POSTOJ: Papež František a Izrael
Křesťané vzpomínají s láskou na papeže Františka, který zemřel v pondělí ve věku 88 let. Izrael a Židé však byli v poslední době z jeho výroků a postojů rozčarovaní.
Papežové si většinou dávají pozor, aby se v otázce světových konfliktů nestavěli na jedinou stranu, ale František za současné odvetné izraelské války proti teroristickému Hamásu často kritizoval Izrael a vyjadřoval účast pouze Palestincům.
Už před masakrem Hamásu ze 7. října 2023 neochvějně podporoval právo Palestinců na vlastní stát, ale nebral v úvahu, že oni sami ho nechtějí. To je však vatikánská tradice – Vatikán k nelibosti Izraele už v roce 2013 oficiálně uznal neexistující „palestinský stát“ s hranicemi z roku 1967.
Papež František sice často vyzýval Hamás, aby propustil rukojmí, ale činy teroristů nikdy jednoznačně neodsoudil. Po prudkém vzestupu antisemitismu ve světě mu v listopadu 2023 napsalo přes 400 židovských vědců a rabínů dopis s prosbou, aby jasně oddělil činy teroristů od legitimní obranné války Izraele. František svým „izraelským bratřím a sestrám“ odpověděl až začátkem února 2024 dopisem, v němž odsoudil „každou formu protižidovské nenávisti“, která představuje „hřích proti Bohu“, ale o Hamásu se explicitně nezmínil.
O Vánocích sloužil mši u jesliček vyrobených palestinskými umělci, kde Ježíšek ležel na palestinské kefíji. Židy na celém světě to rozladilo natolik, že Vatikán nakonec kefíju odstranil, ale jeho vztahy s Izraelem se zhoršily; mimo jiné i kvůli přehnané reakci některých izraelských ministrů.
Františkova kritika Izraele postupně sílila. Loni v listopadu prohlásil, že by se mělo vyšetřit, jestli Izrael v Pásmu Gazy neprovádí genocidu, a v březnu dokonce vyzval mezinárodní společenství k zastavení dodávek zbraní Izraeli. Po masakru ze 7. října 2023 neúnavně zdůrazňoval nutnost příměří bez ohledu na cíle izraelské vojenské operace. Požadoval také zvýšení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž zohledňoval fakta, tj. že Izrael jí do pásma dodává dostatek, ale Hamás ji krade, skladuje a přeprodává Palestincům za přemrštěné ceny.
Zejména v posledních měsících stále častěji kritizoval „izraelské vraždění“ Palestinců, a zejména „dětí“, jak tvrdil. František byl dlouhodobě přesvědčen, že Palestincům se ustavičně děje „nespravedlnost“, ale přehlížel jejich teroristické útoky na izraelské civilisty, první a druhou intifádu a neustálé ostřelování izraelských měst raketami Hamásu z Pásma Gazy. Izraelskému prezidentovi Jicchaku Hercogovi řekl, že „proti terorismu nelze bojovat terorismem“. Tvrdil, že Izrael „vraždí kulomety palestinské děti“ – přestože to Izrael nedělá a v tomto případě ani netušil, o jakém incidentu papež mluví – a že záměrně bombarduje školy a nemocnice, což nazval „krutostí“. Zřejmě netušil, že Hamás zneužívá civilisty jako lidské štíty. Jednou dokonce prohlásil: „Toto už není válka, ale terorismus.“ Jeho výrok o „dětech vražděných kulomety“ přiměl izraelskou diplomacii k oficiálnímu vyjádření nelibosti a vztahy Izraele s Vatikánem se výrazně zhoršily.
Papež ještě v pondělí ve svém velikonočním poselství označil situaci v Pásmu Gazy za „dramatickou a trestuhodnou“, ale aspoň vyzval Hamás, aby propustil všechna izraelská rukojmí, a kritizoval vzestup antisemitismu ve světě.
Vatikán podporuje Palestince a jejich právo na vlastní stát dlouhodobě už od čtyřicátých let, ale František byl mnohem důraznější a explicitnější než jeho předchůdci.
Papež František byl nepochybně soucitný člověk, který neúnavně kritizoval nespravedlnost na celém světě. Za jeho působení katolická církev výrazně pokročila v odvržení svého historického antisemitismu; František ho označil za hřích, který se neslučuje s křesťanstvím. Rovněž přijal delegaci rodin izraelských rukojmích a zdůraznil, že záchrana lidských životů je nade vše. Pro Izrael měl však v posledních měsících svého života málo pochopení; možná to bylo zhoršujícím se zdravím anebo se měl Izrael víc snažit svůj postoj vysvětlit – papež si stěžoval, že zatímco Palestinci mu neustále posílají o válce informace, Izrael mu žádné neposkytuje.
Bohužel jedním dechem odsuzoval zvěrstva Hamásu i stát, který před nimi brání své občany. Tím – možná nechtěně – vyvolával dojem, že obhajuje neobhajitelné. Papež má však obrovský vliv a jeho výroky mají nesmírný dopad na miliony lidí na celém světě – včetně například titulku se slovy „Izrael“ a „genocida“.
O tom, jak jeho postoj vůči Izraeli působil, svědčí skutečnost, že nad jeho smrtí vyjádřil lítost Hamás: označil Františka za „neochvějného zastánce práv Palestinců, který odsuzoval válku a genocidu“.
Psáno pro Židovské listy