Nejen tyrolský dialekt zaznívá v okolí obce Ramsau (známé ze seriálů Doktor z hor a Záchranáři z hor). V úniku před vedrem jsme tu zkraje srpna zažili – spolu s místními a návštěvníky odjinud – alespoň chladné noci.

Uniknout ale sotva šlo rakouskému vnitropolitickému tématu číslo jedna: vládnímu konceptu reformy povinné vojny prezentovanému 27.7.2026. Projde-li parlamentem, povede ke změně ústavy. Nová úprava má platit pro rakouské odvedence rukující k 1. lednu 2027 nebo později.

Trojčlenná vládní koalice se dohodla na modelu 6 + 3. K dosavadní povinné šestiměsíční základní vojenské službě (ZVS) se nově připojí tři měsíce cvičení rozdělené do dvou částí. První (dvouměsíční) část má navazovat bezprostředně na ZVS, druhá proběhnout do deseti let poté. Odborná komise navrhovala model 8 + 2, tj. prodloužení ZVS na osm měsíců, následně dva měsíce cvičení. (Dodejme: V roce 1971 byla povinná vojna zkrácena na 6 měsíců ZVS plus 2 měsíce návazných cvičení. Povinná cvičení po ZVS byla zrušena v roce 2006.)

Dohody bylo dosaženo díky úsilí rakouského spolkového prezidenta Alexandra Van der Bellena (vrchního armádního velitele). Na jeho diplomatický um se obecně spoléhá i s ohledem na nutnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Vedoucí komise Hans Hameseder označil kompromisní vládní reformní balíček, který v něm sice „nevyvolal nadšení“, přece jen za „podstatné zlepšení“ oproti stavu dosavadnímu.

Spolkový kancléř Christian Stocker svůj požadavek na uspořádání referenda neprosadil; rakouské deníky zde alespoň dopřávají široký prostor čtenářským dopisům a mailům. Čtenář Horst Wessiak (regionální deník Tiroler Tageszeitung, 1.8.2027) se pozastavuje nad tím, že doporučení komise nakonec vláda hodila pod stůl, jen aby byl uspokojen nejslabší člen koalice (liberální NEOS, tj. Nové Rakousko). Čtenář Anton Kreitner (Kronen Zeitung, 7.8.2027) kárá krajany za nedostatečné odhodlání k bránění vlasti (ve srovnání s všestranně příkladnými Dány). Seveřany (zejména Švédy a Nory) se nechala inspirovat i odborná komise: výhledově sází na rozšíření povinné vojny i na ženy, což zatím, tj. v horizontu nejbližších deseti let, není prosaditelné. Odpůrkyní povinné vojny pro obě pohlaví je též rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová. (Povinná vojna pro ženy by dle Tannerové přicházela v Rakousku v úvahu, až bude Rakousko ve zrovnoprávnění žen s muži tak daleko jako severské státy.) Ženy nicméně mohou už nyní rukovat dobrovolně.

Náhradní / civilní služba (uzákoněná v Rakousku v roce 1975) má i nadále trvat devět měsíců, což nově bude možno dobrovolně o dva měsíce prodloužit. Teprve bude-li počínaje rokem 2028 celostátní počet 15 000 odvedenců nastoupivších k armádě (jehož bylo dosaženo v roce 2025) v některém kalendářním roce podkročen o více než 7,5 % (tedy nastoupí-li ZVS méně než 13 875 povolanců), bude v kalendářním roce následujícím civilní služba o dva měsíce prodloužena povinně. Na prozatímním zachování délky civilní služby bazírovali liberálové z NEOS. (V roce 2025 sloužilo v Rakousku 14 900 „civilkářů“.)

Rakouští komentátoři vykládají reformu povinné vojny různě, do značné míry dle vlastních politických preferencí. Někteří s důrazem na neprodloužení ZVS, jiní zase s důrazem na prodloužení povinné vojny. Dle tyrolského zemského hejtmana Antona Mattleho (Der Standard, 10.8.2026) se fakticky – bez ohledu na rétoriku spolkové vlády – prosadil model 8 + 1. Veteránům z někdejší ČSLA (Československé lidové armády) se možná nad žonglováním rakouských komentátorů s čísly vybaví dávná mazácká průpovídka, dle níž údajně „číslo hovořilo“, tj. hovořilo za vše, nebylo co dodat. Půvab demokracie spočívá ovšem právě v tom, že tatáž výchozí data lze dle souvislosti nechat hovořit rozličně …

V nekonečných dálničních kolonách na cestě z Tyrol do Prahy se autorovi těchto řádků při zipování a přejíždění z pruhu do pruhu drala do úst předpisová armádní hláška: „Dovolte mi zařadit se!“

Autor vydal vojenské memoáry A sestra? (www.bookla.cz).