19.3.2024 | Svátek má Josef


PRÁVO: Nevydávat obviněné do Ruska

21.6.2021

Česko by Rusy nemělo do Ruské federace vydávat, hrozí jim mučení

Důvod je jasný, jestliže nějaká země není schopna zajistit lidem spravedlivé procesy, tak Česká republika jí nemůže vydávat obviněné na základě mezinárodních zatykačů, protože ty v takový případech často slouží k jejich likvidaci. A to se týká i Ruské federace, v níž neexistuje nezávislá justice. V tamních věznicích se nyní nachází přes 200 politických vězňů, což je značný nárůst proti dřívějším dobám, kdy jich bývalo kolem padesáti. Je skutečností, že procesy, ve kterých jsou jednou ze stran lidé blízcí Putinovi a vládnoucí moci, nemá ta druhá šanci vyhrát.

Renomovaný britský žurnalista a jeden z nejlepších znalců současného Ruska Edward Lucas ve své vynikající knize Klam s podtitulem Špioni a lži aneb jak Rusko obelhává Západ už dříve zveřejnil zprávu vyšetřovatelů španělské prokuratury, podle které v Rusku není rozdíl mezi státní správou a organizovaným zločinem.

Rovněž ruské věznice a pracovní tábory mají k západním měřítkům hodně daleko a surové zacházení s vězni včetně velmi krutého mučení je v nich naprosto běžné. Standardním jevem je také odmítání lékařské péče vězněným. Zadrženým ve vyšetřovacích vazbách bývá často odpírán styk s obhájcem.

Podívejme se nyní na některé problematické kauzy ruské justice, které dokazují její setrvalý tristní stav.

Velmi známou je záležitost právníka Sergeje Magnitského, který zemřel za podivných okolností v roce 2009. Ten pracoval jako auditor britského investičního fondu Hermitage Capital a přitom zjistil, že vysocí státní úředníci včetně důstojníků protikorupční policie okradli Ruskou federaci o více než čtyři miliardy rublů (cca 2,6 miliardy korun) na daních.
Jako řádný občan proto podal trestní oznámení, ale pak se začaly dít věci. Jeho upozorněním podloženým důkazy se nikdo nezabýval, naopak byl zatčen a uvězněn ve vyšetřovací vazbě, přičemž jeho kauzu vedli ti samí policisté, které předtím obvinil z daňových úniků. V každé normální zemi by musely být obě kauzy přísně odděleny od sebe. Proto tento styl Rusko vylučuje ze společnosti civilizovaných zemí. Magnitského vyšetřovatelé nechali zavřít jako šestatřicetiletého zdravého člověka, ale o rok později byl mrtvý. Podle všeho jej ubili k smrti dozorci v jeho cele v jedné z moskevských věznic. Je do oči bijící, že jeho stíhání začalo hned poté, co sám předložil důkazy o zločinech státních úředníků. Takové praktiky vrací Rusko do stalinské éry!

Brutální metody v ruských věznicích popsal i podnikatel Sergej Kudaškin, který uprchl z Ruska před vykonstruovaným obviněním a nyní v České republice žádá o politicky azyl. Mučení v ruských věznicích je podle něj zcela běžné. Jeho měli vyšetřovatelé brutálně zbít, zlomit mu několik žeber, klíční kost a pořezat ruku. Také do něj pouštěli elektrický proud. Nejhorší však bylo, když ho pověsili za ruce na hák ke stropu tak, aby se chodidla dotýkala podlahy. Potom mu propíchli kůži pod podpaždím lékařskou jehlou a začali jí škrábat uvnitř po žebrech. Po takovém mučení byl prý připravený se přiznat i k tomu, že zabil Kennedyho.

Ukrajinský režisér Oleh Sencov žijící na Krymu nesouhlasil s jeho okupací a anexí k Rusku, a tak byl ve vykonstruovaném procesu za údajný terorismus odsouzen na dvacet let do vězení. Jeho obvinění, že údajně chtěl zapálit nějaké kanceláře, potvrdili pouze dva pochybní svědci s kriminální minulostí, kteří byli ke křivé výpovědi donuceni mučením ruskou tajnou službou FSB. Mučen byl při výsleších i sám Sencov.

Ruský disident Ildar Aladin jenom proto, že veřejně kritizoval Putina, byl odsouzen na 2,5 roku, které strávil v trestanecké kolonii v Karélii. Tam byl bit, mučen, znásilňován spoluvězni a dozorci se souhlasem vedení lágru.

A to je jen zlomek zla, které je pro ruskou justici typické. Pak se nelze divit tomu, že na 25 000 Rusů se každoročně obrací do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva, protože ve své vlasti se spravedlnosti nedovolají.

Je tedy jasné, že ve vydávání obviněných na základě mezinárodních zatykačů do Ruské federace musí být Česká republika opatrná. Soudci českých soudů, kteří o jejich osudu rozhodují, by měli pamatovat na to, jaké nebezpečí jim v Rusku hrozí a že za jejich trestním stíháním mohou být vykonstruovaná obvinění v zájmu mocných napojených na Kreml, kteří se například chtějí zmocnit jejich lukrativního majetku.