Obrázky a svědectví o lidském utrpení v Gaze a jižním Izraeli dominují titulkům novin a sociálním médiím, a hněv tak stále roste.

Každá smrt civilisty je tragédií, a když k ní dojde, jsou pochopitelné výzvy k potrestání viníků.

Vojenská operace Izraele na obranu po zvěrstvech Hamásu ze 7. října 2023 byla nepravdivě označena protiizraelskými propagandisty za genocidu Palestinců. Taková obvinění z genocidy pronikají do odborného diskurzu, sociálních médií i do vitriolu protiizraelských demonstrantů.

Jen málo tvrzení je urážlivějších a zjevně nesprávných.

Moderní židovský stát vznikl poté, co nacisté spáchali genocidu známou jako holocaust a vyvraždili šest milionů Židů, kteří neměli kam jít a kde se cítit doma, protože Izrael tehdy neexistoval.

Naznačené pokrytectví, že přeživší genocidy se nyní dopouštějí jedné vlastní, je samozřejmě silným argumentem ve slovní válce, která obklopuje konflikt mezi Izraelem a Gazou. Ale prostě to není pravda.

Ještě horší je, že obvinění Izraele z genocidy dává volnou ruku teroristům z Hamásu, kteří záměrně způsobují obrovské škody, jež dnes nevinní Palestinci zažívají.

Zde jsou důvody, proč je používání termínu „genocida“ k popisu izraelské sebeobranné kampaně nepřesné, zavádějící a nebezpečné.

1. „Genocidou“ se rozumí fyzické zničení celé skupiny, která byla napadena na základě své identity. Avšak to není cílem Izraele v Gaze. Rafael Lemkin, polský právník židovského původu, zavedl termín genocida v roce 1944 pro označení událostí, mezi něž patří systematické vyhlazování Židů nacisty.

Lemkin vysvětlil potřebu nového právního termínu pro popis této hrůzy slovy: „dosud neexistovala žádná vážná snaha o zabránění a potrestání vraždění a ničení milionů lidí.... pro takový jev neexistoval ani adekvátní název“.

Valné shromáždění OSN uznalo genocidu za zločin podle mezinárodního práva v roce 1946 a v roce 1948 byla kodifikována v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidy.

Úmluva definuje genocidu jako spáchání těžké újmy na příslušnících národnostní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny - například usmrcením, způsobením vážné fyzické nebo duševní újmy, nastolením podmínek, které vedou k fyzickému zničení, zavedením opatření k zabránění narození dítěte nebo násilným odebráním dětí - s úmyslem zničit skupinu jako takovou.

Genocida znamená, že se zaměřuje na členy skupiny kvůli jejich skupinové identitě, a nikoliv kvůli něčemu, co by měli jednotlivě spáchat.

Izrael vede válku proti Hamásu: Izrael se nesnaží zničit palestinský lid nebo palestinské obyvatelstvo Gazy, což by se muselo stát, aby bylo možné správně použít termín „genocida“. Izraelští představitelé opakovaně tvrdili, že jejich kampaň v Gaze je namířena výhradně proti teroristické organizaci Hamás. Ve skutečnosti je tento typ vojenské kampaně přesným opakem toho, co odráží snahu o likvidaci palestinského obyvatelstva.

Navíc v případech, kdy izraelští představitelé učinili prohlášení, která vyjadřovala bezohlednost vůči palestinským civilním životům, byli potrestáni a IDF znovu zdůraznily, že si nepřejí ubližovat nevinným.

2. Izrael reaguje na genocidní útok Hamásu.
Od 7. října 2023 je cílem Izraele v Gaze zničit Hamás, teroristickou organizaci, která provedla bezprecedentní a brutální masakr židovských obyvatel, včetně kojenců, dětí, starých a postižených lidí. Cílem Hamásu je zničit Izrael a vyvraždit Židy na celém světě a jeho představitelé nedávno zopakovali, že o jeho vyhlazení nikdy nepřestanou usilovat. To je příklad genocidního záměru.

Izrael je plně oprávněn použít vojenskou sílu v reakci na útok Hamásu ze 7. října. Vzhledem k rozsahu škod, které teroristická skupina podporovaná Íránem způsobila, a povaze genocidních záměrů Hamásu je cíl Izraele zcela eliminovat teroristickou skupinu přiměřený a použití značné síly (která musí být vždy zaměřena na legitimní vojenské cíle) k jeho dosažení je v souladu s požadavkem proporcionality. Použití vojenské síly Izraelem v Gaze tváří v tvář takové hrozbě není důkazem genocidy, ale je zcela v souladu s mezinárodním právem.

3. Jednání Izraele odráží jeho snahu ušetřit palestinské civilisty před újmou, nikoliv jim úmyslně ublížit.
Humánní postupy izraelské armády vyvracejí tvrzení o genocidním úmyslu , neboť izraelská armáda před svými leteckými údery na teroristickou infrastrukturu a legitimní vojenské cíle v pobřežní enklávě zasílá obyvatelům Gazy varování v arabštině.

Izrael ve skutečnosti zřídil humanitární koridory vyzval k dočasné evakuaci místního obyvatelstva v severní části pásma Gazy a odložil svou pozemní operaci v Gaze o několik týdnů, aby poskytl civilistům čas poslechnout izraelská varování. Předtím i potom pokračoval ve vynakládání velkého úsilí, aby palestinským civilistům naznačil bezpečné trasy pro přesun ze severní části Gazy. Izrael dal obyvatelům jasně najevo, že město Gaza se stalo bojovou zónou, protože teroristé Hamásu se skrývají v teroristických tunelech umístěných pod domy civilistů, a opakovaně prohlásil, že obyvatelé severní Gazy se budou moci do oblasti vrátit, až to podmínky dovolí.

Dočasné přemístění palestinských civilistů ze severní části Gazy zdaleka neodráží genocidní záměr Izraele, nýbrž jeho snahu zajistit, aby nebyli v ohrožení, zatímco Izrael podniká legitimní vojenskou kampaň s cílem zničit teroristickou infrastrukturu Hamásu, která je bohužel zakotvena v civilních oblastech Gazy a pod nimi.

Kromě toho Izrael od 17. října také umožňuje stále většímu počtu dodávek humanitární pomoci pro Palestince vstupovat přes hraniční přechod Rafáh, což dále vyvrací domněnku, že jeho omezení vstupu pomoci a zásobování Palestinců má jiný účel než zbavit Hamás možnosti zásobovat se a pokračovat v útocích proti Izraeli.

4. Cílem akcí Hamásu je způsobit újmu palestinským civilistům a obvinit Izrael.
Izrael má právo bránit se v mezích mezinárodních úmluv a práva před tisíci raketami Hamásu, které byly od 7. října vypáleny na izraelská města. Tyto rakety nepocházejí z vojenských základen, jak ukládá mezinárodní právo. Jsou odpalovány z civilních čtvrtí v pásmu Gazy a zevnitř, vedle a pod nominálně civilními oblastmi v Gaze, jako jsou obytné budovy, školy, mešity a nemocnice. Při těchto akcích Hamás mění kdysi chráněné civilní objekty na legitimní vojenské cíle.

Hamás vystavuje civilisty nebezpečí, zatímco Izrael se při útocích na zbraně a operační střediska Hamásu v Gaze snaží vyhnout zranění civilistů, Hamás obvykle umisťuje palestinské civilisty přímo do cesty cílům IDF. Opakovaně vyzývá palestinské civilisty, aby ignorovali varování Izraele před hrozícími údery, a údajně nutí civilisty, aby zůstávali v blízkosti vojenských cílů, a využívá je, stejně jako své izraelské rukojmí, jako lidské štíty.

Cílem akcí Hamásu je nejen chránit své vůdce, zbraně a majetek, ale také získat vliv ve válce o veřejné mínění nadsazováním počtu civilních obětí.

Svými akcemi v Gaze Hamás výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že vojenské akce Izraele, které jsou ve válce přípustné a nejsou zakázány válečným právem - natož Úmluvou o genocidě -, přesto povedou k určitým škodám na civilním obyvatelstvu. Mezinárodní právo nezakazuje Izraeli útočit na legitimní vojenské cíle, i když je možné nebo pravděpodobné, že dojde k určitým škodám na civilním obyvatelstvu - ledaže by očekávané škody na civilním obyvatelstvu zjevně převýšily očekávaný vojenský prospěch z útoku.

Ačkoli Izrael podniká mnoho kroků, aby minimalizoval civilní škody způsobené jeho útoky na cíle Hamásu, jak jen může, nemůže je zcela vyloučit. Je to hrozný důsledek války, ale není nezákonný a rozhodně není genocidou.

5. Obvinění z genocidy je absurdní.
Ti, kdo tvrdí, že Izrael páchá v Gaze genocidu, nejenže špatně chápou právní definici genocidy a to, co dovolují válečné zákony; obvinění také zakládají na nepodložených tvrzeních.

Je nesporné, že od 7. října 2023 zemřelo v Gaze mnoho civilistů a ještě více jich nesmírně trpí. Existuje však tolik „neznámých“, které mají významný vliv na postup Izraele v této válce, že nelze s jistotou říci, že jedná protiprávně.

Počet mrtvých „nevinných“ a teroristů: To je nemožné zjistit, protože ministerstvo zdravotnictví v Gaze je pod kontrolou Hamásu a podléhá jeho vlivu a ve svých údajích o počtu mrtvých neodděluje nevinné civilisty od bojovníků.

Okolnosti, za nichž bylo v Gaze zabito mnoho nevinných lidí: To zahrnuje i to, zda zemřeli v důsledku útoků provedených izraelskou armádou (IDF) nebo v důsledku úmyslných či neúmyslných škodlivých akcí Hamásu nebo jiných palestinských ozbrojených skupin. Klíčovým příkladem je výbuch v arabské nemocnici Al-Ahli ve městě Gaza, který podle zjištění USA a dalších vlád způsobila neúspěšná raketa odpálená Palestinským islámským džihádem, a nikoliv IDF, jak tvrdil Hamás, Hamásem kontrolované ministerstvo zdravotnictví v Gaze a mnoho dalších zdrojů.

Povaha vojenského cíle útoků provedených IDF, při nichž zemřeli palestinští civilisté: Vzhledem k tomu, že není možné nezávisle posoudit, zda se na místě konkrétního útoku IDF v Gaze, kterou Hamás stále z velké části ovládá, nacházel vůdce Hamásu, tunel a/nebo skladiště zbraní.

Zatímco někteří z těch, kteří tvrdí, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy, tak činí ze zlých důvodů - například masakr, který Hamás spáchal 7. října 2023, ospravedlňují tvrzením, že Izrael je „horší“, mnozí jiní jsou záměrně uvedeni v omyl. Jejich cíli ukončit utrpení Palestinců v Gaze by mnohem lépe posloužilo, kdyby vinu za toto utrpení připsali tam, kde leží - Hamásu - a podpořili úsilí o jeho porážku, aby palestinští a izraelští civilisté mohli co nejdříve dosáhnout míru a bezpečí, které si všichni zaslouží.