POLEMIKA: Nikoliv Macron, ale Bartoň plácá nesmysly
Pan Bartoň ve svém textu plácá nesmysly a polopravdy (k zjednodušení a srozumitelnosti použiji stejné výrazy jako pan Bartoň), což je u těchto zdejších obchodníků se strachem již vlastně tradicí. Prostě jen další manipulátor, jenž plácá ty své dojmy, jež vydává za relevantní informaci bez toho, aby se nejdříve skutečně informoval a pak teprve začal přemýšlet a psát nějaký vyvážený text a nikoliv ideologický pamflet postavený na vzduchoprázdnu, polopravdách a autorovu chtění. Je také zajímavé, jak jsou tím Macronem všichni naši národovci posedlí, to je již skutečně diagnóza.
První plácání Bartoňových nesmyslů je zde: „Francouzský prezident Emmanuel Macron se pokusil využít tragického požáru katedrály Notre Dame a ´sjednotit Francii´...“ Ano, Macron samozřejmě vzhledem k probíhajícímu požáru katedrály odložil svůj na stejný okamžik naplánovaný projev o závěrech národní debaty a veřejně se k této závažné a tragické události nejen mediálně vyjádřil, ale jako prezident se zároveň ujal iniciativy k sjednání nápravy, což je přirozeně jeho role. Důvody k těmto krokům by snad mohl pochopit i pan Bartoň. Pokud ne, rád mu je trpělivě vysvětlím.
Bartoňův blábol č. 2: „I Macron totiž při snaze zachovat si tvář a příliš žlutým vestám neustupovat používá EU jako rukojmí francouzské politiky.“ Zde je odkaz na prezidentův projev, je to velmi dlouhá kláda plná různých reformních bodů od financí přes školství, důchody, rodičovskou ekonomiku, daně až po systém správy věcí veřejných ad. Co se týče Macronova tzv. otevřeného patriotismu, Schengenu a EU, tak je mu věnován pouze jeden odstavec z celého velmi dlouhého projevu. Nejedná se o nic podstatného pro vnitřní politiku a požadavky žlutých vest, které zrovna toto nijak zvlášť nezajímá.
Největším příznivcem emigrantských kvót byly a jsou vedle Německa a Francie i Itálie a Řecko, tedy státy, které jsou nelegální migrací postiženy nejvíce, a to dokonce i Itálie Salviniho, toho proroka našich národovců. V momentě, kdy si Salvini uvědomil momentální neuskutečnitelnost onoho požadavku, přistoupila vláda, na které se podílí, k tomu, že vesměs odmítá lodě neziskových organizací ve svých přístavech, což skutečně vedlo k výraznému přesunu migračních cest směrem na Španělsko. Lodě jsou pak dlouho drženy v přístavech zemí, které jim umožní přístup, a posádky jsou pak podrobeny soudnímu přelíčení, což se k nelibosti neziskových organizací stalo například na Maltě. V Macronově Francii zase kvůli tzv. soudní, administrativní a politické šikaně skončila se zachraňováním migrantů slavná loď Aquarius neziskovky Lékaři bez hranic. To i ono jsou v onom případě jen různou stranou stejné mince, čímž se dostávám tentokrát nikoliv k blábolu, ale k účelové polopravdě pana Bartoně, tedy k uvedení jen jisté části Macronových myšlenek za současného „opomenutí“ části druhé. „Nicméně fungování režimu Schengenu vyžaduje jednu zásadní věc – řádný výkon ochrany na jeho hranicích,“ píše pan Bartoň, přičemž si z nějakého důvodu nevšímá, že o to samé jde i francouzskému prezidentovi. Macron správně upozorňuje na skutečnost, že schengenský prostor postavený na Dublinské úmluvě již nefunguje tak, jak by měl. Navrhuje změnu migrační politiky týkající se jak společné ochrany vnitřních hranic, tak vzájemné solidarity v případě migrantů.
Cituji: “Evropa, ve kterou věřím, Evropa samostatná a silná, to je Evropa, která znovu uváží své ambice v oblasti spolupráce vzhledem k Africe a všem těmto a oněm, kteří ji potřebují, aby se vyhnuli emigraci, jíž jsou vystaveni, je to ale také Evropa, která drží a ochraňuje své hranice. Je to Evropa s přepracovaným a společným právem na azyl, ve které jde zodpovědnost ruku v ruce se solidaritou. Na těchto základech je třeba reformovat Schengen, i kdyby to měl být Schengen s méně státy. Nechci v schengenském prostoru vidět státy, které vám říkají, že jsou v něm, když se jedná o svobodu pohybu, ale nechtějí v něm být, když se jedná o rozdělení břemena (odpovědnosti, starosti, břemene -poznámka překladatele). U mne žádná solidarita. Co je to za aféru? Zároveň také nechci lidi laxní, kteří nechtějí hlídat společné hranice... Hluboce věřím v oprávněnost azylové politiky. Jedná se o povinnost, která je v naší ústavě. Abychom mohli lépe přijmout ty, kteří na to mají právo, musíme lépe bojovat proti těm, kteří toho zneužívají, tedy proti filiálkám převaděčů. To znamená pokračovat v práci, která byla v této oblasti započata za zachování politiky příjmu a integrace těch, kteří mají nárok na azyl a jejichž přání je připojení se k životu národa...“
Skutečnost, že je prezident Macron příznivcem dvourychlostní Evropy a vzniku jakéhosi tvrdého jádra, je všem všeobecně známá a nikoho u nás, pokud vím, v prostředí tzv. eurorealistů až czexitářů nijak zvlášť nepohoršuje. Dokonce i ta nejméně eurofobní z oné skupiny našich různých politických proudů podobného typu, tedy ODS, zastává ideu více rychlostní EU.
Když ale potřebujeme upléct z exkrementu bič, nějaký důvod si vždy najdeme, že, pane Bartoň.
Zdroje:
https://www.elysee.fr/emmanuel-macron/2019/04/25/conference-de-presse-grand-debat-national
https://fr.wikipedia.org/wiki/Aquarius_%28bateau%29
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem
