit jejich dcery!). „Židi, táhněte zpět do zasraných zemí, odkud jste přišli!“ (Tahle je zvlášť pikantní od muslimů, kteří jsou v Británii sotva druhou generaci.)

Demonstrace trvala tři hodiny. Policie zakročila až po ní z vrtulníku, zastavila už z Londýna vyjíždějící auto a zatkla čtyři demonstranty. Hlavní protiizraelské demonstrace v centru Londýna se už účastnilo hodně Britů a promluvil na ní kamarád Hamásu, bývalý šéf Labour Party Corbyn. Provázela ho nafukovací karikatura nosatého židovského bankéře s čertími rohy a krvavýma očima. Demonstrace pochodovala k izraelské ambasádě a porůznu vyvěšovala palestinské vlajky. Devět policistů bylo zraněno. Jinde v Londýně bylo zbito několik demonstrantů proizraelských. V jiné londýnské čtvrti dva „asijští“ mladíci zbili rabína vycházejícího ze synagogy a musel být odvezen do nemocnice.

Ve vleklém konfliktu s radikálními muslimy je i Francie, která má už více než desetiprocentní muslimskou populaci s velkým počtem radikálů útočících v ulicích francouzských měst. K nedávné výzvě generálů a důstojníků armády, aby vláda proti islamismu zakročila, s mírným varováním, že jinak zakročí armáda, se přidali i policisté. Jde jim o totéž?

Francouzská policie už islámskou radikalizaci nezvládá, nedávno byli dva policisté zabiti. Policejní odborový svaz napsal prezidentu Macronovi rozhořčený dopis, aby přestal o násilnostech řečnit a začal co nejrychleji jednat. „Nastavená pravidla nám znemožňují se účinně bránit násilí, policie je stále terčem kritiky médií, kolaps soudnictví ničí naši investigativní práci... Francouzi už nevěří ve spravedlnost... Skončíte své prezidentství s nejhorším stavem bezpečnosti v moderních dějinách... Je naléhavě nutné reformovat sebeobranu policie a gendarmerie, aby mohli střílet, když se na ně útočí... Doporučujeme, abyste se inspiroval modelem brazilského nebo filipínského boje proti narkoterorismu.“

Do toho se ve francouzských médiích objevují statistiky ničení křesťanských památek a rostoucího počtu stavěných mešit – ty první zanikají stejným tempem, jakým ty druhé vznikají. Zachraňuje to někdo?

To tempo je dvě měsíčně. Každé dva týdny je někde zničena nějaká křesťanská budova a každé dva týdny se staví nová mešita. Spočetla to pařížská organizace „Observatoire du patrimoines religieux“, která pečuje o náboženské dědictví. Mnohé křesťanské památky ničí záměrné požáry, jiné se rozpadají zanedbáním. Nejvýznamnější nedávnou destrukcí byl požár kostela ze 16. století v městečku Romilly-la-Pythenaye v Normandii. Není divu, že se v médiích stále častěji diskutuje o „velké výměně“(grand remplacement), tématu, které bylo donedávna tabu a trestné.

Ale zde jedna novinka ve francouzském vztahu k imigraci: „Imigrační systém nefunguje, ze společných evropských hranic je síto a vnitřní schengenský prostor by se měl zpřísnit, aby se mohlo zakročit proti pašeráctví lidí a usnadnily deportace ilegálních migrantů zpět do jejich zemí,“ říká Michel Barnier, donedávna hlavní jednatel EU o brexitu. A doporučuje „tří- až pětileté zastavení imigrace“. A teď pozor na tuhle špetku ironie: Barnier, který tak statečně bojoval proti brexitu, řekl taky toto: „Jestliže se prezident Macron nepoučí z lekcí brexitu – zvlášť pokud jde o imigraci –, Francie by mohla následovat Spojené království a odejít z EU.“

Páni. Tak to by asi byl konec EU?

Já už pár let zastávám názor (a na otázku, zda by Česko mělo z EU vystoupit, odpovídám ne), že z EU by měla vystoupit celá Evropa. Kdyby EU pohřbila Francie, byl by to od ní dobrý skutek, protože ona to vlatně celé spískala.

Tak pojďme na chvíli z Evropy vystoupit. Čína. U té se teď spočítalo, že poškozuje životní prostředí víc než všechny hlavní průmyslové země dohromady. My na Západě se hecujeme bezmála k zelenému zastavení ekonomiky, jehož výsledek bude nulový, vlastně pro nás negativní, jestliže zároveň nezastaví Čína, která na tom naopak vydělá. Než zničí planetu. Co s tím?

Nic, bude se to oplkávat na pařížské konferenci, na níž Čína uvítala Bidenův návrat USA. Informace zveřejnil Global Energy Monitor. Ekologové se shodují, že jedním z největších zdrojů znečištění je spalování uhlí. A Čína v roce 2020 postavila třikrát víc uhelných elektráren než celý zbytek světa dohromady. Více než jednu týdně. Už rok předtím čínské emise CO2 tvořily 30 procent celosvětových. A bude to narůstat. Světová banka provedla analýzu asi tří tisíc čínských globálních projektů těžby, energetiky, průmyslu a infrastruktury, které „nebývale poškozují ekosystémy a biodiverzitu“. A přitom se Čína prezentuje světu jako vehementní zastánce ochrany prostředí a přírody, „kterou musíme chránit, jako chráníme svoje oči, a žít s ní v harmonii“, vyprávěl Xi Jinping na summitu u Bidena. A radil světu toto: „Rozvinuté země musejí zvýšit klimatické ambice a poskytovat konkrétní pomoc rozvojovým zemím na posílení kapacity a odolnosti klimatickým změnám, podpořit je finančně, technologicky a kapacitně, aby rozvojové země mohly zrychlit přechod na zelený a nízkouhlíkový rozvoj.“

Člověk by si málem myslel, že slovo chucpe pochází z čínštiny.

Britští konzervativci sice masivně vyhrávají volby, ale levičácké akce „cancel culture“ a „woke“ všelijakých institucí a organizací perzekvujících „nesprávné myšlení“ běží dál na plné obrátky. Je jim to lhostejné? Nebo to už nevnímají? Nebo už jsou v tom sami po uši?

Na to nemám jistou odpověď a obávám se, že už v tom jedou taky, spíš z blbosti než z vypočítavosti. Zde tedy několik těch nejnovějších případů. Kaplan soukromého elitního gymnázia Trent College reverend dr. Bernard Randall se žákům prořekl, že nemusejí nutně souhlasit s nově zavedenou školní politikou LGBT, zvlášť když si myslí, že protiřečí učení církve. Škola ho udala k výslechu protiteroristické (to není fór) jednotce zvané Prevent, jejíž hlavní náplní normálně je deradikalizace radikalizovaných extremistů, hlavně muslimských, ale i „pravicových“. Policie případ prošetřila a shledala, že kaplan „nepředstavuje teroristické riziko ani riziko radikalizace“. Přesto byl ze školy vyhozen. Anglikánská církev včetně samotného arcibiskupa canterburského se ho odmítla zastat a škole sdělila, že na jeho propuštění neshledává nic diskriminačního.

Asi se tomu už nedá moc divit, když táž církev začala „kádrovat“ tisíce historických památek podle šablony BLM – tedy jejich souvislosti s otroctvím a imperialismem. Po důkladném prostudování vydává svým 12 500 farnostem a 42 katedrálám směrnice, jak posuzovat „památky problematické“. Památky s pofiderní minulostí budou „kontextualizované, pozměněné, přemístěné nebo odstraněné“, sděluje se v instrukcích. Místní farnosti je „nebudou smět ignorovat“. Ale „tento program nechce konverzaci umlčovat, nýbrž posílit“, vysvětlila ředitelka programu. S dodatkem, jak je pro církev důležitá „inkluzivita, vstřícnost a poskytnutí bezpečného prostoru pro všechny“.

S odstraňováním nebo zakrýváním nevhodných památek nebo jejich částí už začala katedrála v Bristolu a kostel v Dorchesteru. Arcibiskup canterburský vysvětlil, že „není pochyb, že naše církev je stále hluboce institučně rasistická“. A taky že „hromadná migrace by se měla vítat“, a „Bůh je genderově neutrální“.

Ve vlaku státní železniční společnosti London North Eastern Railway se vlakvedoucí oznamující zastávky a jiná upozornění uřekl oslovením „Ladies and Gentlemen“, čímž diskriminoval příslušníky LGBT, jimž se pak společnost oficiálně omluvila slovy „vlakvedoucí by opravdu neměli používat takovýto jazyk“.

To vypadá, jako že jsme vyčerpali i ten závěrečný humor. Nebo je tu ještě něco zábavnějšího?

O americkém svátku Národního dne modlitby Joe Biden – který se tak rád označuje za katolíka – ve své předem napsané prezidentské modlitbě vynechal jméno Pánaboha. A Američané se teď dohadují, ke komu se mají modlit.

Nové knihy Bena Kurase naleznete zde
Deník zamilovaného viruse
Sex nás všechny přežije

Ptal se Martin Huml, PL, 20.5.2021