Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Úspěch civilizace závisí na na správném poměru individuální svobody a kolektivní odpovědnosti. Převážení na jednu nebo druhou stranu znamená buď chaos bezpráví nebo bezčasí totality. Digitální měny centrálních bank jsou digitální kastrací a prvním krokem k tomu, aby se ze světa stalo centrálně řízené mraveniště.

Co je to "kolektivní odpovědnost", a jak se to projevuje?

Kolektivní odpovědnost spočívá v podpoře a respektování zámů společnosti. Například státní zájmy, národní zájmy, regionální zájmy, obecní zájmy a rodinné zájmy.

Obávám se, že mnozí zaměňují kolektivní zodpovědnost za osobní odpovědnost více či méně všemocného diktátora. I kolektivního - např. ÚV KSČ. Babiš ani Pavel ani parlament diktátory nejsou, protože jejich rozhodnutí mohou být zablokována či změněna v rozporu s jejich vůlí.

kdo ty zájmy bude definovat

fijala,babiš, antibabiš, zeleni khméři, motoristé, nemotoristé , svobodná králická zasněžená republika, ultralevicoví piráti,zapšklí hodnotoví týpci/týpkině, hospodští, prouzové ve spojení s velkoobchodem, vychechtaní zbrojaři

Kolektivní odpovědnost znamenã, že váš průšvih si odskáče celý kolektiv. Tak se zajišťuje, že v budoucnu už si vás pohlídají sami kolegové.

Zdá se mi to, nebo používáte k psaní příspěvků AI?

Nepoužívám AI (artificial intelligence), pouze vlastní I.

AI nedokáže vyplodit výraz "bezčasí totality"... je na ni příliš poetický.

Ta teze o rovnováze svobody a odpovědnosti je rozumná, ale aplikace na digitální měny centrálních bank je nepřesná a stojí na chybném předpokladu.

Digitální měny centrálních bank nejsou krokem od svobody k totalitě, protože nepřinášejí nový typ moci, ale pouze nového nositele již existující moci. Veškeré zásahy do nakládání s bezhotovostními penězi dnes už existují a jsou každodenní realitou – blokace účtů, odmítání plateb, vypovídání klientských vztahů, plošná AML opatření. Rozdíl je v tom, že dnes tuto moc vykonávají soukromé banky netransparentně, defenzivně a bez skutečné odpovědnosti, zatímco centrální banka by ji musela vykonávat na základě zákona a pod soudním dohledem.

Představa „digitální kastrace“ implicitně předpokládá, že dnešní bezhotovostní systém je svobodný a neutrální. Není. Jakmile člověk nepoužívá hotovost, jeho finanční svoboda je už dnes podmíněná rozhodnutími třetích stran, které jednají ze strachu z regulatorních sankcí, nikoli podle racionálních a přezkoumatelných pravidel. To není svoboda, ale outsourcing moci bez odpovědnosti.

Centrálně řízené „mraveniště“ by vzniklo tehdy, pokud by digitální měna byla jedinou povolenou formou peněz, byla programovatelná mimo zákon a bez možnosti právní obrany. To ale není vlastnost CBDC jako takových, nýbrž otázka politického a právního rámce, v němž by fungovaly. Stejný argument by šlo použít proti bankovnímu převodu, kartám nebo internetovému bankovnictví – a přesto je používáme, aniž bychom žili v totalitě.

Skutečný civilizační problém dnes neleží v tom, že by se posilovala kolektivní kontrola, ale v tom, že se odpovědnost rozplývá mezi stát a soukromé subjekty, přičemž občan stojí mezi nimi bez jasné ochrany. Pokud má být rovnováha mezi svobodou a odpovědností zachována, pak je paradoxně lepší, aby rozhodování o penězích bylo transparentní, zákonné a přezkoumatelné, než aby bylo skryté v interních manuálech bank a v obavách z likvidačních pokut.