Když Izrael ustoupil mezinárodnímu tlaku a začal do Pásma Gazy dodávat obrovské množství humanitární pomoci, Hamás dostal, co chtěl, a zastavil jednání s Izraelem o propuštění rukojmích. Jak řekl tento týden v OSN izraelský ministr zahraničí Gidon Saar, země, které podpořily palestinský stát, jednání i příměří zničily.

Izraelská vláda tak stála před otázkou, co dál. Premiér Binjamin Netanjahu byl mezi dvěma mlýnskými kameny – tlakem veřejnosti, aby válku ukončil za propuštění všech rukojmích i za cenu nesplnění vládního cíle totální likvidace Hamásu, a mezi tlakem koaličních ultrapravicových partnerů, kteří prosazují co nejtvrdší přístup a vyhrožují odchodem z vlády. Netanjahu podporoval úplné obsazení, ale nikoli anexi Pásma Gazy, kterou odmítá i Donald Trump.

Náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir s obsazením nesouhlasil. Podle něj operace ohrozí životy rukojmích a totální likvidace všech teroristů a jejich tunelů může trvat i několik let za cenu mnoha životů izraelských vojáků. Zamir soudí, že Izrael zabředne do začarovaného kruhu jako Američané za války ve Vietnamu. Své argumenty proti obsazení Pásma Gazy Netanjahuovi předložil. Vláda nakonec po mnohahodinovém zasedání v noci na pátek rozhodla, že obsadí – kabinet říká „převezme“ – jen město Gaza. Rozhodnutí však údajně nebylo jednohlasné.

Podle nového plánu Izrael válku ukončí, až „odzbrojí Hamás, zajistí návrat rukojmích, demilitarizuje pásmo, podrží si nad ním bezpečnostní kontrolu, a zřídí civilní vládu, nikoli však palestinské samosprávy“. Podle vlády lze operaci kdykoli zastavit, pokud se naskytne šance na propuštění rukojmích.

Armáda v současnosti ovládá Pásmo Gazy ze 75 %. Do zbývajících 25 % patří uprchlické tábory ve středu enklávy a skoro milionové město Gaza. V této oblasti momentálně přebývá většina ze dvou milionů obyvatel pásma. Evakuace města Gaza má být dokončena do 2. výročí masakru Izraelců Hamásem 7. října a potom má armáda tamější teroristy oblehnout. Jestli se nevzdají, vstoupí do města. Operace bude trvat nejméně šest měsíců, ale podle armády to může být i několik let. Izrael bude dál dodávat do pásma humanitární pomoc a Gazanská humanitární nadace zvýší na přání Donalda Trumpa počet distribučních center na 16.

Vládní plán je problematický. Armáda na neobsazeném území dosud neoperovala zejména proto, že se tam nacházejí rukojmí. Ti teď mohou nejen zahynout následkem bojů, ale ještě pravděpodobněji je teroristé zavraždí, jakmile se k nim armáda přiblíží. Podle Egypta mají věznitelé výslovný příkaz velení Hamásu rukojmí zabít, jestli se ocitnou v obklíčení. Šance, že rukojmí operaci přežijí, je proto mizivá. Přesto je Netanjahu odhodlán svůj plán uskutečnit i za tuto cenu. Podle rodin rukojmích jim tak vláda „podepsala rozsudek smrti“.

Izraelská opozice označila vládní rozhodnutí za katastrofu a předseda strany Izrael, náš domov Avigdor Liberman prohlásil, že Netanjahu „opět obětuje bezpečnost izraelských občanů, aby se udržel u moci“.

Je také jisté, že v bojích zahyne mnoho izraelských vojáků, kteří jsou po skoro dvou letech bojů na sedmi frontách značně vyčerpaní. Jen od začátku května jich padlo skoro 50. Počet vojáků, kteří trpí traumatem, stoupl za dobu války z obvyklých 270 ročně na 3000 a od začátku roku 2024 jich 37 spáchalo sebevraždu.

Problém bude představovat i kategorické izraelské odmítání vlády palestinské samosprávy v pásmu po válce, protože arabské země jejím návratem podmiňují obnovu zničeného území. Netanjahu však ve čtvrtek v rozhovoru pro FoxNews prohlásil, že vládu v Gaze „předá arabským vojenským silám“.

V neposlední řadě nadcházející operace ještě víc zhorší mezinárodní postavení Izraele a dodá další argumenty jeho nepřátelům. Kritika propukla hned v pátek ráno.

Izraelská veřejnost je rozpolcená. Podle průzkumu deníku Maariv si 57 % přeje osvobození rukojmích výměnou za ukončení války, 30 % podporuje obsazení Pásma Gazy i za cenu životů rukojmích a zbytek neví.

K ukončení války vyzvalo vládu přes tisíc izraelských umělců. V pondělí zhruba 600 bývalých představitelů izraelských bezpečnostních služeb Šin Bet, vojenské rozvědky, policie a armády požádalo Donalda Trumpa, aby k tomu izraelskou vládu přiměl, protože „je jediný, kdo to dokáže“. Trump ale řekl, že rozhodnutí nechá na Netanjahuově kabinetu, přestože do té doby naznačoval, že si konec války přeje také – údajně změnil názor po shlédnutí videa s vychrtlým rukojmím Evjatarem Davidem, kterého teroristé nutí kopat si vlastní hrob.

Největším problémem vládního rozhodnutí je, že chystaná operace není zárukou úspěchu. Řada vojenských expertů soudí, že Hamás nelze zcela zničit. Stoupenci vlády naopak tvrdí, že jinak než obsazením Pásma Gazy není možné nad Hamásem zvítězit, jinak se hnutí opět postaví na nohy a bude Izrael znovu ohrožovat.

Pravda je však taková, že Izrael už mnoho možností nemá. Bohužel ani po skoro dvou letech nedosáhl stanovených cílů své spravedlivé odvety. Podcenil vliv Hamásu na mezinárodní společenství, které oddaně papouškuje jeho propagandu a dezinformace a nechá sebou manipulovat.

Psáno pro Židovské listy