Poslední odezva Jaro Plevy na Jaro Nováka.

Nejdříve konstatuji, že mi Jaro Novák přece jen dává za pravdu v celé řadě tvrzení. Není mým cílem dospět k úplnému konsensu, souzvuku, to není ani nutné a snad ani žádoucí. Některé rozdíly našeho vidění švédské skutečnosti jsou přirozené a podmíněné různými zkušenostmi, prostředím, i osobními vlastnostmi a postoji. Nechci, aby došlo k úplnému sjednocení názorů, jak se to stalo ve Švédsku při prosincovém vytvoření jednotné fronty sedmi partají, kdy se měšťanská opozice (Aliance) vzdala své role a možnosti ovlivňovat politiku a uvolila se podporovat levičáckou vládu. Hlavním motivem k tomu bylo bezpochyby blokovat švédské demokraty (SD) v otázce přistěhovalectví. Hned nato ovšem křesťanští demokraté (KD) protrhli hladinu konsensu a prohlásili, že se s tou přivandrovaleckou politikou musí něco udělat, protože takto je to neudržitelné. Tedy otevření ve stejné věci, o které SD už pár let mluví, ale je za to vystavena mobbingu, izolaci a hrubě osočována. Teď se ke KD přidávají další strany. A dodnes je chování celého parlamentního sedmilístku vůči SD stejně hulvátské a nedemokratické jako za premiéra Reinfeldta, který vyzýval k „otevření srdcí“, ale zločince nechal volně běhat a hrdlořezy jezdit do kalifátu Islámského státu a potom zpět na ošetření a odpočinek. Pokud tuto politiku a tento postoj stále ještě podporuje 87 % (13 % hlasuje pro SD) obyvatelstva, vypovídá to o podivném postoji značné většiny Švédů k demokratickému chování a svědčí to o nedostatku zdravého rozumu.

Jaro Novák přiznává, že segregovaných sídlišť přibývá a že „Zodpovědní ministři se v panice pokoušeli zfalšovat podklady a své neúspěchy zakrýt. Tehdy se jim dostalo pomoci od švédských sdělovacích prostředků, televize, radia a tisku.“ (!!!)

Nuž, tak to bylo před lety a tak je to dosud. To byl první bod, kde jsem se zarazil nad blahem Jaro Nováka, že se „nikdy necítil ve Švédsku lépe než dnes“. Pro mne svrchu zmíněné znamená, že celá země žije ve lži, nedá se věřit ani vládě, která “falšuje podklady“ a nepohodlná fakta zametá pod koberec ve jménu své ideologie, nedá se věřit ani mediím, která nás mají pravdivě informovat o skutečnosti a pokud možno vytahovat na světlo lži, místo aby lhala s mocipány.

Tak v takovém systému se já necítím dobře. Připomíná to zemi na cestě ke komunismu, kde moc a media jedno jsou, sdělovací prostředky sdělují občanům oficielní pravdu a očekává se, že se podle ní budou řídit. Z takové země jsem už jednou odešel. Zde je to o to víc stísňující, že media hrají tuto roli dobrovolně, jen proto, že to vyžaduje politická korektnost.

Tímto chci rozhodně popřít tvrzení Jaro Nováka, že „politika veřejných sdělovacích prostředků se dnes úplně změnila a je mnohem objektivnější“. Ne, je to horší než kdy předtím. Čím víc roste zločinnost přistěhovalců, tím víc se zamlčuje, kdo za zločiny stojí. Často se píše, že zločin spáchal Švéd, když to byl např. Somálec, který nedávno dostal občanství nebo má jen povolení k pobytu (viz nedávné znásilnění ženy šesti „Švédy“ na lodi do Finska). Zcela čerstvé zavraždění tří osob v Uddevale bylo provedeno dvěma „muži“, nikoli Araby nebo muslimy z Blízkého východu. Etnická či skupinová příslušnost se udává jen v případě etnického Švéda nebo jiného bílého heterosexuálního Evropana, ale ne u muslimů, asylantů nebo homosexuálů. Kdyby tato snaha „správně“ nás informovat nebyla tak otřesně bigotní, tak by to bylo k smíchu.

Jen krátce ke švédskému školství: Děti Jaro Nováka měly to štěstí, že mohly chodit do privátní školy. Rád věřím, že tam byly lepší poměry než v běžné státní či komunální škole. V menších městech a na venkově tato možnost není. A také „...když bylo soukromé školství povolené“ vypovídá o levičáckém, kolektivistickém postoji švédských vlád k soukromým iniciativám. Ale to by byla další dlouhá kapitola.

Postoj ke škole se řídí stejným pravidlem jako postoj k právnímu systému: Dokud se člověka osobně nedotýká, má o něm žádné nebo mlhavé mínění. Jaro Novák zde s justicí nemá osobní zkušenost, proto je jeho názor založen - jak sám říká - na zprávách od přátel a známých, a ví tudíž, že švédské soudnictví má velkou důvěru veřejnosti. To je pravda, bohužel. Při rozšířenějším používání zdravého rozumu a soudnosti by tato důvěra silně poklesla. Což se často děje, ale až po osobních zkušenostech se soudnictvím.

Neodpustím si malý výlet do oblasti zubního amalgámu. Po mém prvním příspěvku se v diskusi pod článkem objevil názor: „Aha, tak zubní amalgam je zdraví škodlivý – tak to hned přestávám číst, nemusím číst všechno od nějakého pošuka...“

No, milý rozumbrado, rád bych věděl, co o otravě rtutí z amalgámu víš. Hádám, že jsi také bez žvýkání spolknul oficiální stanovisko úřadů, které zuby nehty brání stanovisko zubní profese, neboť ta nechce utrpět skvrnu na svém štítu Hippokratovy přísahy. Byl jsem nucen se otázkou zabývat, když jsem sám byl postižen otravou a vyřešit své zdravotní problémy sám, v boji proti etablovanému systému. Zabýval jsem se tou věcí intenzivně asi 15 let, publikoval řadu článků a přednášel o tom v různých zemích. Měl jsem to štěstí, že jsem jako korozní specialista měl podezření na galvanický článek, když mi zubař zaplácnul díru ve zlatém můstku amalgámem. Tuto konstrukci jsem nakonec usvědčil z mých nevysvětlitelných zdravotních problémů, a úplně ozdravěl teprve po odstranění veškerých amalgámových plomb. Amalgám koroduje sám o sobě, ale v kontaktu se zlatem cca 10krát silněji. Polovina amalgámu je rtuť a ta se při korozi uvolňuje.

Zmiňuji tuto záležitost jako další ukázku toho, že se nelze spoléhat jen na stát (a řekl bych ani na jiné etablované lháře) a jeho „experty“, které si vyrobil na třítýdenních kursech. Tam se naučili bránit zájmy státu proti lidovému zdraví. Ve vlastním zájmu je třeba se informovat i z jiných zdrojů – jakkoli samozřejmě vím, že je to velká a časově náročná práce. Někdy se to ale vyplatí, třeba když jde o život. V každém případě se švédský stát i v této otázce zachoval jako inhumání byrokratický mocipán, který drží fasádu moci proti pacientům postiženým jeho vinou a hledí hlavně na to, aby ho to nic nestálo.

Jaro Novák popírá, že zde existuje přes 50 tzv. „no-go-zones“, kde není zcela bezpečné se zdržovat a kde má policie problém s udržováním pořádku. To jsem si nevymyslel, abych očernil Švédsko, nýbrž je to předmětem oficielní policejní zprávy Národní přehled zločineckých sítí s vlivem na lokální osídlení.

To by mohlo stačit na toto tema.

Pokud jde o postoj k muslimským přistěhovalcům, a snad i k muslimům vůbec, nedalo se ani mediím zcela utajit, že většinu zločinnosti, znásilňování, útoků na židy i křesťany lze připsat na konto muslimů. Opravdu překvapuje, že Jaro Novákovi tento fakt uchází. Ano, existují muslimové, kteří nejsou aktivní v nenávistném postoji k „nevěrcům“, ale jak se to jeví, neví se ani u nich, kdy se probudí k aktivnímu vykonávání Allahových příkazů anebo kdy je k tomu donutí jejich již aktivní souvěrci. Jak bylo už formulováno v jiném článku na NP, ti pasivní nejsou zrovna proti nám , ale ani s námi, když o něco půjde. Je otázka, jestli se ti pasivní vůbec mají nazývat muslimy a v čem vlastně spočívá jejich víra. A pojem „nevěřící“ zahrnuje pro pravověrného muslima i jiná odvětví islámu, než vyznává on sám, ale hlavně odpadlíky od víry. Celý Blízký východ poskytuje dnes náramnou příležitost ke studiu této zhoubné nenávistné ideologie a jejích mechanismů. Odkazuji opět na dřívější články pana Frýborta a j. Bohužel, neexistuje statistika, jak velká část přistěhovalců je muslimů, křesťanů či jiných vyznání. Statistické údaje by v tomto případě byly jistě často něco proti něčemu, a v zájmu politické korektnosti tedy nepřípustné pro uveřejnění.

Můj názor se rozchází s Jaro Novákem, když říká, že „je naprosto nezajímavé, jestli někdo pochází ze země s muslimskou kulturou nebo z Chile.“ Při znalosti poměrů, v jakých vyrůstají muslimové, na koránu a na životě Mohameda založená nenávist, intolerance, nárok na hegemonii islámu, džihad, pedofilie, zotročování a kamenování žen, ženská obřízka, antisemitismus atd. atd., víme, že si muslimové příliš často své vymyté mozky berou s sebou do jiných kultur, a soužití je tedy silně zatíženo jejich výchovou, která se přenáší i do dalších generací. Je to skutečně nemalý rozdíl proti Chilanům.

Dále není vůbec všeobecně známé, že „zločinci se nejvíce rekrutují z té nejslabší a nejchudší části společnosti“. Naopak, příkladů z praxe je více, zde uvedu jen dva křiklavé příklady, Džihadi-John za Islámský stát, kat z dobře situované rodiny, a Osama bin Laden z Al-Qaedy, též z velmi dobře situovaných poměrů. Místo chudoby je to převážně islámská ideologie, která ovládla jejich mozky svou bezbřehou nenávistí. Je možné to nevidět?

Je to typicky švédská naivní představa, že je třeba „vysvětlovat muslimskému světu, co je ten pravý islám“, jak Jaro Novák cituje presidenta Obamu. K němu se přidal i Cameron, Holland a jiné vůdčí osobnosti. Kdyby byl nějaký „pravý islám“, tak by se jeho vyznavači mohli od toho „nepravého“ distancovat, což se však neděje. Žádné vysvětlování nepomůže a je zbytečné, dokud kolem sebe vidíme destruktivní řádění skupin, které se všechny odvolávají na islám. Může mít někdo dobrovolný zájem na tomto přínosu k civilizaci? „Po ovoci jejich poznáte je.“(Kristus)

Především si vedení muslimského světa se všemi imámy nedá poroučet, jak má vykládat Korán a Mohamedův život. Saúdská Arábie je v muslimském světě velmi respektovaná a její zákony jsou přísně založeny na islámském právu šaria. Žádné odchylky se netolerují. Když se nedávno švédská ministryně zahraničí zmínila kriticky o „středověkých způsobech trestů“ (bičování a uvěznění aktivisty na blogu) a o lidských právech, zařídili Saúdové, že jí byla odebrána možnost proslovu na sjezdu Arabského společenství, kam byla pozvaná, a odvolali velvyslance ze Stockholmu. Ta ohromná fasáda jednomyslnosti arabsko-muslimského světa připomíná jednotu na sjezdech vedoucí strany, jak ji mnozí máme v paměti. Je to stejná totalitní ničivá ideologie jako komunismus či nacismus.

Výsměchem ministryni bylo dále, že i Palestinci, jejichž stát uznala a kterým posílá miliardy, souhlasili s postihem a nezastali se jí. Poté tvrdila palestinská vyslankyně, že chtějí mít i nadále dobré styky se Švédskem. Diví se někdo?

Ať už to byla vědomá kritika islámských despotů Saúdů, nebo jí to jen nechtěně ulétlo, bylo uspokojující, že se nevykrucovala a zůstalo při kritice nelidských poměrů v islámském království. Smlouva o dodávkách švédské zbrojní techniky byla také zrušena. To byla jedna z pozitivních událostí poslední doby, kde nedošlo k tomu, aby se švédská vláda nažrala a koza zůstala celá (i když premiér Lofven to tak chtěl). Vytrubuje se totiž do celého světa, jaká jsme „humanitární velmoc“, zatímco se vesele dodávají zbraně do nejhorších nehumáních diktatur jako je Saúdská Arábie či Severní Korea.

Ještě na závěr ukázka, jak se mohou lišit pohledy na stejnou věc.

Jaro Novák si libuje, že se sem vrátil zdravý rozum, že se Švédsko vrátilo ke své osvědčené politice široké spolupráce (nedávno podepsaná opoziční smlouva). Já to naopak vidím jako zradu voličů Aliance a selhání demokratických mechanizmů, kdy se celá opozice domluvila s levicovou vládou, aby eliminovali vliv další demokraticky zvolené strany. S rozumem to nemá nic společného, jen se zarytou politickou korektností a intolerancí k odlišným názorům.

Jak se mění pohled Švédů na příval přistěhovalců, se přesně neví, ukazatele jsou při průzkumech veřejného mínění, ale asi se to nejspolehlivěji dozvíme až v příštích volbách za 3,5 roku.

Švédsko