Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Když mi za hladomoru zbyde poslední skýva chleba, dám ji svému dítěti, nikoli černouškovi z Uganda-urundi. Kdo to má nastaveno jinak, je blb a sociopat.

Ono jádro sporu zřejmě leží někde úplně jinde.

Láska v křesťanském pojetí je chápána jako zcela svobodná a dobrovolná oběť, kdy milující nese na svých bedrech újmu z toho plynoucí jemu a nikomu jinému. Křesťanství není žádná kolektivistická utopie, je zcela konkrétní a osobní. A příjemce aktu lásky se tak logicky nejčastěji nachází na dosah paže milujícího. Což je právě rodina, obec....

Proti stojí "hodnotový svět", humanismy a jiné kolektivistické -ismy. Abstraktní, neosobní, kdy "dobro" je konáno za cizí peníze a újmu nese nedobrovolně nejčastěji daňový poplatník, jehož se na názor nikdo neptal. V čele konaného dobra stojí nejčastěji politik, který se zaklíná křesťanstvím, ale na svých bedrech nenese újmu žádnou. Často jde o nákup voličů, či pomoc zemi, kde se kupodivu jako náhodou nalézá nějaká cenná surovina. Ne, to fakt nemá s křesťanskou láskou nic společného.

Pokud někdo zahořel láskou k domorodci někde na druhém konci světa, nechť se tam odstěhuje. A nebo si založí organizaci podobně milujících a financují si ji ze svého, svobodně a dobrovolně. Ale nechtějte to po vládě, americké ani žádné jiné.

Pokud jste četli bibli, zejména Starý zákon, pak tam moc té všeobjímající lásky nenajdete. Zato hodně mrtvých, utrpení a potoky krve. Vance říká, že se máme postarat v první řadě o své blízké a pak se věnovat těm vzdáleným. Jinak dopadnete jako parazitické neziskovky, které věnují desítky milionů (ze státního rozpočtu) na vrtání studní v Africe a doma blokují výstavbu vodohospodářských zařízení.

"pokud jste cetli Bibli, zejmena Stary Zakon, pak tam moc te vseobjimajici lasky nenajdete."Ale najdete tam spravedlnost a zodpovednost, bez niz de facto laska nemuze existovat.

nejvetsi hrich je hrat si na Boha. Domnivat se, ze clovek je schopen milovat vsechny, a vsechny stejne, tak jak to cini Buh.

Dusledek tohoto postoje je naprosty opak proklamovaneho ci zamysleneho.

Tajak

https://youtube.com/shorts/lB152UXvYy4?si=3ULW7O2H...

"... primárním objektem lidské lásky by neměla být naše rodina, náš soused nebo imigrant žádající o azyl – ale Bůh."

Zaplať pánbůh, ale z toho jsme snad už jako civilizace VYROSTLY. Jak to vypadá tam, kde je na prvním místě (povinná) láska k Bohu, se můžeme podívat k muslimákům. A komu to vyhovuje, se tam může rovnou ODSTĚHOVAT (třeba do Německa).

autore,-- a teď si představte, že existují lidé, kteří k tomu aby byli dobří, nepotřebují žádného Boha, žádného Ježíše, žádná přikázání a nakázání, žádné kecy pokryteckých a ještě pokrytečtějších náboženských prelátů... a je jim krásně,-- zabývají se vědou, přírodou, přemýšlením,-- a nad náboženskými bludy se jen pousmějí. no není to úžasné?

Imagine!

Je to na jednu stranu složité, ale na druhou jednoduché a pravdu má Vence...

... Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně o členy své rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící. (1Tm 5: 8)...

...9. V činění dobra neochabujme; nezemdlíme-li, budeme ve svůj čas žnout. 10. Tak tedy dokud máme čas, čiňme dobro všem, zvláště však těm, kteří patří do rodiny víry. (Gal 6: 9-10)

No a pak jsou zde verše, které citoval pan Stejskal. Co tedy platí?

Verše citované panem Stejskalem o matce, bratrech a sestrách čekajících na Ježíše se týkají následování Krista, které má přednost přede vším. To konvenuje s prvním přikázáním, které mluví o milování Boha. No a příběh o milosrdném samařanovi se vztahuje zase k tomu druhému přikázání, kde se mluví o lásce k bližnímu. A jak správně uvádí pan Stejskal, tak nejde o nějaké imaginární lidi na druhé straně planety, ale o lidi, které potkáváme na cestě životem. To však neruší onu základní povinnosti milovat a starat se nejprve o svou rodinu, poté o lidi s kterými se setkáváme ve společenství a nakonec jsou tu s kterými se setkáváme na té své cestě životem... Lidi, kteří se nám v tom okamžiku nouze stávají bližními. Teoreticky a imaginárně mohu milovat celý svět, ale prakticky jde vždy jen o omezený počet osob s kterými žijí v nějaké interakcí. Navíc láska, aby zůstala láskou musí být vždy dobrovolná a nikoliv nadekretovaná "shora" ve formě nějakého lidského příkazu, který nutí člověka "milovat" ty s kterými žádný vztah nemá a o který navíc ten druhý ani nestojí...

"Teoreticky a imaginárně mohu milovat celý svět..."

1Jan 2,15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.

Nejde o víru v některého boha, ale hodnotový svět toho kterého náboženství. V tom si stojí dle mě nejlépe křesťanství. Proč je největší nával migrace většinou právě do křesťanských zemí?

Aby je migranti, muslimové dobyli pro islám? Opravdu nerada vám to kazím...

Je nová doba prostě. Podobně kupř. tzv. moderní křesťanky již mají hierarchii hodnot postavenou na hlavu. Na čelné místo si postavily svoji vlastní seberealizaci, na dalším pak uctívají své mazlíčky (často zvířátka namísto dětí) , na dalším svého životního partnera a teprve až pak zaujímá místo v srdci Bůh. Jestli tedy vůbec...

Stojí ještě za připomenutí, že řečtina má pro lásku více výrazů. Některé vycházejí z citů a emocí (storgé, filia, eros), jiné z nich vycházet nemusejí (agapé). Agapé je láska vedená zásadami. Může nebo nemusí zahrnovat náklonnost a příchylnost. Když tedy Jehóšua vybízí, aby křesťané milovali své nepřátele, neznamená to nutně, že by k nim museli cítit náklonost, nebo příchylnost. Agapé jim mají projevit mimo jiné proto, že to může vést k jejich obrácení a záchraně. Bůh si totiž nepřeje, „aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.“ (2. List Petra 3:9 (Český studijní překlad)