Izraelský Kneset rozhodl, že parlamentní volby se budou konat 27. října, a v pátek se rozpustil. Vláda premiéra Binjamina Netanjahua bude první od roku 1988, která doslouží celé volební období.

Má za sebou těžké chvíle; masakr Hamásu a válku, která dodnes neskončila – zejména v Pásmu Gazy, v Libanonu a proti Íránu.

Netanjahuův Likud už není nejsilnější stranou. Je terčem ostré kritiky, která bude v začínající předvolební kampani ještě sílit. Kabinet nevyšetřil své selhání před 7. říjnem 2023, udělal i řadu dalších chyb a vrší další – Kneset na poslední chvíli schválil několik kontroverzních zákonů.

Nejvíc kritizovaným je článek zařazený do Základního zákona (izraelské ústavy), že studium Tóry má stejnou hodnotu jako služba v armádě. Ultraortodoxní židé, charedim, tak nebudou muset na vojnu. Další zákon zase ruší dosavadní zatýkání těch, kteří odmítají do armády nastoupit.

Oba zákony vyvolaly velké pobouření izraelské veřejnosti a vedly ke stížnostem k Nejvyššímu soudu, který jejich platnost okamžitě zmrazil, dokud vláda nevysvětlí, proč by měly platit, když uzákoňují nerovnost. Podle izraelských komentátorů je Nejvyšší soud určitě zruší definitivně, protože je diskriminační.

Malé procento charedim se do armády hlásí, ale 72 000 se vojenské službě vyhýbá a bouřlivě protestuje. Armáda potřebuje nejméně 12 000 nových vojáků, a problém tak řeší záložníci, kteří jsou po skoro třech letech války vyčerpaní a přicházejí o zaměstnání i své rodiny. S oběma zákony nesouhlasí ani někteří poslanci Netanjahuova Likudu, ani náčelník hlavního štábu Ejal Zamir, podle kterého je armáda na pokraji kolapsu a zákon oslabí schopnost Izraele se bránit. Kneset kvůli tomu prodloužil povinnou vojenskou službu na 32 měsíců.

Rovněž přijal dlouho odkládaný zákon, který oslabuje pravomoci nejvyšší státní zástupkyně, usnadňuje její odvolání a povoluje vládě nerespektovat její právní názor, jenž byl doposud závazný. Gali Baharav-Miara i její předchůdci byli vždycky strážci ústavnosti, a když rozhodli, že je něco nezákonné, jejich verdikt nebylo možné zrušit. Netanjahuova vláda má však pocit, že ji státní zástupkyně omezuje, a chce se jí zbavit.

Tyto zákony mohou ještě víc snížit slábnoucí popularitu Netanjahua, který si chtěl jejich předložením ke schválení na poslední chvíli zajistit loajalitu ultraortodoxních vládních partnerů.

Už před jejich přijetím nesouhlasilo s požadavky ultraortodoxních stran 62 % Izraelců. Pro zákony nehlasovali ani všichni poslanci Likudu a dva potom stranu opustili. Bývalá náměstkyně ministra zahraničí Šaren Haskel dokonce založila vlastní pravicovou stranu s názvem Izrael na prvním místě a s prohlášením, že vláda „dala přednost sektářským zájmům před našimi vojáky na frontě“.

Dalším nepopulárním novým zákonem je reforma médií, která umožní vládě jejich větší kontrolu a omezí svobodu kritiků. Opoziční politik Jair Lapid prohlásil, že opozice zákon zruší, jakmile se dostane k moci.

Nejvážnějším soupeřem Netanjahua je 66letý generál a bývalý náčelník hlavního štábu Gadi Ajzenkot se svou stranou Jašar (Rovně), kterou založil teprve loni v září – poté, co ve válce ztratil syna a synovce. Kromě jiného slibuje zřízení komise, která vyšetří selhání Netanjahuovy vlády před masakrem Hamásu, posílení armády a hranic, vojnu pro ultraortodoxní židy nebo větší bezpečnost v Izraeli. Totéž požaduje i velká část Izraelců. Ajzenkotova strana v posledních průzkumech několikrát porazila Likud a podle dvou nejnovějších by s potenciálními partnery získala parlamentní většinu. Páteční anketa deníku Maariv také ukázala, že 83 % Izraelců si ve vládě nepřeje ultraortodoxní strany. Současné průzkumy však nic neznamenají a preference se mohou změnit.

Kdyby Ajzenkot volby vyhrál, byl by prvním premiérem z řad Mizrachim, Židů ze Severní Afriky a Středního a Blízkého východu; narodil se sice v Izraeli, ale jeho rodiče pocházejí z Maroka. Až dosud byli všichni izraelští premiéři Aškenázové, tj. potomci Židů ze střední a východní Evropy. Ajzenkot je navíc bývalý generál a ti jsou v izraelské politice oblíbení; byli jimi i premiéři Jicchak Rabin, Ehud Barak nebo Ariel Šaron a šest dalších generálů bylo poslanci rozpuštěného Knesetu, například Beny Ganc.

Do voleb půjde opět i nedávný premiér Naftali Benet, který založil stranu Be-jachad (Spolu) s Jairem Lapidem; už spolu vládli v letech 2021–2022, kdy se ve funkci premiéra vystřídali. Kromě obvyklých stran bude také kandidovat nový subjekt Záložníci, kteří tento týden v průzkumech poprvé překročili hranici vstupu do Knesetu.

Netanjahu čelí kritice nejen kvůli vstřícnosti vůči charedim, ale i velkým ztrátám v Libanonu a poslušnosti vůči Donaldu Trumpovi, kvůli které Izrael nedovedl ani jednu válku do úspěšného konce. Netanjahu preferoval nejzazší možné datum voleb, aby získal čas věci napravit, ale nejnovější schválené zákony mu situaci spíše ztíží. Podle průzkumu televizní stanice N12 si 59 % Izraelců dokonce přeje, aby Netanjahu z politiky odešel. Je nejdéle sloužícím izraelským premiérem; poprvé vládl v letech 1996–1999, pak 2009–2021 a znovu od roku 2022.

Předvolební kampaň však teprve začíná. Izraelci mají ještě tři a půl měsíce, aby se rozhodli, jak bude příští vláda vypadat. A Netanjahu je mistr politického přežití.

Psáno pro Židovské listy