V Evropě sílí antisemitismus a zejména se stupňuje v Polsku. Přiživuje ho požadavek, aby Varšava konečně odškodnila své Židy, kteří za druhé světové války přišli o majetek.

Polsko je jedinou zemí v Evropě, která to ještě neudělala, přestože v roce 2009 podepsala spolu s 46 dalšími státy Terezínskou deklaraci, která signatáře k nápravě křivd zavazuje. Polští Židé smějí uloupený majetek požadovat jen individuálně u soudu. A vláda otevřeně říká, že židovské restituce nepřipustí. Premiér Mateusz Morawiecki v sobotu na shromáždění v Lodži prohlásil, že „dokud bude u moci strana Právo a spravedlnost, žádné odškodnění Židům nevyplatí“, a podivuhodně to zdůvodnil: prý by to znamenalo „vítězství pro Hitlera“. Restituce podle premiéra dokonce „porušují mezinárodní právo“. A předseda Práva a spravedlnosti Jarosław Kaczyński na jiném předvolebním mítinku prohlásil, že „Polsku neplynou z války žádné závazky právní ani morální“.

Před druhou světovou válkou žila v Polsku největší židovská komunita v Evropě a tamějších tři a čtvrt milionu Židů tvořilo zhruba deset procent obyvatel. Při nacistických masakrech a ve vyhlazovacích táborech jich zahynulo 90 % a jejich majetek buď zabavili nacisté, nebo ho po válce znárodnili komunisté. Polsko se však cítí jako oběť nacismu a tvrdí, že nikomu nic nedluží a mělo by naopak dostat reparace od Německa ve výši až 850 miliard dolarů. Přitom se jich samo v roce 1953 vzdalo.

Židovské restituce odmítají především nacionalistické skupiny a strany, které tvrdí, že by odškodnění zruinovalo polské hospodářství – podle nich by stát musel obětem holokaustu vyplatit až 300 miliard dolarů. Ve skutečnosti by ale šlo jen o stamiliony, navíc vyplácené v průběhu let a zřejmě formou státních obligací.

Nacionalisté proti odškodnění Židů pravidelně protestují. Začátkem května uspořádali mohutné shromáždění s antisemitskými slogany, které agentury označily za největší protižidovskou demonstraci moderní doby. Vládní strana se od ní sice distancovala, ale řada jejích členů se už dříve podobných protestů zúčastnila.

Postoj polské vlády zvyšuje napětí i ve vztazích s Izraelem. Ten už vloni kritizoval nový polský zákon, který zakazuje připisovat vinu za nacistické zločiny Polákům nebo označovat vyhlazovací tábory v Polsku za „polské“ a trestal taková tvrzení vězením. Na naléhání Izraele nakonec Varšava vězení vypustila a vzájemné vztahy se zdánlivě urovnaly, ale ne na dlouho.

Minulé pondělí Polsko zrušilo plánovanou návštěvu izraelských politiků kvůli obavám, že budou chtít jednat o židovských restitucích. O den později způsobil diplomatickou roztržku jeden Izraelec, který kvůli polskému postoji k odškodnění Židů plivl na polského velvyslance v Tel Avivu. V Izraeli zase vyvolalo zděšení takzvané pálení Jidáše před velikonočními svátky v polské vesnici Pruchnik, jejíž obyvatelé za doprovodu antisemitských poznámek a protiizraelských a protiamerických sloganů bili, kopali, věšeli a nakonec spálili obří figurínu v podobě ultraortodoxního žida s tradičním kloboukem, pejzy a zahnutým nosem.

Nekompromisní postoj polské vlády k restitucím však může mít pro zemi vážné následky. Navrácení židovského majetku nepožadují jen lidé, kteří přežili holokaust, a jejich potomci, ale i Spojené státy. Loni v květnu schválily zákon, který nařizuje ministerstvu zahraničí, aby pravidelně informovalo Kongres, zda evropské země vracejí majetek uloupený Židům za války a po ní. Washington Varšavu k přijetí příslušné legislativy neustále vyzývá, ale zatím se dočkal jen protestů s výkřiky, že „Židé od Poláků nedostanou nic“ nebo jsou „hamižné hyeny“. Proti americkému zákonu o restitucích protestovali i Poláci v New Yorku. A polská parlamentní ultrapravicová strana Kukiz’15 navrhla zákon, který má zakázat i individuální soudní žaloby o navrácení odcizeného majetku.

Polsko však Američany potřebuje. Kvůli strachu z Ruska od nich především žádá vojenskou základnu v zemi. A tak teď skupina zákonodárců Kongresu navrhuje, aby Bílý dům umístění základny podmínil vrácením židovského majetku a pozastavil probíhající jednání o vojenské přítomnosti v Polsku, dokud země neschválí zákon o restitucích.

Bojovný postoj polské vlády nepochybně souvisí i s volbami do Evropského parlamentu a má sehnat straně Právo a spravedlnost voliče. Židé se tak v předvolební kampani stali oficiálním „nepřítelem“, který chce ožebračit polský lid. Nejde o nic jiného než o antisemitismus, který Poláci tak vehementně popírají. Tento antisemitismus však může vážně poškodit strategické zájmy země a její bezpečnost.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus