Před opakovaným druhým kolem prezidentských voleb v Rakousku, které se uskuteční tuto neděli 4. prosince, jsou šance obou kandidátů podle listopadových průzkumů velice vyrovnané: pohybují se v rozmezí 49, 51 procent a 51, 49 procent, což je v rozmezí statistické chyby.

Jak ale víme, průzkumům už nikdo nevěří. Připomeňme, že původní výsledek voleb, které se konaly 2. října, v němž zvítězil s nepatrným náskokem Van der Bellen nad Norbertem Hoferem, nakonec Ústavní soud zrušil, protože v několika obvodech došlo při sčítání korespondenčních hlasů k porušení pravidel.

Proti sobě budou opět stát 72letý nestranický kandidát a bývalý předseda Zelených, univerzitní profesor Van der Bellen a letecký inženýr, 45letý Norbert Hofer ze Strany svobodných, která je v Rakousku považována za populistickou.

Zprávy o zmařených teroristických útocích ve Francii či v Německu sice mohou přihrát nové hlasy panu Hoferovi, který je proti německé vstřícnosti k migrantům, islámu a terorismu, ale dlouhotrvající kampaň, která začala na jaře, a chaos ve světě zase nahrává spíše Van der Bellenovi, protože lidé touží po klidu.

Navíc voliči si dobře pamatují Hoferův poslední výrok, že jeho první cesta povede do Prahy a druhá do Moskvy, o Bruselu nepadlo ani slovo, a druhý výrok z doby před minulým kolem o jeho výkonu prezidenta: „Vy se budete divit, co je všechno možné.“

Vysoké preference Strany svobodných

Jak se ale zdá, efekt zklidnění zafungoval i v sousedním Německu, kde kancléřka Merkelová zase získala větší podporu právě proto, že si zachovala i v těžkých dobách chladnou hlavu. Tento závěr ale není možné automaticky přenášet na ostatní země, v nichž budou volby, jako je Rakousko a Francie.

Jediné, co lze za tohoto stavu o Rakousku zodpovědně říci, je, že výsledek voleb může ovlivnit 190 000 nerozhodnutých voličů. Pokud však tito lidé nepůjdou k volbám, jak řekl rakouský novinář Gerald Schubert z deníku Der Standard, výsledek bude opět velice těsný.

Rakouští pesimisté vzkazují, že je třeba připravit se na nejhorší. Jistá naděje pro tradiční strany by mohla být v příštích řádných volbách. V případě vítězství pana Hofera lze předpokládat, jak řekl i Lidovým novinám 19. listopadu, že vyvine tlak na předčasné volby, protože preference Strany svobodných jsou dlouhodobě vysoké.

Jenže o rozpadu koalice by musely rozhodnout vládní strany a ty nemají důvod takovou myšlenku podporovat: žádná z nich by na tom nevydělala. Naopak tyto strany mohou spíš počítat s tím, že lidé v dalších řádných volbách - pokud se bude pan Hofer chovat na hranici ústavnosti - by mohli dát více hlasů tradičním sociálním demokratům a lidovcům, aby se moc nesoustředila jen v jedněch rukách.