REPORTÁŽ: Náš člověk v New Yorku

Pokud je v našinci alespoň krapet národní hrdosti, neměl by spěchat do New Yorku. Jinak jeho komplex méněcennosti dosáhne rozměrů manhattanských mrakodrapů, o nichž ví každý česko-moravsko-slezský školák skoro vše. Na rozdíl od řady občanů největšího města USA, jimž je pojem Czech Republic vzdálenější, než Eskymákovi španělská vesnice.
Jste-li český patriot s vírou, že Jan Ámos Komenský byl učitelem všech národů, v New Yorku zjistíte, že národy na jeho pěti ostrovech o něm nemají ani páru a pod pojmem schopný pedagog si většina Newyorčanů představuje osobu typu Arne Schwarzenegera, až po zuby ozbrojeného granáty a emšestnáctkami, aby zvládl militantní americké školáky.
A jestliže naivně věříte, že nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta a vynálezce polarografu Jaroslava Heyrovského zasadí alespoň hrstka z dvanácti miliónů Newyorčanů do konkrétní země ve středu Evropy, tak jste opět šlápli vedle. Jen o Jaromíru Jágrovi se tady ví úplně všechno, jen o jeho rodném kraji si Newyorčané myslí, že je součástí Jugoslávie, která se nachází hluboko na východě Sovětského svazu... Mezi námi, sebekriticky, ani všichni Češi nemají ponětí, jaké je hlavní město Texasu či Arizony...

Domy v oblacích

New York působí na Středoevropana jako léčba šokem. Zvláště jeho do oblak nafouklý Manhattan, jehož jeden metr čtvereční stavební plochy stojí dnes bratru milión dolarů. Největší město USA prý jednou zahyne na přílišnou demokracii. Možná ve stavbě mrakodrapů.
V roce 1908 zde bylo postaveno sídlo továrny na šicí stroje Singer. Výška 187 metrů, resp. 47 poschodí. Po dobu osmnácti měsíců bylo nejvyšší stavbou v USA. Předstihla ho budova newyorské pojišťovny. Ta se vyšplhala do 213 metrů. V roce 1930 nechala firma Chrysler vybudovat v New Yorku věžák o 77 poschodích, vysoký 306 metrů.
Obětujete-li sedm dolarů, můžete nasednout do rychlovýtahu, který vás vyveze do 102 patra ve výšce 380 metrů. Tak se ocitnete na Empire State Buildingu - administrativní budově. Po přidání televizní antény dosahuje dnes výšky 448 metrů. Kanceláře a obchodní místnosti zabírají plochu 16,6 hektarů, na nichž pracuje kolem 50 tisíc zaměstnanců.
K tomu je třeba přičíst 850 nájemníků, kteří obývají skoro 201 tisíc metrů čtverečních. Na město se dívají 6 400 okny a používají 67 výtahů. Tento 308 tisíc tun těžký gigant byl postaven během roku 1931. Vyrostl pod rukama 3 500 dělníků.
Plných 42 let držel Empire State Building světový výškový rekord mezi stavbami. Přišlo se ale na to, že mrakodrapy skutečně nejsou příliš ekonomické. Přes deset let totiž trvalo, než byly všechny místnosti tohoto obra dány do pronájmu. Přitom průměrná životnost mrakodrapů je pětatřicet let.
Rekonstrukce se provádějí jen v mimořádných případech. A ten nastal u ,,buildingu" před několika lety. Tedy po zhruba šestašedesáti letech jeho existence. Bylo třeba vyměnit všechna okna, dát nové fasády a těsnění ocelového skeletu, na opravu čekaly také výtahy, klimatizace i vodní čerpadla, která zásobují vodou tři na sobě nezávislé zóny objektu.
Bylo nutné najmout sedm stovek řemeslníků a počítat s výdaji ve výši 70 miliónů dolarů. A protože supermrakodrap nemůže vystěhovat kanceláře firem, muselo se rekonstruovat po pracovní době. Proto každý večer nastoupily do práce dvacetičlenné party, aby za jednu směnu vyměnily kolem dvaceti oken. Pak bylo zapotřebí odstranit již staré těsnění mezi venkovními zdmi.
Do toho se pustilo pět spárovacích brigád po třech mužích, kteří ale potřebovali speciální zvedací plošiny. A aby původní image Empire State Buildingu zůstalo stejné, bylo třeba vyměnit obkladové desky fasády při zachování identického materiálu. Musel být obnoven chod kamenného lomu ve státě Indiana, odkud původní vápenec na obložení budovy pocházel.
Na ostrově Manhattan je nyní asi třicet budov vysokých přes dvě stě metrů. Zbývající Amerika se může pochlubit jen asi dvaceti takovými velikány. Těmi nejvyššími v největším městě USA se staly stavby Obchodního centra. Každá měřila do 11. září 2001 rovných 411 metrů bez televizních a jiných antén. V ten tragický den New Yorku jsem s hrůzou sledoval už před televizí v Ostravě, jak se boří také vyhlídková terasa, z níž jsem pár měsíců předtím fotografoval Manhattan.

Náhrada za Rusalku

I v tomto betonovém lidobytí lze objevit české reminiscence, i když dávno takřka zapomenuté. Jednou z nich je nedaleko 17. ulice socha Antonína Dvořáka, považovaného bez uzardění za amerického hudebního komponistu. Plastika byla vytvořena v New Yorku v šedesátých letech jugoslávským sochařem Ivanem Mestrovičem.
Původně dílo koupila Rada svobodného Československa v USA, která ho v roce 1963 věnovala Newyorské filharmonické společnosti v Lincoln centru. Byla však i na avantgardní Američany prý pojata až příliš moderně, takže ji umístili na střeše centra Avery Fisher Hall. Z ní se dostala až před dvěma lety na místo mnohem čestnější.
Newyorčané tak chtěli odčinit prohřešek, jehož se dopustili tím, že zrovna v roce 150. výročí narození Antonína Dvořáka a sto let od chvíle, kdy přicestoval do Ameriky, zbořili jeho dům Rusalka na Východní 17. ulici, kde génius vytvořil symfonii Z Nového světa. Místo Rusalky zde vyrostlo lůžkové oddělení pro nemocné AIDS.
,,Bylo to brzy po mé emigraci jsem byl vyzván, abych jezdil po USA a v největších městech přednášel o Československu. Celé mé turné trvalo asi měsíc a já jeden den vyprávěl třeba v Bostonu, abych v noci přeletěl až do Washingtonu, pak na univerzitu do New Yorku a tak dál. Proto jsem celý měsíc používal pro moji přepravu pouze letadla. Platil jsem vše svojí kreditní kartou s tím, že mi pak výdaje a honorář najednou uhradí agentura, která si tento přednáškový cyklus u mne objednala," smál se Josef Škvorecký, když jsme spolu v Torontu zapíjeli jeho třiasedmdesáté narozeniny.
,,Když se ale na mé kreditce ukázalo, že jsem v ten rok prolétal více než 50 tisíc US dolarů, všimla si toho moje banka a poslala mi jako svému ,,nadmíru bohatému" klientovi katalog zboží pro boháče. Byly tam třeba večerní dámské šaty za 60 tisíc USD. Nejlevnější v té nabídce byly pánské trepky asi z krokodýlí kůže za 350 dolarů. Jestli jsem si něco objednal? Copak jsem blázen? Jakýpak já jsem boháč? Moje Zdena ani já jsme neměli nikdy za existenci našeho vydatelství výplatu. Mzdu jsme dávali jen naší jediné zaměstnankyni, která byla písařkou i sekretářkou," vysvětlil mi J. Švorecký a šel na schůzku se svojí newyorskou nakladatelkou, neteří spisovatele Grahama Greena.

Ozbrojené rodiny

V New Yorku s jeho téměř patnácti stovkami vražd ročně kvete také nelegální obchod se zbraněmi a třeba revolver Magnum, který je v jiných amerických státech k dostání za 250 dolarů, se dá na vybraných ulicích největšího města USA pořídit za takřka trojnásobek. Poloautomatická puška, která stojí na Floridě tři stovky dolarů, je v Bronxu k sehnání za čtyřikrát tolik. V New Yorku umí ocenit dobrou zbraň. Zde více než kdekoli platí slova prezidenta USA J. W. Bushe, že svobodní občané mají právo vlastnit zbraň k ochraně svých domovů.
A druhý dodatek Ústavy Spojených států tato slova doplňuje:,,Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno..." A tak zhruba 60 milionů amerických domácností, tedy asi polovina ze všech, má alespoň jednu střelnou zbraň. Asi 4,5 milionu zbraní je každým rokem zakoupeno právě ve Spojených státech. Lidé zde vlastní nejvíce střelných zbraní na světě. Na každých sto Američanů připadá 90 střelných zbraní. Jak uvedl New York Times, podle přehledu o malých zbraních (Small Arms Survey) vlastní jich Američané 270 milionů z celkových 875 milionů zbraní na světě.
Zhruba polovina z osmi milionů zbraní, které se celosvětově vyrobí každým rokem, je zakoupena ve Spojených státech. Druhá nejvíce ozbrojená společnost je Indie, kde mají asi 46 miliónů zbraní, což znamená zhruba čtyři zbraně na sto obyvatel. Třetí je Čína se 40 milióny a třemi zbraněmi na sto lidí. Vezme-li se však počet střelných zbraní na hlavu, tak je na druhém místě za Spojenými státy Jemen, kde je 61 zbraní na stovku obyvatel, v Německu je to kolem 30 pušek a pistolí na tento počet obyvatel.

Zajímavé je, že chudší země, které jsou obvykle spojovány s častějším násilím, se ve statistikách nachází o dost níže. Například Nigérie má jen jednu zbraň na sto obyvatel. Podle průzkumu je ve světě asi 650 milionů zbraní, které vlastní civilisté a 225 milionů patří pořádkovým a vojenským silám. Podle odhadů je legálně zaregistrováno jen přibližně 12 procent všech civilních zbraní.

,,V USA ročně zemře s použitím střelné zbraně na 20 tisíc lidí. Dalších zhruba 70 tisíc Američanů je každý rok nějakou kulkou zraněno. Z toho vyplývá, že střelné zbraně figurují jako příčina smrti v USA na 11. místě a u lidí do 65 let dokonce na šesté příčce," řekli mi na velvyslanecí České republiky při OSN v New Yorku. ,,Nejčastější příčinou smrti černochů je tady vražda nebo zabití, samozřejmě v drtivé většině pistolí, puškou či samopalem M -16. Jinak je zde poměrně bezpečno, jen nesmíte v noci usnout v metru, nebo vás tam polijí ze špásu benzínem a zapálí..." dodali ironicky.
New York je zkrátka skutečný americký zázrak se vším všudy. Půlka ho patří bohatým Arabům a Židům, americký symbol v podobě sochy Svobody postavil Maďar a Američanům ji věnovali Francouzi, největší místo ve zdejších společenských rubrikách zaplnila exmanželka miliardáře Donalda Trumpa Ivana Zelníčková ze Zlína, ve zdejší opeře zase vládne španělský duch tenora Plácido Dominga. Samotný Manhattan objevili a za láhev skotské whisky od Indiánů koupili v americkém středověku Holanďané, aby na něm založili Nový Amsterdam, dnes největší město USA New York.
Ó, jak americké..!

Foto autor:
1) Historický snímek Obchodního centra v New Yorku.
2) Centrum Manhattanu má svou proslulou reklamní barevnost.
3) Socha Svobody pořád vítá imigranty.
4) A nejvíc se v New Yorku asi líbí Afroameričanům...
5) Autor reportáže s Josefem Škvoreckým a jeho švagrem Lumírem Salivarem.

Převzato s laskavým svolením autora z Bretislav-Olser.enface.cz