Hlavní důvody (podle ukrajinských a zahraničních médií):

• Konflikt stylů řízení a napětí s armádními špičkami: Fedorov prosazoval moderní, „startupový“ přístup — rychlou digitalizaci, masovou výrobu dronů, AI, inovace a asimetrickou válku. To naráželo na tradiční vojenskou hierarchii, včetně velitele Ozbrojených sil Oleksandra Syrského. Mluvilo se o systémovém konfliktu.0
• Boj proti korupci: Fedorov výrazně zasáhl do obranných zakázek, omezil korupci a bránil soukromým zájmům některých skupin, které profitovaly z obrovského válečného rozpočtu. To mu vytvořilo silné nepřátele v establishmentu.0
• Popularita a politická konkurence: Fedorov je veřejně oblíbený (díky úspěchům s drony, digitalizací a transparentností). Podle některých poslanců a zdrojů to vyvolalo „žárlivost“ v Zelenského týmu — viděli v něm potenciálního budoucího rivala.0

Fedorov sám na sociálních sítích shrnul své úspěchy (zvýšení sestřelů dronů a raket, masová výroba dronů, reformy zakázek) a napsal, že „pokračování následuje“ — zůstává v týmu, ale na jiné pozici.0

Kontext

Toto není první změna na postu ministra obrany od začátku války — dochází k nim poměrně často (před ním byl např. Denys Shmyhal nebo Rustem Umerov). Část opozice a poslanců to kritizuje jako destabilizující krok uprostřed války, protože Fedorov měl dobré výsledky v modernizaci armády. Na jeho místo se často zmiňuje ministr vnitra Ihor Klymenko.0

Celkově jde o kombinaci osobních konfliktů, boje o vliv a snahu Zelenského o „reset“ vlády. Situace je stále čerstvá a detaily se mohou ještě vyvíjet.