Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POTRAVINOVÁ KRIZE: Kdo nasytí třetí svět
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
SW 3.2.2010 21:34Evropská civilizace |
|
|
Fafa 3.2.2010 0:07Juro Kona je kava pestovana na jihozapade Velkeho ostrova na Havaji, vetsinou na malych rodinnych farmach. udajne ma unikatni podminky diky kombinaci vulkanicke pudy, sussiho podnebi na zavetrne strane ostrova a mirneho mnozstvi soli z morske vody (ty farmy jsou velice blizko k mori). Rozhodne doporucuju. A je nezavisla na Jizni Americe. :-) |
|
|
EW 7.2.2010 14:29Re: Juro Mno - ale na to, jak je kona draha, tak pomer cena/vykon silne zaostava. |
|
|
para 2.2.2010 23:50Vcelku souhlasím ale vidím to i jinak. Příčin je asi víc a dokonce naše Evropská civilizace je mnohdy nezvládá korektně řešit natož rozvojové země. Ten potravinový problém tlačil i na naše předky a ti se mu opakovaně vyhnuli změnou technologie. V počátcích věků to byl nejdřív přechod od lovu a sběratelství poldů k zemědělství. Pak vylepšení technologií orby, zavlažování, dvojpolné.. trojpolné pěstování, kácení lesů.... A lidí přibývalo.... Půda se přesto vyčerpávala a tak se hledala hnojiva. Zvrat přinesl Chilský ledek - Guano... Ale i jeho zásoba se vyčerpala a znovu hrozil kolaps. Přišel však oběv umělé výroby dusíkatých hnojiv .... a zdálo se, že je zas vzhráno, že chemie má veliké možnosti. Chvíli to tak vypadalo. Dnes je dusíkatých látek tzv aktivního dusíku v přírodním oběhu už dvojnásobná velikost jak kdy v historii planety a začí ná to měnit i chemismus moří a s ním i výtěžnost rybolovu - té další pro lidstvo významné úživné plochy. Konkrétně to postihlo celé pro Evropu důležité Středomoří kde se dosud převládající korýšovití změnili na medůzovité.... Problémy co popisujete ja nadstavba tohoto v jiných oblastech světa a další vlivy jako ubytek snadno těžitelných surovin a energií spolu s nastupující klimatickou změnou si patrně vynutí naplnění Maltusiánských představ už v následujících generacích. Dlouho se lidstvu dařilo vytloukat klín klínem a jen málo kdy technologie opravdu bezproblémově pomohly. Dnes by bylo potřeba supertechnologií typu kouzelného proutku i pro stagnující celosvětovou ekonomiku a to nevěstí nic laciného.... Bude se asi muset vážně účtovat. S některými pak biofyzikální a termodynamické zákony zúčtují asi až fatálně. //// ttp://www.energybulletin.cz/?q=clanek/scenare-soumraku-civilizace-rustu //// http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/prelidneni-jako-casovana-bomba //// http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/jaky-naporu-vydrzi-jeste-zeme /// http://www.esf.edu/EFB/hall/ /// http://www.energybulletin.cz/?q=clanek/ekonomika-ktera-neni-o-trznich-vztazich |
|
|
Fafa 2.2.2010 23:42Juro No, nevím, život bez kafe :-( mam pro Vas jedine slovo: "Kona" |
|
|
Jura Jurax 2.2.2010 23:44Re: Juro Co je to Kona? |
|
|
Fafa 2.2.2010 22:56Jakube Jakube, zadna kapitulace nebude. Pekne salamovou metodou neboli metodou vareni zive zaby dospejeme k situaci, kdy pametnici vymrou a novi evropsti lide uz ani nebudou pamatovat, ze existovala doba, kdy trestni zakonik NEOBSAHOVAL paragrafy o rouhani. Nebo ze svoboda slova kdysi znamenala pravo vyjadrovat svoje nazory, i kdyby to urazelo vetsinu populace. Dneska staci urazena mensina, za chvili bude duvodem omezeni svobody projevu jeden urazeny magor. |
|
|
pavel 2.2.2010 22:54oni musi zemrit autore nebo zemrem vsichni |
|
|
Minutus 2.2.2010 21:55Jenže kde ti lidé přibývají? Tam je i problém. A to není v EU, ba asi ani v USA nic moc. Tedy euroatlanti budou asi soběstační hodně dlouho i ze svého. Pokud vzrostou ceny, podpoří to zemědělství, toť vše. Asie, Afrika, Jižní Amerika nás v tomto mohou ohrozit jen přes ekologii, ale daleko fatálnější je to pro ně. |
|
|
Fafa 2.2.2010 20:49Jojo Kdyby doslo na lamani chleba, tak bez jihoamericke kavy, africkych bananu a nakonec i arabske ropy euroamericka civilizace v pohode prezije. Kdyby se ty tri jmenovane oblasti dneska o pulnoci potopily do oceanu, tak pro euroamerickou civilizaci prevazi pozitiva nad negativy. Ale to nesmime ani naznacovat. :-) |
|
|
Jakub S. 2.2.2010 22:11Re: Jojo Tak. Heslo dnešní doby. Ani naznačovat. Až do totální kapitulace. |
|
|
EW 7.2.2010 14:53Re: Jojo A pak se mozna, Jakoubku, zamyslite i nad tim, komu za to vdecime. Proc bylo treba rozbit homogenni evropske populace stejne jako euro-americkou populaci v USA prilivem etnicky i kulturne cizich imigrantu. Ale jak vas znam z diskusi, tak asi ne... |
|
|
Jura jurax 2.2.2010 23:29Re: Jojo No, nevím, život bez kafe :-( |
|
|
Kenavp 2.2.2010 20:46Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! Tvrzení autora, že za chudobu a hlad v Africe neseme plnou odpovědnost je úplně nesmyslné. Odpovědnost nesou zkorumpovaní afričtí vládci, rozkrádající humanitární pomoc a nesnažící se o rozkvět vlastní země. V Africe byla z velké části zničena infrastruktura vybudovaná v dobách koloniální vlády i za cenu ožebračení některých koloniálních mocností (Portugalsko, po skončení své koloniální mise zvané "chudobinec Evropy). Retardovaní černí vládci ničí vlastní země (Zimbabwe), vyhánějí bílé farmáře a z vývozce zemědělských produktů se stávají země sužované hladomory. Tak dopadne i Jihoafrická republika, až černý rasizmus vyžene poslední bílé občany (exodus již začal a trvá). Autor patří k lidem nenávidějícím vlastní rasu a kultůru. Má potřebu se stále někomu omlouvat za údajná "příkoří" a za to, co dala naše rasa a kultůra světu. Je mi z něj na blití. |
|
|
Milazly 2.2.2010 21:03Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! naprostý souhlas |
|
|
autor 2.2.2010 21:48Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! Jako obvykle, je to složitější. Kořeny odpovědnosti předchůdce euroatlantické civilizace leží v koloniálním období. Tehdy naši předkové zcela zničili původní kulturu a ekonomiku kolonizovaných zemí. (i pěstní klín za jabko je byznys, poznámka jen pro šťouraly). Implantací našich představ o hospodářském progresu a v neposlední řadě potlačením kultury spojené s původním náboženstvím naši předkové zcela vymazali jakoukoliv vnitřní identitu a kontinuitu kulturního vývoje. Když se potom kolonie osamostatnily, právě tento faktor umožnil z našeho pohledu zcela iracionální vývoj(diktátoři..) Z novodobého pohledu je naše civilizace udržuje při zemi z obav z konkurence, kterou by si sama vypěstovala. Navíc ti lidé nikoho nezajímají a proto nikdy nebudou politický materiál. Proto nikdy nebudou zajímat nai světové politické špičky. |
|
|
Fišta 2.2.2010 22:03Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! Blábolíte. Kolonialismus byl pro ty opičáky darem z nebes - viditelně si bez svých bílých pánů nevědí rady. jen ať se klidně mezi sebou vyvraždí - zdrojů je málo a lidí jsou mraky. |
|
|
Jura Jurax 2.2.2010 23:43Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! Složitější to vpravdě je, ale myslím, že jinak, než si myslíte. I dnes jsou na světě kultury, jimž se nedostalo dobrodiní kolonizace bílého muže - Indiáni v pralesích jižní Ameriky, primitivní kmeny ve vnitrozemí Nové Guiney a snad i jinde. Jejich společným jmenovatelem je, že žijí v době kamenné se všemi průvodními znaky tohoto způsobu života - sepětí s přírodou, ale taky fatální závislost na ní, délka života 40 let, vysoká úmrtnost dětí a tak dál a podobně. A neschopnost přizpůsobení se jiným životním podmínkám. Kulturní rozvoj se nekoná - jsou to stabilizovaná, leč stagnující společenství. A ještě - kolonií byla takměř celá Indočína - a dnes odtud dovážíme průmyslové výrobky, Ze Zimbabwe, Keni a jiných afrických států černé Afriky tak nanejvýš exotické ovoce a suroviny. Kolonií byla Indie - a dnes - přestože má jistě mnohé k řešení - vyrábí nadzvukové stíhačky a vypouští družice. Myslíte, že by toho tyto státy dosáhly bez impulsu daného kolonizátory? I Japonsko je dnes tam, kde je, díky fregatám komodora Perryho ... |
|
|
autor 3.2.2010 1:47Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! No, v podstatě jste si odpověděl sám. Srovnejte si vývoj třeba v Indii a jakým způsobem se tam chovala koloniální správa GB, a v Africe. V tom je diametrální rozdíl. |
|
|
EW 7.2.2010 14:35Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! A neni on taky dost dramaticky rozdil mezi OBYVATELSTVEM India a Afriky? Co treba prumerne IQ? Indove v prumeru taky nemaji kdovi kolik, ale staci to, aby se nasli lide pro uchazejici statni spravu, vedu, inzenyring...a to je drzi nad vodou a pomalu posunuje vpred. Kdezto v Africe takova cast populace je strasne mala a jeste kde muze zdrha do Evropy a Ameriky. Ostatne jen se kouknete na Haiti a Santo Domingo. Jeden ostrov, jedno klima, jedny zdroje. Akorat Haitane pred 200 lety vymlatili vsecky belochy a i vetsinu mulatu. Sto Domingo tak neucinilo. Vysledek vidi kazdy. |
|
|
EW 7.2.2010 14:37Re: Buďme hrdí na to, co jsme dali světu! No, Japonsko by nejspis bylo tam, kde je, i bez komodora Perryho. Obyvatele jsou inteligentni, kulturni a organizovani. A byli takovi jiz pred prichodem komodora. |
|
|
Fafa 2.2.2010 20:39Broku ovsem v dnesni Euroamericke civilizaci je vyssi koncemntrace zivin nez kdykoliv predtim v historii a fed-batch se aspon pro bile usedliky jaksi nedostavuje. |
|
|
brok 2.2.2010 19:24biologické systémy Biologické systémy, ať jde o člověka, zvířata, rostliny či mikroorganismy se ve vztahu k živinám chovají zcela stejně. Při počáteční vysoké koncentraci živin se snaží co nejrychleji množit. To je první, exponenciální fáze růstu. Se snižováním koncetrace živin dochází k limitaci růstu a systém přechází do stacionární fáze. V té může zůstal dlouhou dobu. Populace nestoupá, někdy mírně klesá. V této fázi je nyní Euroamerická civilizace. Pro intensivní biologické procesy vymysleli biotechnologové fed-batch systém, při kterém se ve stacionární fázi přidá do systému vysoká koncentrace živin. Tím systém přejde znovu na exponenciální růst. Tento zásah je množno několikrát opakovat, ale pak už není technicky proveditelný dostatečně vysoký a rychlý přídavek živin a systém přechází do exponenciálního vymírání. To, co podnikají humanitární organizace v Africe je právě onen fed-batch systém a kolaps může nastat vemi brzy. Řešení - rychle zastavit "pomoc" a ponechat sytém postupnému vyrovnání. Čím dříve k tomu dojde, tím menší budou ztráty. |
|
|
portwyn 2.2.2010 18:53Ad podpora zemědělců v EU "Unijní podpora zdejšího neefektivního zemědělství přímo zabíjí lidi v chudých afrických státech, v nichž by pěstování té či oné plodiny bylo ekonomicky mnohem výhodnější." No, kdyby ty výhodnější plodiny vyvezli do EU, tak by jim pak chyběly doma potraviny, ne? A odkud by dovezli další v podmínkách globálního nedostatku potravin, který autor předpokládá? Pokud by byl potravin nadbytek, pak by měl autor pravdu. |
|
|
autor 2.2.2010 21:52Re: Ad podpora zemědělců v EU Pochopil jste to přesně obráceně. Oni do Unie vyvážet nemohou, respektive mohou, ale k ceně cukru z třitny, který oni chtějí v EU prodat za 5 kč/kg, EU přrazí dalšch deset ve formě cla a dovozní přirážky. Pak jsou o tři kč dražší a můžou se jít klouzat. A protože nemohou exportovat, nemají peníze na rozvoj a proto je tam hladomor. Zjednodušeně vysvětleno, avšak věřte mi, že kauzální vazba sedí jako prdel na hrnci. |
|
|
Fafa 2.2.2010 22:03Re: Ad podpora zemědělců v EU otazkou by pak bylo, jestli by usili venovane na cukrovou trtinu nebylo lepe venovat na produkci mistne konzumovanych potravin. |
|
|
Jura Jurax 2.2.2010 23:47Re: Ad podpora zemědělců v EU Asi tak ... |
|
|
autor 3.2.2010 1:52Re: Ad podpora zemědělců v EU To je jako hrách na zeď... V TOM JE PRÁVĚ PROBLÉM. Dokud někdo nebude kupovat to, co tam už dnes roste, nikdy si tamní lidé nevydělají na technologie a nebudou moct produkovat to, co tam chybí. Devadesát procent "pomoci" jde do potravin, devět procent do léků a procento do vzdělání. Ti lidé nevědí jak co pěstovat a ani nemají peníze na to začít. I kdyby té jedné či dvou nebo tří plodin, které mohou ihned začít exportovat, bylo stonásobně víc, dokud budou fungovat bariéry na trhu, nemají šanci to prodat. A to ani v Africe. Cukr obilí , pitnou vodu nebo maso nenahradí. |
|
|
EW 7.2.2010 14:50Re: Ad podpora zemědělců v EU A to, co tam roste nikdo kupovat nebude. Protoze to neni standardizovane a neni to dodavano v dobe, kdy to trh potrebuje. Je mi lito, ale je to tak. Nejsou silnice, po kterych by se treba takove cirokove zrni dovezlo k pristavu nebo na burzu do mesta. Cirok, ktery pestuji venkovane, ma kazde zrno jine, a je ze starych nevykonnych odrud, ktere tamni pestuji, protoze potrebuji dlouhe trimetrove stonky na vypletani chatrci. Ovsem plantazni velkopestitelsky cirok ma jen metr az metr dvacet a palice tezke zrnim. Ten ovsem mistni nepestuji, protoze je moc kratky a navic na to musi byt F1 hybridni osivo. To jejich zrni se moc nehodi ani na krmeni pro slepice. |
|
|
portwyn 3.2.2010 10:22Re: Ad podpora zemědělců v EU Děkuji za odpověď, nicméně pokud by šlo o GLOBÁLNÍ nedostatek potravin, tak přešupování plodin mezi státy navzájem nic nevyřeší...možná zjednoduší distribuci, ale zásadní řešení to není. Viz Fafa, Jurax. |
