Za dva měsíce, 3. října 2016, by se Rakušané mohli dozvědět první předběžné výsledky opakovaného druhého kola prezidentských voleb, v kterých se utká profesor ekonomie Alexander Van der Bellen, který kandiduje jako nestraník, s leteckým inženýrem Norbertem Hoferem ze Strany svobodných.

Hofer je považován kvůli svým xenofobním a protievropským výrokům za představitele krajní pravice. A až po sečtení korespondenčních hlasů, což může být asi za další dva dny, by mohla být zveřejněna konečná čísla. Jestli tomu tak skutečně bude, ale teprve uvidíme, protože svobodní chtějí prosadit zákon, který by nedovolil zveřejňovat průběžné výsledky voleb.

Připomeňme, že od 8. července prezidentskou funkci v sousedním Rakousku dočasně převzalo předsednictvo parlamentu, protože Ústavní soud platnost druhého kola zrušil. Došlo totiž k formálním chybám při otevírání obálek ve 14 okrscích, kde volilo 78 000 lidí. Protože Van der Bellen vyhrál rozdílem pouze 30 863 hlasů, teoreticky mohlo dojít ke změně výsledku. Noviny Die Presse rozhodnutí o opakování druhého kola nazvaly v komentáři ústavní hygienou.

Podle posledních průzkumů z minulého týdne vede kandidát Strany svobodných FPÖ Norbert Hofer. V průměru se jeho zisk pohybuje kolem 52 procent, zatímco u jeho rivala, bývalého šéfa Zelených Alexandera Van der Bellena, je to 48 procent. Poslední údaje agentury Gallup ukazují, že se kolísání u Hofera pohybuje mezi 47,5 a 56,5 procenta. Van der Bellen má rozsah od 43,5 do 52,5 procenta. K volbám chce přijít 78 procent voličů a 12 procent ještě není rozhodnuto.

Atmosféra v Rakousku, i když jsou ještě prázdniny, je už nyní velice emocionálně vyhrocená, jak ukazuje právě probíhající soudní spor šéfa sociálních demokratů z Tyrolska Ingo Mayra s prezidentským kandidátem Hoferem, který ho zažaloval kvůli tomu, že ho označil za nácka. V prvním kole soudkyně Mayra osvobodila, ale rozsudek zatím není pravomocný. V rozsudku stojí, že pan Hofer byl takto označen proto, že se nedistancuje od pravicových extrémistů a udržuje s nimi kontakt a dal rozhovor časopisu, který pravicoví extrémisté vydávají.

Tento stav signalizuje, že politická scéna nejen v Rakousku, ale předtím ve Velké Británii a v těchto dnech i ve Spojených státech se velice emocionalizuje, což zabraňuje voličům při volbách střízlivě uvažovat. Emoce zatemňují občanům mozek, jak ukázaly i statistiky Googlu po britském referendu, kdy mnoho voličů se ptalo až po brexitu, o čem vlastně hlasovali. Proto výsledek voleb je tak těžké ve všech těchto případech předem odhadovat.