Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Skvely clanek s bohatstvim faktu a detailu. Mel jsem za posledni roky moznost snad stokrat pobyvat v severnim Spanelsku (Katalansko) a povazuji jeho obyvatele za vyjimecne prijemne, pracovite, tolerantni a celkove skvele lidi. O to vic mne zasahuje Sanchezova levicacka a podvratna politika "population replacement" ktera zrejme znici zemi, jak ji zname.

Chci verit, ze Spanelsko najde cestu ze sve bolestne situace.

Super článek.

Zajímavý vhled do španělské historie, díky. Obraz Guernica neoznám a tak si tipnu, že je to twn první. Picasdo není můj šálek kávy, kterou ani nepiju :)

Byl na známce, tedy masově známý.

Na straně republikánů bojoval i George Orwell, a napsal o tom knihu-reportáž Hold Katalánsku. Autor tam sice prezentuje idealistické levicové názory (bylo to ještě před návštěvou Sovětského svazu, která mu otevřela oči), nicméně je to objektivní vylíčení věcí člověkem, který byl "u toho".

Výborná kniha, důsledné zprávy o chování komunistů k anarchistům, s nimiž Orwell šel:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hold_Katal%C3%A1nsku

Po uzavření Mnichovské dohody Stalin rychle ztrácel o Španělskou občanskou válku zájem a od počátku roku 1939 začaly vzájemné sondáže ohledně sbližování SSSR s hitlerovským Německem.

Dne 23. prosince 1938 zahájili frankisté mohutnou ofenzivu na Katalánsko, které dobyli během dvou měsíců. (Barcelona padla 26. ledna a 10. února byl zlomen poslední odpor v Katalánsku – ve francouzských internačních táborech se rázem ocitlo 0,5 mil. španělských, převážně ovšem katalánských uprchlíků – a spolu s nimi i rodiče herce Josefa Laufera, který se jako Don José Francisco Pérez Rodriguez de Montagnes Laufer narodil v srpnu toho roku již ve Francii.) Následkem toho 27. února vlády Anglie a Francie uznaly Frankův režim. Prioritou totiž pro ně byla neutralita Španělska pro budoucí období – lepší nežli nestabilní spojenec vyžadující permanentní podporu, jak to tehdy formulovali jejich představitelé. Poté republikánům zůstala jenom tzv. centrální zóna s Madridem a přístavem Valencie, který se vzdal 28. února. V Madridu došlo ve dnech 4.-10. března k protikomunistickému převratu, následovala vyjednávání o kapitulaci a frankisté do města vstoupili 28.března. Poslední odpor byl zlomen 31. března (někdy se udává 1. dubna) 1939. (Jak se psalo v předlistopadových učebnicích: "Válka skončila tak, jak začala - zradou armády." Jakpak asi skončí ta současná na Ukrajině ?)

Francisco Franco následně vyhlásil neutralitu Španělska 4.9.1939, den poté, co Francie, Velká Británie a Austrálie vyhlásily válku Německu.

Celkové ztráty na životech během tohoto konfliktu byly tradičně uváděny v rozmezí 0,25-1 mil., současní historikové hovoří o 445 tis. (Demografický dopad byl pochopitelně mnohem větší, cca 1,4 mil. bez započtení emigrace.)

Ten druhý.

Vzpomínám na novinový spor Karla Čapka s Jaroslavem Durychem o španělské občanské válce, i když jsem mohl číst jen ty Čapkovy články. Durych byl pravdě blíž.

Čapek přejal linii Hradu a ta již byla prostalinská. Kupř. sovětské důstojníky a experty do levičáckého Španělska pašovala čs. rozvědka (viz paměti velitele, gen Moravce). Beneš doufal, že se tak zavděčí Stalinovi.

Čs. zbrojovky dodávaly své špičkové výrobky do SSSR a v českých továrnách se školili sovětští specialisté. 27. května 1936 byla v Praze zřízena společná československo-sovětská zpravodajská ústředna. Nesla název VONAPO 20 (Vojennyj nabljudatělnyj post). Zároveň se začaly konat společné zpravodajské konference zřízené za účelem výměny zpravodajských informací. Kromě těchto konferencí ale výměna informací probíhala pouze jednosměrně; z Prahy do Moskvy. Sověti žádné informace neposkytovali.

Toto vše potvrdil i tehdejší šéf čs. rozvědky plk.Moravec v knize své dcery Špion kterému nevěřili. On sám v roce 1943 hlásil prezidentu Benešovi, že „dáváme Sovětům vše, co dostáváme. Dáváme jim více než Angličanům, ba dáváme jim i zprávy získané od Angličanů.“

Francovo Španělsko bylo neformálním spojencem Hitlera, i když odmítalo oficiálně se do války zapojit. Ovšem jako splátku za podíl německé armády a zejména legie Condor byla na východní frontu vyslána tzv. Modrá divize, která se po rozpadu a odvolání přeformovala na Spanische – Freiwilligen Kompanie der SS 101. Pro zajímavost, v Madridu je ulice pojmenovaná Calle de los Caídos de la División Azul („ulice padlých Modré divize“). O autorově "objektivnosti" svědčí falt, že pečlivě vypočítává republikány zavražděné oběti, ale ani nešpitně o masových popravách prováděných během občanské války a po ní povstaleckou Francovou armádou.

Během Francovy éry unesli ve Španělsku tisíce dětí.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ztracen%C3%A9_d%C4%9...

Chvíli jsem tam žil. Zdá se mi, že Španělsko je spořádaný stát, němž se dá slušně žít.

Podobna mentalita jak Mexicane, bez mafii a slumu. Nepoznal jsem prijemnejsi lidi ... snad v Singapuru. Proste Spanelsko je perla, ztratit ho je jako amputovat Evrope ruku.

No, článek je poněkud dost hodně tendenční.

Z knihy Anthonyho Beevora vybírá jen to, co autorovi pasuje do kýženého vyznění článku. Zcela pomíjí zvěrstva nacionalistů, zcela zápornou úlohu katolické církve, největšího pozemkového vlastníka udržujícího na venkově feudální poměry, rozpornou úlohu Výboru pro nezasahování, jež mj. republikánům znemožnila legálně nakupovat zbraně, složitou politickou situaci v republikánském táboře, destruktivní roli anarchistů, rozsáhlou pomoc nacistického Německa a fašistické Itálie nacionalistům, bez níž by puč neměl šanci na úspěch, teror po vítězství nacionalistů trvající desetiletí etc. etc.

Je ovšem pravdou, že tématika se svým rozsahem naprosto vymyká zpracování v jednom stručném článečku. Takže leda dík za připomínku konfliktu vypuknuvšího před devadesáti lety.

A ta slavná Guernica - Legión Condor si v praxi testovala účinky koncentrovaného náletu na městskou aglomeraci. Za dva dny po náletu nacionalisté vstoupili do města a následky mohly být v klidu vyhodnoceny.

Od nás tam na výzvu Kominterny a s tichým požehnáním vlády vyráželi komouši, vesměs Židi. Benešovi se pak odvděčili ostudnou vzpourou v Cholmondeley.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/archiv/vzpour...