30.1.2023 | Svátek má Robin


PRÁVO: Prozatímní vítězství rozumu

9.1.2023

Jednou z dobrých zpráv loňského (2022) roku byl verdikt finského soudu, kterým byla zbavena všech obvinění tamní politička, současně také křesťanka, Päivi Räsänenová. Bohužel obžaloba se odvolala, kauza tedy nekončí. Pokračovat by měla letos v létě, patrně v srpnu.

Päivi Räsänenová, poslankyně parlamentu za křesťanské demokraty, šéfka jejich frakce, bývalá ministryně vnitra, byla souzena v principu za to, že veřejně říkala pravdu o tom, co o homosexuálních aktivitách učí Bible. Kdyby soud dal za pravdu prokuratuře, byla by za svobodné vyjádření názoru státní mocí potrestána – a je v principu lhostejné, zda vězením nebo finanční pokutou.

Soud rozhodl, že Räsänenová a spolu s ní souzený luterský biskup Pohjola, obžalovaný v téže kauze, jsou nevinní – že se nedopustili podněcování proti skupině osob, z čehož je prokuratura vinila. Soud navíc moudře uvedl, že tu není od toho, aby vykládal biblické pojmy.

Zatím tedy zvítězilo nejen právo na svobodu slova a svobodu náboženského vyznání a projevu, ale také prostý zdravý rozum. Úplnou radost z vítězství ovšem kalí skutečnost, že v létě se bude celý soudní cirkus opakovat, což žádnému člověku, přestože je prokazatelně nevinný, na klidu nepřidá. Dlužno dodat, že lidé jako Räsänenová a biskup Pohjola čerpají sílu především ze své víry, četby Bible a osobního vztahu s Ježíšem. Vedle toho jim pomáhá mezinárodní solidarita stejně smýšlejících křesťanů. (Mezi nimi je pastor americké Evangelikální presbyterní církve Andrew Brunson, v letech 2016 až 2018 nespravedlivě vězněný Erdoganovým režimem v Turecku; z žaláře ho dostal až americký prezident Trump.)

Protože jsem její případ sledoval a na internetu o něm podrobně informoval, zajímalo mě, jaké jsou její nynější aktivity. Skvělým zdrojem dokumentujícím její činnost je Twitter, kde se člověk hodně dozví nejen o ní, ale také o dění ve Finsku; některé zprávy se u nás buď vůbec neobjeví, anebo pouze jako bezvýznamné noticky.

Věnoval jsem pozornost tomu, co na svůj Twitter umístila během jednoho měsíce, prosince 2022. Bylo to zajímavější, než jsem čekal. Zde je výběr autora blogu.

2. prosince 2022

Raäsänenová nabídla čtenářům tip na vánoční dárek. Křesťanská novinářka Danielle Miettinenová o dosavadním průběhu její kauzy, ta trvala od roku 2019 do 2022, napsala knihu „Valtakunnansyytetty“ (Státem obžalovaná). Finský čtenář si tak mohl během svátků připomenout nejrůznější aspekty tohoto příběhu včetně pohledů zainteresovaných stran. 258 stran za 27 euro.

Téhož dne – informace o videorozhovoru s právníkem a regionálním politikem Onnim Rostilou na jeho kanále na YouTube. Téma: „Lži a kultovní ideologie současné levice“. Namátkou jedna z reakcí: „Děkuji mnohokrát. Je skvělé slyšet hlas rozumu!“

6. prosince popřála Päivi Räsänenová návštěvníkům Twitteru „Šťastný Den nezávislosti“ (výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku v roce 1917) a o den později se kriticky vyjádřila k jednomu vnitropolitickému tématu. Kvůli rozporům ve středolevé koalici byl pozastaven balíček podpory zemědělcům a rozhodnutí o něm bylo odloženo na rok 2023. Räsänenová k tomu napsala: „Je smutné že na konflikt ve vládě musí doplatit výrobci. Jsou potrestáni farmáři bojující s krizí nákladů.“

8. prosince

Citát: „Je to šokující situace. Upřímnou soustrast rodině. Něco takového nesmí pokračovat.“ Reakce na hrůzný případ, který se stal v druhém největším městě Espoo, severozápadně od Helsinek. Matku v nejvyšším stupni těhotenství odmítla nemocnice Jorvi Hospital přijmout s poukazem na to, že má ještě čas; žena pak z domova opakovaně nemocnici urgovala, že má problémy. Dítě se narodilo mrtvé.

11. prosince

Poslankyně připomíná svůj legislativní návrh na zajištění hospicové péče. Z připojeného článku na serveru KD-Lehti klíčová věta: „Do konce volebního období zbývá jen pár měsíců, ale vláda stále nepředložila žádné návrhy zákonů, které by zajistily právo na hospicovou péči.“ (Parlamentní volby se ve Finsku budou konat 2. dubna 2023 – LS.)

13. prosince se věnovala dalšímu klíčovému tématu ve Finsku – přístupu země k NATO, v parlamentu široce diskutovanému. Räsänenová jako předsedkyně křesťanskodemokratického poslaneckého klubu, který přístup podporuje, uvedla, že bezpečnost země se nyní buduje na desítky let dopředu. Přístupový proces je podle ní dlouhý a vyžaduje trpělivost. „Je možné, že si na turecký souhlas budeme muset několik měsíců počkat, možná až po jejich všeobecných volbách.“ (Ty se budou konat v Turecku 18. června 2023 – LS.) Dodala, že Finsko a NATO chápou bezpečnostní hrozby shodně: Rusko a terorismus. Připomněla, že kromě vojenských akcí Rusko opakovaně prokázalo připravenost použít jaderné zbraně. (Pro úplnost je třeba dodat, že vstup Finska blokují také Maďaři, nicméně Orbán loni přislíbil, že jeho země vstup Finska schválí začátkem roku 2023 – LS.)

V dalších postech zmínila (13. 12.) krizi ve finském zdravotnictvím, kterou je třeba neprodleně řešit – opakovala návrh křesťanských demokratů posílit tuto oblast 500 miliony eur. Naléhavě akcentovala (14. 12.), že v zemi probíhá nebývalá energetická krize, raketově roste cena elektřiny, na obzoru je její nedostatek pro zimní období. Současně pokračuje válka na Ukrajině, probíhá přístupový proces k NATO a je třeba posílit finskou národní obranu. Vyjádřila obavy, že postoje vládních politiků vyvolávají dojem, že hloubka krize související s energetickou a bezpečnostní situací je podceňována.

Rovněž 14. prosince zaujala stanovisko k případu, který u nás není příliš obvyklý. Ministr obrany Antti Kaikonen ze Strany středu oznámil, že si na začátku roku 2023 vezme zhruba dvouměsíční otcovskou dovolenou, na kterou má ze zákona nárok. Partaj oznámila, že po tu dobu povede ministerstvo obrany šéf resortu hospodářství Mika Lintilä (z téže strany); bude tedy šéfovat dvěma resortům. Räsänenová otcovskou dovolenou podpořila, ale vyjádřila se proti navrhovanému řešení. V současné bezpečnostně vyhrocené době nelze vést ministerstvo obrany „na půl úvazku“, ale je zapotřebí, aby resort vedl někdo s plnou odpovědností. (Srovnejme se situací u nás nebo v Izraeli.)

Z dalších tweetů ještě dva, tedy kromě přání „Siunattua, levollista joulun aikaa!“, Požehnaného a klidného vánočního času.

Räsänenová zaznamenala neblahou událost – požár dřevěného luterského kostela z roku 1881 v Rautijärvi na jihovýchodě země během vánoční bohoslužby. Té se zúčastnilo asi 30 věřících, nikomu se nic nestalo, ale ztráta je to obrovská. První zprávy hovořily o žhářském útoku, podle bezprostřední reakce političky je to šokující. „Pokud jsou informace o žhářství a pokusu ublížit lidem pravdivé, jedná se o mimořádně závažný čin.“ Z kostela zbyly jen ruiny, stát zůstala pouze ohořelá zděná konstrukce věže.

A konečně, 31. prosince – k úmrtí emeritního papeže Benedikta XVI. – Räsänenová uvedla: „Ctím památku a životní dílo zesnulého papeže Benedikta. Setkala jsem se s ním jako ministryně v roce 2012 v Římě. Setkání zanechalo vřelou a srdečnou vzpomínku. Papež se na akci vyslovil ve prospěch náboženské svobody křesťanů.“ Tedy ve prospěch toho, o co intenzivně usiluje také ona sama.

Uvedl jsem tento výběr z jejího Twitteru proto, abych ukázal, jak široký tematický záběr má křesťanskodemokratická politička v zemi, která ji vláčela (a ještě bude) po soudech jenom proto, že využívá svého práva na svobodu vyjádření. Opravdu, Päivi Räsänenová není fanatička posedlá bojem proti homosexuálům, jak by mnozí z jejího mediálního obrazu rádi dovodili. Jenom veřejně říká to, co je v souladu s její vírou a co si myslí stamiliony křesťanů po celém světě.

Je to žena, která mě zaujala a které si hluboce vážím. Jedna z těch, které stojí v přední linii proti názorům liberálních progresivistů; osobnost hájící normální svět v nejlepším smyslu toho slova.

A ještě v jedné věci mi je Päivi Räsänenová dobrým příkladem. Kdysi dávno, to už byla v ČR demokracie, mi řekl kanadský strýc Dennis, že bych jako křesťan měl vstoupit do politiky. Neviděl jsem to tak. Nedokázal jsem si představit, jak skloubit křesťanské hodnoty s politikou. Päivi Räsänenová mi ukázala, že to není nemožné. Dnes už na tuto otázku tak kategoricky nenahlížím.