Za dva týdny začíná Roš hašana, židovský Nový rok, a desetitisíce izraelských chasidů se bez ohledu na ruskou agresi opět chystají k náboženské pouti na Ukrajině. V tamější Umani je hrob zakladatele dynastie braclavských chasidů, rabína Nachmana z Braclavi, žáka a pravnuka Baal Šem Tova, který chasidismus v 18. století založil jako hnutí lidové zbožnosti s důrazem na radost z víry a náboženský prožitek. Rabín Nachman zemřel v Umani v carském Rusku v roce 1810 a přáním každého braclavského chasida je každoroční návštěva jeho hrobu – nejen z Izraele, ale i z dalších zemí, včetně Spojených států.

Příval zbožných židů, kteří se neohlížejí na válku, působil Ukrajincům těžkou hlavu už vloni. Navzdory varování, že v zemi není bezpečno, jich do Umaně přijelo na 23 000. Před ruskou invazí dosahoval počet poutníků až padesáti tisíc a letos jich Ukrajina čeká zhruba 30 000. V roce 2020, kdy vypukla koronavirová pandemie, Kyjev uzavřel hranice a žádní chasidé se k hrobu svého cadika, světce, nedostali. O rok později už do Umaně směli a přijelo jich na 30 000, ale nedodržovali preventivní opatření a tisíce se jich vrátily domů s covidem.

Letos je situace okolo chasidské pouti ještě napjatější. Ukrajinská vláda se na Izrael stále víc hněvá kvůli jeho odmítání vojenské podpory; Jeruzalém nechce přijít o ruskou toleranci izraelských útoků na íránské pozice v Sýrii. A nedávno přibyl další důvod ukrajinského rozladění – Izrael deportuje zpět na Ukrajinu uprchlíky, kteří nevyhovují imigračním předpisům, a těm, kdo jsou v zemi legálně, v červenci zastavil zdravotní a sociální pojištění, protože „nemá peníze“. Toto zdůvodnění vláda uvedla i minulý týden v reakci na stížnost k Nejvyššímu soudu.

Podle bilaterální dohody smějí Ukrajinci bez víza v Izraeli legálně pobývat jen tři měsíce, pokud nemají židovský původ. Ti, kteří ho mají, mohou automaticky získat izraelské občanství. Izrael podle Kyjeva deportuje až 10% všech Ukrajinců, kteří do země přijedou; letos už přes 2000 osob. Vloni jich za celý rok vyhostil 2700. Izraelské úřady však tvrdí, že deportovaných je jen 5% a jde o lidi, kteří chtěli v zemi nelegálně pracovat.

Prezident Volodymyr Zelenskyj Izraeli pohrozil, že jestli deportace nepřestanou, Ukrajina náboženské poutníky do Umaně nepustí. Svou roli hraje i roztrpčení z neochoty Izraele dodat Ukrajincům obranné zbraně, zejména systém protivzdušné obrany Železná klenba, o který Kyjev marně žádá už od začátku ruské invaze. Dokonce zvažuje, že kvůli tomu s Izraelem zruší bezvízový styk, a podle nepotvrzených informací chce také požadovat jeho vyloučení z takzvané Rammsteinské skupiny podporovatelů Ukrajiny.

Izrael však plánuje dodat Kyjevu systém včasného varování před ruskými raketami. Podle izraelských médií probíhají zkoušky a zařízení by mělo být na Ukrajině uvedeno do provozu už na podzim.

Ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Kornijčuk však nedávno prohlásil, že Kyjev nedokáže židovským náboženským poutníkům zajistit bezpečnost, protože to vyžaduje přítomnost vojáků a policie, a ty Ukrajina potřebuje na frontě. Ale nepřímo to podmínil dodávkami izraelského obranného systému. Prohlásil, že „když nechce Izrael přispět k ochraně Ukrajinců, možná by chtěl ochránit aspoň své vlastní občany“. A prezident Zelenskyj dodal, že „jestli premiér Netanjahu chce, aby Izraelci jezdili do Umaně, určitě dokáže najít řešení“.

Ukrajina stejně jako loni poutníky varuje i před hrozbou ruského ostřelování. Při loňské náboženské pouti v Umani k žádnému incidentu nedošlo, ale Rusové se o útok na chasidy pokusili – ukrajinská armáda uvedla, že sestřelila nejméně deset íránských sebevražedných dronů, které na Umaň směřovaly. A letos v dubnu tam ruská raketa při útoku na obytný dům zabila 23 civilistů, včetně tří dětí, a v červnu dvě střely zranily osm lidí.

Poutníci navíc potřebují náročný servis, zejména košer ubytování a košer stravu. Místní Ukrajinci si také stěžují na jejich nevhodné chování, a dokonce i na vandalismus. Vloni platil v Umani noční zákaz vycházení a úřady chasidy důrazně varovaly, aby ho dodržovali, protože jinak dostanou vysokou pokutu a budou deportováni. Letos to zřejmě bude podobné.

Izraelští diplomaté už navštívili Moldavsko a Polsko, aby je na průjezd poutníků na Ukrajinu připravili a dojednali posílení personálu na letištích a hraničních přechodech. Cesta do Umaně, která leží asi dvě stě kilometrů jižně od Kyjeva, není v posledních dvou letech jednoduchá a trvá až deset hodin – přímé lety do Kyjeva jsou kvůli válce zrušeny a chasidé musí ze sousedních zemí přijet vlakem nebo autobusem.

Nakonec snad Kyjev poutníky do země přece jen vpustí – v úterý izraelská vláda oznámila, že „seškrtala rozpočet o šest setin procenta“, a může proto čtrnácti tisícům ukrajinských běženců hradit zdravotní a sociální pojištění až do konce roku; potom situaci znovu vyhodnotí. Ukrajinské velvyslanectví v Izraeli úsilí kabinetu „vysoce ocenilo“.

Izraelským chasidům jsou všechny spory s Ukrajinou lhostejné. Tvrdí, že k hrobu svého rabína jezdili vždycky a pojedou i letos, mnozí dokonce se svými dětmi – podle nich to „není dovolená, ale náboženská povinnost“.

Psáno pro ČRo Plus