Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pokud jd o chováníˇPoláků za války k Židům vřele doporučuji přečíst knihu

Můj život od Marcel Reich-Ranicki

. Ovšem není jen o tom.

Nebo film Šoa - "Židi nám zabili Pána".

A k čemu to má být dobré? Aby s tím bylo možno bít po hlavě současné Poláky, kteří se toho v drtivé většině nezúčastnili, ba dokonce v té době ani nežili?

Anebo proto, abychom si potvrdili, že člověk je svou podstatou zlý, zvrácený a egocentrický? Tak to potom ano.

Ehm... ono není v módě bít národy po hlavě za to, co se stalo před desítkami let, přičemž rozhodující aktéři událostí jsou už dávno mrtví?

Buď na všechno zapomeneme, což mi nepřijde jako ideální, nebo budeme měřit každému stejně, takže Vás označí za dezoláta a kremlobota, nebo si budete pamatovat jen to, co se hodí. Výběr je na Vás.

Já bych minulost nevymazal, ale na druhé straně si taky myslím, že nenávist za činy předků je blbost. Jak vidíte, typický extrémista.

Právě proto, že ono je v módě vytahovat ze skříní různé kostlivce, přičemž ti, kteří je tam nacpali, už jsou dávno pod drnem. Tak nějak v duchu přísloví: Kdo chce psa bít, vždycky najde si hůl. Samozřejmě je nesmysl na všechno zapomenout. Já osobně jsem zastáncem toho, že je třeba všechno osekat až na nějaký obecný princip, a z něj si vzít poučení. Ale ne vytahovat z toho nejrůznější identity, a pak si z vnuků těch aktérů udělat terč nenávisti a otloukat jim to do bezvědomí o hlavu. Zvlášť pokud se svévole svých předků jasně zřekli.

Ehm, a jak zní ten obecný princip?

Upozorňuju, že jakmile se tam objeví jméno konkrétního státu nebo národa, nejde o obecný princip.