Málokterá země, tak malá a tak na východě, jako je Maďarsko, upoutala takovou pozornost politiků a sdělovacích prostředků svými parlamentními volbami, které tam proběhly tuto minulou neděli. Svědčí to mimo jiné o tom, že tento národ, čítajících zhruba 9,6 milionu obyvatel v Evropské unii (0,47 % na celkové populaci EU), si v Evropě udržuje velmi silný respekt. Můžeme jej přisoudit autoritativní a 16 let trvající vládě strany Fidesz Viktora Orbána, ale můžeme jej také porovnat s autoritami vlád podobně zabydlené České republiky Petra Fialy nebo Andreje Babiše. V nedělních volbách strana Fidesz a jí vedený Viktor Orbán prohráli, vítězem se stala strana strana Tisza vedená Péterem Magyárem.

Musím předem upozornit, vzhledem ke svému příjmení a odhlášení se od novinářské zaujatosti, že úzký kontakt s Maďarskem nemám. Ten jsem ztratil v roce 1919, za Maďarské republiky rad, kdy se můj pradědeček vystěhoval z Miskolce do Solivaru u slovenského Prešova a můj dědeček, když mu bylo 15 let, přesídlil do pražského Žižkova, kde se vyučil truhlářem. To vše z matčiny strany, což mi dodnes komplikuje vyplňování úředních formulářů.

Ale tu zemi mám rád. V 80. letech jsme tam jezdili se spolužáky ze střední školy užít si trošku toho Západu, ještě vedle visutých mostů přes Dunaj, který už opravdu nepřipomínal Vltavu v Praze, maďarského Parlamentu a filmu Vlasy od Miloše Formana, tenkrát promítaného v původním znění, naštěstí však s maďarskými titulky. Také jsem v Maďarské státní opeře poprvé a naposledy vyslechl a poslechl divadelní provedení jazzové opery Porgy and Bess od bratrů Gershwinových. Díky za to, budapešťská taxikářko a po večerech biletářko, Slovenko Marie.

Na učené rozbory máme politology a expertní analytiky, jsou jich plné noviny. Lze od nich vyvodit, že společný oběma rivalům, Orbánovi a Magyarovi, je maďarský nacionalismus a politický start ve stejné straně Fidesz. Liší se (prý) v názoru na Evropskou unii a pozici Maďarska v ní, na Ukrajinu, Rusko a amerického prezidenta Donalda Trumpa.

A jaké že otočky v maďarské politice, ať už vnitřní nebo mezinárodní, můžeme od výsledku voleb čekat? Půjde to ztuha. Ve veřejné správě působí důvěrné osobní vztahy, výpovědní lhůty a termíny voleb jako dlouhá setrvačnost. Korupce je nakažlivá více než covid. O tom žádné iluze.

Ale přeji Maďarům (a Pétéru Magyarovi), aby se o nich v EU hovořilo stejně často a se stejným respektem, jako dosud. I malým státům je třeba naslouchat.

Poskytl server Svět hospodářství