V české zkušenosti se obvykle s arbitráží setkáváme tehdy, když zahraniční investor žaluje Českou republiku za poškození své investice. Mezinárodní smlouvy o ochraně investic (jako třeba ta mezi ČR a USA) většinou říkají, že v případě sporů bude rozhodovat arbitráž podle pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Česká republika už musela na základě prohraných arbitráží zaplatit 10 miliard Ronaldu Lauderovi za zmaření investice v televizi NOVA či 3,6 miliardy Nomuře za uvalení nucené správy na IPB.

Ten, kdo prohraje, si v těchto případech sotva může dovolit nezaplatit, protože na arbitráži se domluvil formou mezistátní smlouvy. Kdyby se Česká republika odmítla podřídit verdiktu arbitráže s americkým investorem, nejen, že by hrozil odchod znejistěných amerických investorů, ale měli bychom i diplomatický konflikt se Spojenými státy.

Soukromé arbitráže

Arbitrážní doložky si ale často dávají i soukromé společnosti do obchodních smluv, když se v případě sporů nechtějí spoléhat na státní soudy. Jedna aktuální velká evropská kauza se týká největší polské telekomunikační společnosti a také francouzské vlády, která ji spoluvlastní.

Polský telecom, z půlky vlastněný francouzským polostátním gigantem France Télécom se odmítl podřídit rozhodnutí arbitrážního soudu při OSN ve Vídni a zaplatit za služby spojené s využíváním optických kabelů dánské společnosti GN. Schyluje se tak k velkému obchodnímu skandálu evropského (polsko-francouzsko-dánského) rozměru.

Obě společnosti – Polský telecom i jeho dodavatel, provozovatel optických kabelů – se přitom předem dohodly, že jejich případné spory bude řešit vídeňská arbitráž. Ta loni rozhodla, že má polský telecom zaplatit Dánům 2,9 miliardy (10 miliard korun) jako podíl na zisku z provozu telekomunikačních optických kabelů na polském telekomunikačním trhu. Polský telecom ale odmítl zaplatit.

Protože Polský telecom je z půlky vlastněný francouzským polostátním gigantem, neochota podřídit se arbitráži se snáší i na představitele francouzské vlády.

Stojí to francouzské vládě za to?

Spor mezi dvěma západoevropskými společnostmi o zisky na polském telekomunikačním trhu může poškodit všechny francouzské investory, kteří se mohou stát nedůvěryhodnými partnery.

Tato kauza je ponaučením i pro všechny české firmy, které měly za to, že obchodovat s velkou západoevropskou společností, když máte navíc kontrakt ošetřen arbitrážní doložkou, podle které spory bude řešit smírčí komise při OSN ve Vídni, je téměř bez rizika. Není.

Francouzská vláda je sama v potížích a dluzích. Šíří se spekulace o snižování ratingu. Dividenda z polského telecomu se zřejmě francouzské vládě hodí i za cenu poškození reputace. Ovšem neschopnost dostát svým závazkům v Polsku může být pro francouzský rating – a tedy i veřejné finance – horší než oželení pár miliard z polské dividendy.

Převzato z autorova blogu

Autor je předsedou Strany svobodných občanů