Nejsa frekventant Prognostického ústavu, zkusím tak trochu zafušovat do oboru, v němž vynikali m.j naši dva expresidenti

Poslední dny se nemluví o ničem jiném, než že na vojenskou základnu poblíž města Anchorange přiletí presidenti USA a Ruska. Jistě si lze představit, jako radost budou mít místní hoteliéři, vlastníci pensionů atd. kteří samozřejmě zvednou ceny ubytování tam, kde zrovna moc lidí nechodí s vědomím, že řada televizních štábů a agentur bude chtít být u lizu a ochotně zasolí i nekřesťanské ceny.

Budou nejspíše jediní, co z celé šarády budou profitovat. Představa, že by se splnila slova amerického presidenta D.Trumpa (“ukončím konflikt na Ukrajině za jeden den“) nebere vážně už ani jeho fanatický příznivec, pokud tedy nešlo o jinotaj a Donald Trump zamlčel, který den to bude. Představa, že by Vladimír Putin poklekl před D. Trumpa a odprosil, asi taky není příliš reálná.

Bude to střet poněkud senilního prostoduchého sebestředného egomaniaka a protřelého, rovněž sebestředného, nicméně daleko zkušenějšího vládce největší země na světě, jenž trpí pocitem velikášství a jakýmsi hůře definovatelným mesianským syndromem. Že by z této dvojky vzešlo cosi pozitivního nemůže očekávat ani ten největší optimista.

Důvodů je několik. V dobách ne zas tak dávno minulých Trumpův předchůdce R. Reagan pochopil, jak jednat s Ruskem (tehdy ještě SSSR). Že nějaké smlouvy, pakty, tajné schůzky apod. jsou k ničemu. Že s vládci této chřadnoucí byzantské říše, jež nepoznala demokracii, lze jednat jen tak, že jim bude držet svou nohu na jejich krku a do úst jim vloží hlaveň odjištěného mausera. Teprve v tomto okamžiku tato strana pochopí, že jde o vážnou věc. Ronald Reagan měl štěstí i v tom, že M. Gorbačov pochopil, co je jeho země zač a že expansivní politika je v konečném důsledku kontraproduktivní.

V. Putin dobře ví, že jeho výboje do Ukrajiny jsou fiaskem. Že ať nakonec přinutí Ukrajinu vzdát se části území, které za tři roky brutálním způsobem dobyl, nebude v tomto „Novorusku“ klid. Že Ukrajinci budou na něm dál podnikat partyzánské útoky, že budou do vzduchu létat místní kolaboranti či rafinérie. A že jediným východiskem bude úplné stažení za původní hranice. Koneckonců, situaci v Afghánistánu si pan Putin jistě dobře pamatuje.

D. Trump není R. Reagan, není W. Churchill ani M. Thatcherová. Proto se spokojí s nějakou čudlou, kterou si vyvěsí na svůj štít a bude okecávat, zatímco u Putinů v Kremlu se budou báječně bavit, jak toho oranžového kovboje zase vypekli.

Petros Michopulos na DVTV kdysi řekl, že Donald Trump je produktem KGB ještě z dob Jurije Andropova. Že ani tento velký ruský mág nemohl tušit, jaký úspěch bude jeho organizace mít.

Ukazuje se čím dál víc, že měl bohužel pravdu.

Autorovi vadí sprosťárny, proto nechce mít pod články diskusi.