Lidovci přesvědčivě vyhráli předčasné volby. Jejich předseda Sebastian Kurz se do kancléřského křesla vrací s aurou ochránce národní identity.
Sebastian Kurz, zázračné dítě rakouské politiky, exceloval. V nedělních předčasných volbách do rakouského parlamentu dovedl lidovce k přesvědčivému vítězství. Jeho strana v nich posbírala 38 procent hlasů.
Před dalšími v pořadí mají lidovci slušný náskok, větší než po minulých volbách před dvěma lety. Z toho se dá usuzovat, že jejich případný koaliční partner nebude až tak silný a kancléř Kurz bude moci snáz prosazovat svou politiku.
Analytik Norbert Mappes-Niediek ji shrnul do tří výstižných tezí: „NE imigrantům, NE Bruselu, NE dalšímu přerozdělování bohatství do sociálních programů.“
Radši mor, či choleru?
Třiatřicetiletý nedostudovaný právník s kamennou tváří a uhlazeným vystupováním se vrací do čela vlády po čtyřech měsících. Jeho první kabinet ukončila aféra vicekancléře, vůdce koaličních Svobodných Heinze-Christiana Stracheho, který sliboval veřejné zakázky domnělé ruské investorce výměnou za podporu ve volební kampani. V kancléřském sídle na vídeňském Ballhausplatzu teď Kurz vystřídá šéfku úřednické vlády, předsedkyni ústavního soudu Brigitte Bierleinovou.
Klíčová otázka: S jakým koaličním partnerem se teď Kurz do vlády vrátí?
„V zásadě bude mít volbu mezi cholerou, morem a možná i ebolou,“ předpověděl před volbami politolog Thomas Hofer.
Kurz může složit většinovou vládu s druhými sociálními demokraty (SPÖ), třetí Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), anebo čtvrtými Zelenými. A v úvahu do případné trojkoalice připadají i pátí liberálové sdružení ve straně NEOS. Ti všichni překročili čtyřprocentní hranici potřebnou pro vstup do Národní rady.
K druhým sociálním demokratům se Kurz nepohrne. Příčinou je osobní nevraživost představitelů obou stran i Kurzova nechuť k velké pravolevé koalici.
Příští kancléř není natěšen ani na možnou koalici se Svobodnými, kteří potopili jeho první vládu, byť ji nevylučuje. Že by tedy Kurz zkusil koalici se Zelenými? Té stojí v cestě značné rozdíly v názorech na ochranu klimatu, migraci i sociální politiku.
V Rakousku se ještě jako možnost zmiňuje „dirndl“ koalice, pojmenovaná po hlavních barvách alpského kroje. Černí lidovci (tradičně, za Kurze ovšem změnili barvu na tyrkysovou) by se mohli spojit jak se Zelenými, tak s růžovým Neosem.
Kurz ale také může vyjednat podporu pro menšinový kabinet lidovců. A vyloučit se nedá ani to, že všechny rozhovory ztroskotají a Rakušané budou za několik měsíců skládat volební reparát.
Jisté je jen jedno: Bez Kurze vládu nikdo dohromady nedá.
Lepší Německo
Kurzovo volební vítězství bylo nasnadě, nejistota panovala jen v tom, jaké bude skóre a pořadí na dalších místech. Je jasné proč.
Za vůdcem lidovců se netáhnou žádné velké skandály a rakouská ekonomika utěšeně roste, vloni si připsala 2,7 procenta, což je v eurozóně nadprůměrný výkon. A tak není divu, že někteří němečtí analytici používali pro Rakousko název „lepší Německo“.
Kurz také dostál slibu, že vrátí po desetiletích státní rozpočet do plusu. Vládní finance se za jeho úřadování (prosinec 2017 až květen 2019) vskutku dostaly do kladných čísel. Loni skončily v přebytku 0,1 procenta HDP. Letos je výsledek odhadován na plus 0,3 procenta. (Pravda, není to jen zásluha vlády, ale také nízkých úrokových sazeb, které zlevňují splátky státního dluhu, a rostoucích příjmů z daní.)
Kromě dobrých výsledků v hospodaření Kurzovi nahrávala rostoucí domácí spotřeba i export a nízká nezaměstnanost. Rakušané to však brali jako samozřejmost, proto ekonomika nepatřila k hlavním tématům kampaně.
Straničtí vůdci o ní mluvili jen okrajově. Kurz ji zmiňoval v souvislosti s cílem držet vyrovnaný rozpočet, nezvyšovat přerozdělování a nepřipustit vyšší odvody do pokladny Evropské unie.
Těchto zásad by se tedy měl držet příští kabinet.
Rakousko je naše
Kurz vsadil v kampani na ochranu rakouské identity, kterou Rakušané spojují s imigrací. Lidovci ji měli na prvním místě programu a jejich šéf se na billboardech představoval jako „ten, který dbá na naše hodnoty“.
Zvítězil mimo jiné proto, že bral hlasy Svobodným – spolku z politického suterénu, kde se scházejí partaje typu Svobody a přímé demokracie. Kurz to dokázal už ve volbách před dvěma lety, kdy byl klíčovým tématem příval uprchlíků.
Tehdy Svobodní vévodili průzkumům. Kurz je s lidovci přeskočil poté, co pozvedl hlas proti uprchlickým kvótám, slíbil zakročit proti radikálním kazatelům v mešitách a ujistil, že se postará o ochranu hranic. Odvrátil tak jejich historické vítězství.
Klobouk dolů před politickým instinkty a umem zázračného dítěte Sebastiana Kurze.
Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce