Capital en movimiento – hlavní město v pohybu, tak zní současné heslo mexické metropole. V posledních dnech ale toto heslo dostává poněkud ironický rozměr.

Díky sdělovacím prostředků, které denně informují o dění v Mexiku, je prakticky nemožné, aby některý z přilétajících turistů nevěděl, co se v jednom z největších měst světa odehrává. Zkusme se ale přesto vžít alespoň na okamžik do situace cestujícího, který nemá ani ponětí o „chřipkové epidemii“. Letušce nerozumí, nevěnuje přílišnou pozornost jejímu výkladu, při němž ona v jedné ruce drží papír s jakýmisi telefonními čísly a v druhé ruce roušku. Náš jazykově špatně vybavený turista nevěnuje pozornost ani cedulím v letištní hale a opouští mezinárodní letiště Benita Juáreze. Zprvu mu přijde podivná jakási nesouhra mezi tím, co se dočetl v průvodci, a tím, co nyní vidí na vlastní oči. „Ciudad de México – jedno z největších měst světa s více než 20 miliony obyvateli je srdcem země. Doprava je v něm tak nahuštěná, že se zavádí pravidlo Hoy no circula (dnes se nejezdí), kdy jeden den v týdnu nesmí automobily s určitou poznávací značkou vyjet.“ A co vidí? Lidí je v ulicích nějak méně, než by se na megapoli věhlasného jména slušelo. Prakticky vše je zavřené, v metru žádné velké fronty. Že by mexická vláda rozjela „dovolenkovné“ a v rámci podpory skomírající ekonomiky a cestovního ruchu poslala za státní peníze většinu obyvatel na dovolenou k moři? Náš turista se ale velmi brzy probouzí ze snu, když sleduje obyvatele s rouškami na ústech. Ekologická katastrofa? Útok biologickými zbraněmi? Instinktivně sahá po kapesníku, aby si také zakryl ústa, aniž vlastně ví proč a hlavou mu běží vzpomínky na bezejmenný hollywoodský film o smrtelné pandemii, který kdysi viděl v televizi.

Realita hlavního města, ale vlastně i dalších částí Spojených států mexických. Uzavřeny jsou restaurace, školy, fotbalové stadióny, kostely, fitcentra, úřady a dokonce i některé firmy, které se nestarají o „nezbytné potřeby lidí“. Fungují jen obchody, benzínové pumpy nebo lékárny. Z televize a rozhlasu se line hlas prezidenta, vyzývajíc své občany, aby zůstali doma se svými manžely, manželkami, syny, dcerami, bratry… Unavený ministr zdravotnictví, který se i v českých televizích nyní objevuje více než naši politici, předčítá nejnovější čísla o nemocných a mrtvých.

Hysterie nebo opatrnost?

V sobotu večer tamního času byl počet prokazatelně nakažených 473 a počet zemřelých 19. V kontrastu s těmito čísly zaznívají ve světe a částečně i v samotném Mexiku názory, že jsou všechna opatření zbytečně přemrštěná. Obviňovat mexickou vládu, že postupuje proti chřipce příliš okázale, není zřejmě správné. Boj s chřipkou je pro mexickou ekonomiku dalším hřebíkem do rakve a vláda je ta poslední, kdo by z něj měl radost. Proč tedy přistoupila k tak přísným opatřením? Důvodů může být několik:

1. Mexická vláda zřejmě nechtěla nic podcenit. V tak velkém městě jako je Ciudad de México by se epidemie mohla rozšířit velmi rychle a dost obtížně by se později zastavovala.

2. V prvních dnech nebyly zřejmě příliš přesné informace o tom, zda se chřipka dá léčit dobře nebo nikoliv.

3. V prvních hodinách a dnech neexistovaly přesná čísla o počtu nakažených a zemřelých. Testy, potvrzující přítomnost viru u pacienta, trvaly několik dní a musely se provádět v zahraničí. Teprve krátce se dělají testy už přímo v Mexiku.

Konec konců vinit někoho z přílišné opatrnosti v situaci, kdy jsou v sázce životy lidí, rozhodně nelze.

Poněkud méně už je ale obhajitelná hysterie v České republice. Počet nakažených v okolních státech se dá spočítat na prstech jedné ruky a vždy se jednalo o lidi, kteří přicestovali z Mexika, nebo o personál nemocnic. Chřipka má u evropských pacientů klidný průběh. I přesto ale Češi nervózně pobíhají od jedné lékárny ke druhé a skupují roušky a dožadují se Tamiflu, aniž vlastně dobře vědí, k čemu tento lék je. Sdělovací prostředky nás informují, že se u nás může nakazit až třetina obyvatelstva, a mezi řádky křičí: lidi panikařte, panikařte, smrticí epidemie je tady! Je také otázka, co vše lze českým médiím věřit. Informace z Mexika jsou vzhledem k časovému posunu dosti zastaralé a mnohdy nepříliš přesné. Dobrým příkladem ale může být Peru. Tamní zdravotníci už někdy ve čtvrtek ráno vyvrátili přítomnost A (H1N1) na svém území, k některým českým médiím se to ale evidentně nedostalo ani během soboty.

Svět si také klade otázku, proč na chřipku umírají lidé jen v Mexiku. Jedno úmrtí se sice prokázalo i v USA, ale i tam šlo o Mexičana. Důvodem může být jiná genetická výbava Mexičanů nebo jednoduše fakt, že pacienti přišli do nemocnice pozdě.

Mnoho lidí (i v Mexiku) srovnává počty úmrtí na prasečí chřipku s počty úmrtí na klasickou chřipku. Nová chřipka podle všeho není nakažlivější a dokonce ani nebezpečnější než ta klasická. Rozdíl je snad pouze v tom, že na novou chřipku umírají v Mexiku lidé mezi 21 až 40 lety, zatímco na klasickou chřipku umírají spíše starší lidé.

Spor o název

Českému divákovi určitě neušel ani spor o název chřipky. Proti názvu prasečí chřipka brojili zemědělci, mexická chřipka se pak pochopitelně nezamlouvala Mexičanům. Světová zdravotnická organizace přispěchala s názvem A (H1N1), s kterým ale novináři pracují jen dost obtížně. Ve španělštině se navíc „h“ nevyslovuje. Mexické sdělovací prostředky tak upustily od označení prasečí chřipka a používají ve velké míře jen slovo chřipka nebo chřipková epidemie.

Úsměvem proti krizi

Mexičané si už dělají ze současné situace legraci. Konec konců jim ani nic jiného nezbývá, když se zavření doma nudí. V mexické televizi se objevily fotografie od lidí, kteří nasazují roušky sochám v parcích, plyšovým medvídkům, šijí velké roušky pro své automobily apod.

Katastrofa pro ekonomiku

Pro mexickou ekonomiku ale bude současná krize mít zcela nepochybně drastické dopady. Ministerstvo financí v pátek oznámilo výsledky za první čtvrtletí letošního roku. Ekonomika státu se propadla o 7%. Poslední dny tento vývoj jistě nezlepší. Peníze vynaložené na boj s chřipkou jsou přitom to nejmenší. Stát přichází každý den o značné příjmy z cestovního ruchu. Kromě toho Mexičané neutrácejí peníze, nemají kde, téměř vše je zavřené.

V pátek 1. května zveřejnilo Ministerstvo cestovního ruchu první čísla. Obsazenost hotelů poklesla během několika dní o 40%. Nejhorší je situace ve Federálním distriktu, kde jsou hotelové kapacity obsazeny jen z necelých 15%. Zrušena byla řada významných mezinárodních akcí. K mexickým břehům nepřiplulo 64 výletních lodí s celkem asi 134 000 lidmi. Jenom v tomto případě přišlo Mexiko o 10 milionů dolarů.

Mexické metro přepraví denně 5 milionů lidi. Nyní poklesl počet přepravených osob o 60%.

Selhalo české předsednictví?

V pátek přistálo v Mexiku letadlo s rouškami a lékařským vybavením z Číny. Za pomoc děkoval osobně mexický prezident. Podle sdělovacích prostředků je na cestě pomoc i z některých dalších zemí. Marně a trochu naivně jsem očekával podobné gesto od českého předsednictví…

Na druhou stranu EU nezakázala lety do Mexika, což udělala mimo jiné právě i Čína. V reakci na to vystoupila v sobotu odpoledne mexická ministryně zahraničí Patricia Espinosová a nešetřila kritikou. Podle jejího názoru „bratři“ Mexika jako Peru, Argentina či Ekvádor zradili, když lety zrušili. Podle Espinosové se jedná o zcela nepřijatelnou a neopodstatněnou diskriminaci mexických občanů.

Fotogalerie: www2.esmas.com

Obrázek: roušky jsou v Mexiku novou módou, mají je už i auta. Autor: Televisa