Když se mluví o dělení Polska, myslí se tím obvykle to, jak si v minulých staletích dělily evropské velmoci mezi sebe polské území.

Tyto události mají Poláci v živé paměti, plyne z nich také neustávající polská ostražitost vůči ruskému sousedovi, ale takové věci dnes nepřipadají v úvahu – aspoň ve sjednocené Evropě ne.

Přesto je Polsko dnes rozděleno, a dalo by se říci, že jaksi z vlastní vůle. V neděli se v Polsku mohutně demonstrovalo – jedni protestovali proti vládě strany Právo a spravedlnost, druzí na její podporu.

Demonstrovalo se dokonce i před domem, kde bydlí předseda strany Jarosław Kaczyński, což je dost neobvyklé.

Hlavním motivem protivládní demonstrace bylo dvojí jmenování pěti ústavních soudců, při němž podle protestujících vládnoucí strana porušila pravidla a vydala se cestou k destrukci demokracie.

Druhá volba soudců je nepochybně sporná, ovšem sporná byla i první volba, kdy byli dva ze soudců zvoleni jaksi předčasně, což potvrdil i Ústavní soud.

Strana Právo a spravedlnost si v mocenské pozici jistě nepočíná elegantně, chceme-li to říci eufemisticky. Chová se, jako kdyby chtěla co nejrychleji obsadit všechny důležité funkce obsadit svými příznivci, a její odpůrci určitě mají proč protestovat.

Podíváme-li se však na dění v Polsku z jistého odstupu a bez vášní, musíme konstatovat, že se předtím strana Občanská platforma, kterou voliči před několika týdny poslali do opozice, nechovala o mnoho jinak.

Její představitelé také vyměnili lidi prakticky ve všech důležitých funkcích, a to včetně vedení veřejných médií, jen si s tím dali po nástupu víc na čas a postupovali opatrněji, dalo by se říci v rukavičkách.

A měli bychom také připomenout, že se představitelé Práva a spravedlnosti před volbami nijak netajili tím, že v Polsku hodlají zavést vlastní pořádek, tedy že budou dělat právě to, co nyní dělají. Přesto – anebo právě proto – je tolik voličů volilo a právě proto jich v neděli desítky tisíc demonstrovaly na jejich podporu.

Dospět v dnešním rozděleném Polsku k nějaké jednotě rozhodně nebude snadné, každá z velkých stran se totiž dívá jinam: Právo a spravedlnost hledí na polské tradice a hledá, jak na ně navázat, zatímco Občanská platforma upírá pohled na moderní Evropu.

A místo aby se strany snažily hledat, co Poláky spojuje, zdůrazňují to, co je dělí.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus