Po výborné zkušenosti z Budapešti jsme opět se švagrem a jeho ženou vyrazili na prodloužený víkend. Tentokrát na severovýchod do polského Krakova. Je to staré město a z každého zákoutí na vás vykoukne historie. Je historickou rezidencí polských králů s hradem Wawel a katedrálou. Po Varšavě je také druhým největším polským městem a Krakovské Staré město je na seznamu památek Unesco. Středobodem města je hlavní náměstí, Rynek Główny. Uprostřed něj stojí velká budova tržnice Sukiennice, kde je uvnitř jeden stánek vedle druhého. Prodávají se tu šperky, jantar, hračky a suvenýry, většinou spíš zbytečné cetky, takže tržnice zaujme víc samotnou budovou. Váš pohled a návštěvu nemine kostel Nanebevzetí Panny Marie. Z kostela se každou celou hodinu kromě zvonů ozývá hudba hraná trubačem, který hraje tradiční melodii hejnal. Reaguje tak na legendu, podle které při vpádu Tatarů strážce z věže trubkou varoval obyvatele, až do chvíle, kdy ho do krku zasáhl šíp. Proto i dnes trumpetista melodii najednou utne. Kostel je postaven z neomítnutých červených cihel, typických pro polskou architekturu. Na opačné straně náměstí od kostela zaujme radniční věž. Uchvátí vás tam i renesanční a barokní domy a paláce. Trochu zapuštěný pod povrch je kostel sv. Vojtěcha z 11. století, který je nejstarším kostelem v Krakově. Na náměstí mají stanoviště také koňské povozy, takové úplně pohádkové kočáry s dvojspřežím. Historické jádro dříve chránily hradby, které byly přebudovány v příjemný obkružující park.

Když vystoupáte na nedaleký pahorek u Visly, překvapí vás královský hrad Wawel. Nabízí velké nádvoří se zahradou, královské komnaty, pokladnici, zbrojnici, sněmovní sály a Wawelskou katedrálu. V jejím podzemí jsou rakve králů, ale také generálů Sikorského, Pilsudského či prezidenta Lecha Kaczińského. Wawel je krásný, ale stylově tak trochu každý pes, jiná ves. Pod hradem „v zatáčce“ řeky Visly kotví spousta lodí, které slouží jako restaurace nebo dělají zajímavé projížďky. Absolvovali jsme hodinovou (za 70 Zl pro seniory) a kapitán mi dokonce na chvíli svěřil vedení malé lodě. Mezi turisty nepřehlédnete Araby a jejich ženy s šátky, či dokonce zahalené. Je tam i dračí jeskyně, kde žil drak, který sužoval obyvatele až do chvíle, kdy ho přemohl vévoda Krak, který tak pojmenoval město. Drak tam má i svoji velkou sochu a z jeho tlamy občas vyšlehnou plameny, které musí turista pohotově zachytit. V pobřežním parku má také sochu nejvěrnější smutný pes Džok, který v r. 1990-91 trpělivě čekal na svého pána na Grunwaldském náměstí. Jeho pána ale odvezli a zemřel na infarkt.

Městská doprava je tam také pro 70+ zdarma, což je pro nás starší příjemné. Ubytování na čtyři noci nás pro čtyři přišlo na 10 150 Kč. Vybavená kuchyně, jen pokaždé nebytných 97 schodů do apartmánu ve třetím patře činžáku bylo krutých. Také parkování auta nutno platit v automatu, ale zaparkovali jsme přímo u apartmánu. Ten byl navíc ani ne 10 min chůze od Rynku Glówného. Potravinové obchody poblíž a ceny podobné našim. I když jsou ciferně jiné, tak moc přepočítávat nemusíte. Hladoví po prohlídce jsme přímo pod Wawelem (v Bernardýnské ulici) narazili na nenápadnou restauraci nějaké pohostinské školy. Obsluhovaly tam mladé dívky a ochutnali jsme tam chtěné polské speciality. Bigos, výborná směs mas, kterou bych přirovnal jako něco mezi málo okořeněným gulášem a segedýnem. Jedničkou se ovšem stala polévka žurek (za 12 Zl). Trochu obdoba podkrkonošského kysela či kulajdy. Výborná nakyslá bohatá chuť s vejcem, bramborem a plátky klobásy. Byl tak dobrý, že jsme si další den dali repete.

Až do začátku druhé světové války byl Krakov největším centrem židovské kultury v Polsku a čtvrtinu obyvatel tvořili Židé. Nachází se zde sedm synagog (v některých z nich se dodnes konají modlitby), košer restaurace a stará židovská čtvrť - Kazimierz - je oblíbeným turistickým cílem i živou částí města. Synagogy zvenčí ovšem nic moc a nedají se srovnat s těmi pražskými nebo budapešťskými. Škoda, že jsme propásli slavný festival židovské hudby „Szalom na Szerokiej“, který se konal už 23. června. V židovské čtvrti jsme také na Plac nowy ochutnali tradiční polský fastfood – zapiekanka, představovaný obloženou rozříznutou vekou se zapékaným sýrem a další náplní.

Historici často připisují českému králi Václavu II. zásluhu na vybudování středověkých obranných hradeb, které obklopovaly a chránily město od konce 13. do začátku 19. století. Téměř v centru města najdete i velké jezero Zakrzówek, které zůstalo po starém lomu, který si vzala do parády příroda. Je nově obnovené, nabízí místo ke koupání, několik míst ke grilování a především jedinečnou a malebnou krajinu. K nedaleké továrně Oskara Schindlera, kde za války Židé vyráběli kovové nádobí, jsme se už nedostali.

Při zpáteční cestě jsme ještě navštívili zajímavý klášter v městečku Kalwaria Zebrzydowska.

Chvíli jsme si na lehce ušišlanou polštinou zvykali, ale základu porozumíte. Krakov je rozhodně zajímavé a milé město, které stojí za návštěvu. Vše hezké je tam pěkně poblíž.