Kvůli jednání Barnevernetu získala Norka v Polsku azyl!

Rodilá Norka Silje Garmová, která loni v září utekla s dcerou do Polska, protože jí Barnevernet hrozil jejím odebráním, zde získala politický azyl. Žádost mají podanou další desítky zoufalých rodičů.

Azyl získala Norka Silje Garmová se svou nyní téměř dvouletou dcerou Eirou, zprávu oficiálně oznámil její advokát a k dispozici dal i příslušné dokumenty. Souhlasné stanovisko vydal přímo polský ministr zahraničních věcí, a to na základě kladného stanoviska Cizineckého úřadu, který ještě musí vše formálně znovu potvrdit. Silje s dcerou už ale mohou slavit. Barnevernet už je nerozdělí.

Osobně mám z tohoto případu obrovskou radost, se Silje se totiž osobně znám a jak s ní, tak s jejími právníky jsem byl celou dobu v kontaktu. Po studiu dokumentů, posudků a těch osobních rozhovorech jsem se za ni i zaručil u ministra zahraničí, kterého jsem letos v únoru přímo požádal, aby jí Polsko azyl udělilo. Těžko si totiž představit oprávněnější případ, než právě ten Siljin.

Kopie mého dopisu polskému ministru zahraničí. (TZ)

Situace Silje byla opravdu zoufalá

Silje je dobře situovaná a vysokoškolsky vzdělaná – proto její případ hned zaujal média, která o její žádosti o azyl široce informovala. Zprávy se objevily i v hlavních českých médiích. Do kontaktu s Barnevernetem se dostala až v momentě, kdy se rozváděla. Tehdy jí úřady odebraly starší dceru Fröyu, a to na základě blíže neprozkoumaného udání ze strany jejího exmanžela (velmi vlivného byznysmena), že zneužívá léky proti bolesti a vede „chaotický způsob života”. Kdo více zná různé opatrovnické kauzy a boje rodičů o děti, musí se takovému důvodu zasmát, přesto to v Norsku stačilo k tomu, aby Barnevernet Silje zcela zakázal kontakty s dcerou, kterou může vidět až po jejích osmnáctých narozeninách.

Na základě tohoto z mého pohledu zcela absurdního obvinění chtěl Barnevernet automaticky odebrat i druhou dceru Silje, a to ideálně hned po narození. Po celou dobu těhotenství proto sledovali výsledky všech jejích vyšetření, aby nalezli jakékoliv důkazy či pochybení. Absolutně nic se sice nepotvrdilo, ale to úředníky nepřesvědčilo a stejně trvali na preventivním odebrání. Opravdu se Siji proto nedivím, že s dcerou utekla.

Silje se starší dcerou v době, kdy se ještě mohly vídat. (Silje Gude)

Polsko dokázalo, že je pro něj rodina absolutní prioritou

Ani v Norsku, ani následně v Polsku žádný lékař nepotvrdil, že by Silje byla pod vlivem léků proti bolesti, a to i když k tomu měla během delší hospitalizace příležitost. Zcela vyvráceny byly i argumenty o jakékoliv nedostatečné péči, protože Silje se o dceru stará naprosto vzorně a kdo sleduje její profil, ví, že Eira je šťastné, milované a usměvavé dítě. Proto byly argumenty přijaty a azyl udělen. Ta cesta k tomu nebyla lehká, všichni si totiž uvědomovali, že půjde o skutečně přelomové rozhodnutí a s žádostmi se „roztrhne pytel“, nakonec ale zvítězil zdravý rozum a to, že Polsko se maximálně snaží chránit rodinu a její integritu.

Od advokáta Silje mám potvrzeno, že jejich kancelář podala už několik desítek dalších žádostí norských rodičů o azyl, kdy napjatě čekám, jak se tyto kauzy budou vyvíjet dál. Osobně bych si nejvíce ze všeho přál, aby se Norsko probralo a uznalo, že jejich úřady v mnoha případech zacházejí už skutečně příliš daleko a vyloženě dochází k perzekucím rodin.

Silje a Eira (Silje)

Poslední vyjádření nové ministryně pro děti Lindy Hofstad Helleland ale bylo, že Barnevernet má pracovat skvěle a nehodlá ustoupit ani o píď, aby cokoliv měnila. Naopak ještě vyjádřila odhodlání podpořit všechny aktivity, které povedou k tomu, aby norský systém byl ve všech zemích – čímž se i rázně postavila proti krokům původní ministryně Horne, která se o změny snažila.

Teď už zbývá jen jediná otázka: A co Česko? Postaví se naše úřady za pronásledované rodiny nebo se budu tvářit, že se nic neděje? Pomůžou ještě Evě Michalákové? Poláci a jejich vláda ukázala, že se nebojí odvážných rozhodnutí. Škoda jen, že občas nedokážeme být jako Poláci.