Americký prezident Donald Trump udělal další kontroverzní krok, který vyvolal znepokojení Izraele – schválil dohodu se Saúdskou Arábií o jaderné spolupráci na příštích třicet let. Saúdové mají získat americkou technologii a odborné znalosti ke zřízení „civilního mírového jaderného programu“.

Z dohody však vypadla dřívější podmínka, že Saúdové musejí uzavřít smlouvu o normalizaci vztahů s Izraelem. Trvala na ní předchozí vláda demokrata Joea Bidena i Trumpův nedávno zesnulý poradce Lindsey Graham. Především však dohoda neobsahuje pojistky, které by zajistily, že Saúdská Arábie nezačne vyrábět jadernou zbraň; mj. by musela umožnit kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), jak to stanoví i podobná americká dohoda se Spojenými arabskými emiráty z roku 2009. Emiráty tak od Američanů získaly jaderné know-how, materiál a přístroje stejně, jako je mají dostat Saúdové. Ti ale slib, že nebudou vyrábět jadernou zbraň a nechají se kontrolovat MAAE, výslovně odmítli. Trump přesto dohodu schválil.

Den po oznámení dohody mu někdo připomněl, že zapomněl na normalizaci vztahů s Izraelem, a Trump prohlásil, že tato podmínka v dohodě je. To je však nepravděpodobné, protože Saúdové normalizaci dlouhodobě odmítají, dokud se Izraelci přinejmenším nestáhnou z Pásma Gazy.

Ministr zahraničí Marco Rubio však zdůraznil, že pojistky v americko-saúdské smlouvě budou a zajistí, že mírový jaderný program nebude možné změnit ve zbrojní.

Rijád nemá obohacovat uran na svém území a nejméně první dva roky bude jaderné palivo dovážet z USA. Potom Američané situaci vyhodnotí. Teoreticky by pak v Saúdské Arábii mohla vzniknout továrna na obohacování uranu, což pro řadu zemí v regionu není příjemná představa.

Kritikové už dlouho varují, že jestli Saúdská Arábie bude mít vlastní jaderný program, spustí to v regionu závody ve zbrojení a blízkovýchodní země se budou cítit méně bezpečně. Myslí si to i američtí demokraté, ale zřejmě se jim nepodaří dohodu zablokovat. Kongres ji má dostat ke schválení v nejbližších dnech, ale odpůrci potřebují k přehlasování případného prezidentova veta dvě třetiny hlasů – a ty momentálně nemají.

Problémem je i osobnost korunního prince Muhammada bin Salmána, který v roce 2018 prohlásil, že jestli Írán, hlavní regionální rival Saúdů, vyrobí jadernou zbraň, Rijád to udělá také. Pokud ho však nebude kontrolovat MAAE, která ověřuje, jestli je civilní jaderný program opravdu jen civilní, nikdo v tom Saúdům nedokáže zabránit. Pochybnosti mají i někteří republikáni, kteří chtějí pro dohodu zvednout ruku jen v případě, že Rijád výslovně slíbí, že nebude obohacovat uran a zpracovávat vyhořelé palivo z reaktoru, které lze využít k výrobě atomové zbraně.

Muhammad bin Salmán možná momentálně nemá v úmyslu vyrobit jadernou zbraň, ale budoucnost je nejistá. Je to nevypočitatelný vládce, který dal v roce 2018 brutálně zavraždit novináře Džamála Chášukdžího jen proto, že ho kritizoval. Jeho lidé na saúdském konzulátu v Istanbulu Chášukdžího brutálně mučili, uřízli mu prsty, zabili ho a rozčtvrtili a jeho tělo rozpustili v kyselině. Saúdská Arábie navíc podepsala pakt o vzájemné vojenské pomoci s nepříliš důvěryhodným Pákistánem, rovněž jadernou velmocí. Lze dohodě s takovým panovníkem věřit?

Pro Trumpa je však zjevně důležitější finanční zisk a dohoda je pro Američany výhodná. Americké firmy vydělají na dodávkách Rijádu miliardy dolarů, protože mu jaderné zařízení postaví a Westinghouse zřejmě dodá lehkovodní reaktory. Dohoda oživí americký jaderný průmysl a zabrání jaderné spolupráci Saúdů s Čínou a Ruskem.

Projekty vymyšlené Trumpem nejsou příliš populární ani úspěšné. Trump jim zpočátku věnuje pozornost, ale brzy o ně ztratí zájem. Příkladem je dohoda s teroristickým Hamásem o budoucnosti Pásma Gazy, která uvízla v půli cesty. Teď zase Trump nepřesvědčivě zdůrazňuje, že „zajistí, aby byl saúdský jaderný program mírový“.

Trump tvrdí, že je přítel Izraele, ale chce prodat Turecku nejvyspělejší bojové stíhačky na světě a teď nabízí jaderný program Saúdům a zvažuje, že jim prodá i stíhačky F-35. V obou případech by porušil americký zákon o vojenské nadřazenosti Izraele na Blízkém východě.

Americký prezident přestal na zájmy Izraele dbát a jeho vztah k premiéru Netanjahuovi se zhoršil natolik, že izraelský premiér už nemůže ovlivňovat americká rozhodnutí.

Izraelští představitelé americko-saúdskou jadernou dohodu otevřeně nekritizovali, ale neoficiálně vyjadřují velké obavy – stejně jako z amerického záměru prodat F-35 Turecku nebo z ústupků v jednání s Íránem, kdy Trump vynechal jaderný program, zastavení podpory teroristům v regionu i výrobu balistických raket.

Možná však některým Trumpovým plánům zabrání americké ministerstvo zahraničí Marca Rubia. Poslalo zprávu Kongresu, v níž zdůrazňuje, že Turecko nesplňuje právní podmínky získání stíhaček F-35 – nejen tím, že se nezbavilo ruského systému vzdušné obrany S-400, ale i trvající podporou teroristického Hamásu. Třeba Rubio dosáhne i zpřísnění podmínek pro Saúdy.

Psáno pro Židovské listy