Ruský prezident obdařil své posluchačstvo a s ním celý svět v posledních dnech dvěma projevy. Sobotní (24. 6.) byl už dostatečně okomentován.

Putin v něm špatně maskoval své zděšení nad tím, že ten velkohubý a prostořeký mluvka (Prigožin, kterého ovšem ani jednou nezmínil) přistoupil od slov k akci; tu někteří na Západě diplomaticky označili jako dosud největší výzvu pro šéfa Kremlu. Méně diplomaticky lze to celé definovat drsnějšími výrazy.

Sobotní projev obsahoval kromě jiného jednu klíčovou myšlenku: „Všichni, kdo se záměrně vydali na cestu zrady, kdo připravili ozbrojenou vzpouru, nastoupili cestu vydírání a teroristických metod, budou potrestáni neodvratným trestem a budou se zodpovídat před zákonem i před naším lidem.“

To se zdá být srozumitelné. Vyjádřeno jinými slovy: Šéfa Wagnerovy skupiny tvrdý postih nemine. Naproti tomu o vojácích této soukromé formace se Putin už v sobotu vyjádřil pochvalně: „Hrdinové, kteří osvobodili Soledar a Arťomovsk (ruský název pro Bachmut - LS), města a obce Donbasu, bojovali a položili své životy za Novorusko, za jednotu ruského světa. Jejich jméno a slávu zradili ti, kteří se pokoušejí zorganizovat povstání, ženoucí zemi k anarchii a bratrovraždě.

Jeví se to tak, že Putin vnímal Prigožinovu vzpouru jako nehorázný podraz. Neodpustitelnou opovážlivost. Podobně patrně vnímal Hitler akci plukovníka von Stauffenberga. Něco jako blesk z čistého nebe.

Pak jsme sledovali vývoj situace, který, viděno zvenčí, ukazoval na všechno jiné, jen ne na zatčení Prigožina, obžalobu a soud (s avizovaným trestem 20 let za mřížemi). Vyděšený Putin přistoupil na kompromis. Rebelie skončí, Prigožin stíhán nebude a odejde do Běloruska. Agentura RIA Novosti 24. června citovala slova mluvčího Kremlu Peskova, že „trestní řízení (proti Prigožinovi) bude staženo“. Dodal, že zárukou toho, že Prigožin bude moci Rusko beztrestně opustit je „slovo prezidenta Ruska“. Stíhán nemá být nikdo další z Wagnerovy skupiny.

V pondělním (26. 6.), opět poněkud dvojakém vystoupení pokračoval Putin ve velebení žoldnéřů Wagnerovy skupiny. „ …víme, že drtivá většina bojovníků a velitelů skupiny Wagner jsou také ruští vlastenci, oddaní svému lidu a státu. Dokázali to svou odvahou na bojišti, když osvobodili Donbas a Novorusko.“ Současně opět tvrdě zaútočil na strůjce rebelie: „Organizátoři povstání však zradili svou zemi, svůj lid a zradili ty, které zatáhli do zločinu.“ To by ovšem dávalo smysl, kdyby Putin jedním dechem triumfálně oznámil, že organizátoři povstání byli zatčeni a čeká je soud, tak jak je to obvyklé v případě neúspěšných pučistů všude ve světě. Jenomže: Jsou Prigožin a spol. opravdu neúspěšní „pučisté“? Nezdá se.

Není to ovšem Putinova velkorysost, ale jeho strach a respekt před silou wagnerovců, co ho přimělo přistoupit na trojí nabídku. 1. Smluvně se začlenit do ozbrojených sil Ruské federace; 2. Odejít do civilu (“vrátit se ke své rodině a přátelům“); 3. Přesunout se do Běloruska (pouze v rámci této varianty zůstanou formace skupiny Wagner zachovány).

Po zmínění těchto tří možností vložil Putin do své řeči nenápadnou větu. Slib, který jsem dal, bude splněn. Který slib má ale Putin na mysli? Že nebudou wagnerovci stíháni a budou se moci rozhodnout o svém dalším osudu v souladu s uvedenými třemi variantami? Že stíhán nebude ani Prigožin? Anebo bude splněn jeho slib z prvního (sobotního) projevu, že všichni, kdo připravili ozbrojenou vzpouru budou potrestáni neodvratným trestem a budou se zodpovídat před zákonem a lidem Ruska? Toť otázka.

AKTUALIZACE

Ruská agentura TASS v úterý 27. 6. 2023 informovala o sdělení Centra pro styk s veřejností Federální bezpečnostní služby Ruské federace. Uvádí se v něm, že vyšetřování v trestní věci ozbrojeného povstání SVS Wagner podle článku 279 Trestního zákoníku RF bylo ukončeno. Podle vyšetřovatelů bylo zjištěno, že „24. června účastníci (vzpoury) zastavili jednání přímo směřující ke spáchání trestného činu. S přihlédnutím k této a dalším okolnostem důležitým pro vyšetřování vydal vyšetřovací orgán 27. června rozhodnutí o uzavření trestní věci.“