Konflikt s Hamásem skončil demisí izraelského ministra obrany

Uprostřed téměř dojednaného příměří mezi palestinským teroristickým hnutím Hamás a Izraelem se v neděli v pásmu Gazy rozhořel největší ozbrojený konflikt od války před čtyřmi lety, který má dramatické dozvuky na izraelské politické scéně.

O klidu zbraní se hovořilo několik měsíců. Hamás od března pořádal násilné nepokoje u izraelských hranic a vojáci za tu dobu zastřelili přes 160 Palestinců, kteří na ně útočili nebo se snažili proniknout do Izraele. O příměří neúnavně usiloval Egypt a OSN. Párkrát i dočasně nastalo, ale teroristé nikdy nedokázali s provokacemi přestat a občas do Izraele i odpalovali rakety.

Izrael pak prováděl důsledné letecké odvety, ale k velké operaci nepřistoupil. Mnoho Izraelců vládní zdrženlivost kritizovalo, zejména obyvatelé jihu, jimž zápalné draky a balony zničily úrodu a pole o rozloze 1200 hektarů a spálily přes polovinu lesů jižního Izraele. Premiér Binjamin Netanjahu však zdůrazňoval, že chce nejprve vyčerpat všechny ostatní možnosti.

Hamás věděl, že se izraelské vládě do války nechce a zneužíval toho, ale zároveň usiloval o příměří, od něhož čekal zrušení blokády pásma Gazy. Egypt nedávno předložil plán, který, jak se zdálo, vyhovoval oběma stranám. Káhira nabídla výrazné uvolnění egyptské blokády a trvalé otevření hraničního přechodu v Rafáhu. Hamás měl ukončit násilné protesty u izraelských hranic a žhářské útoky a Izrael zase zmírnit blokádu, vydat pracovní povolení pro 5000 Gazanů a zvětšit zónu pro rybáře. Součástí návrhu byly i mezinárodní hospodářské projekty, které by přinesly až 30 000 pracovních míst. Klid zbraní měl trvat tři roky.

Hamás s návrhem souhlasil a zhruba deset dní tlumil protesty u hranic i žhářské útoky. Izrael dohodu nekomentoval, ale ani ji neodmítl. A udělal bezprecedentní vstřícné kroky – v pátek pomohl Kataru dopravit do Gazy 15 milionů dolarů v hotovosti, z nichž zhruba 60 000 zaměstnanců Hamásu, včetně členů ozbrojeného křídla, dostalo 60 % dlouho nevyplácených mezd. Stejnou částku chce Katar rozdávat šest měsíců, celkem 90 milionů dolarů. A jelikož s tím palestinská samospráva nesouhlasí, peníze měly do Gazy proudit stejně jako v pátek – katarský zmocněnec přistál v Izraeli a s hotovostí v několika kufrech odjel do pásma s izraelským doprovodem. Izrael také Kataru už od začátku října umožňuje dodávky paliva do Gazy bez spolupráce se samosprávou, a Gazané tak mají elektřinu osm hodin denně místo čtyř.

Uprostřed tohoto neoficiálního „skoropříměří“ vstoupilo v neděli v noci do Gazy izraelské zvláštní komando, aby provedlo přísně tajnou bezpečnostní operaci v Chán Júnisu. Nic se o ní neví, protože podléhá izraelské vojenské cenzuře, ale zdá se, že se o ní Hamás předem dozvěděl nebo vojáci něco zpackali. Hamás podle vlastních slov „zmařil významnou izraelskou operaci, která měla zasadit tvrdou ránu palestinskému odboji“. Jeho ozbrojenci na vojáky zaútočili a ti si museli přivolat na pomoc letectvo. V bitvě padl izraelský podplukovník a sedm Palestinců, včetně vysokého velitele Hamásu.

Hnutí obvinilo Izrael z pokusu o sabotáž nedokončené dohody o příměří a odpálilo na Izrael nejméně 17 raket. Izraelci se však atypicky zdrželi odvety. Už hodinu po smrtonosné přestřelce nastal klid, který naznačoval, že si ani jedna strana nepřeje eskalaci. Izrael se dokonce pokusil Hamás uklidnit prohlášením, že cílem noční operace nebyla likvidace ani únos jeho ozbrojenců, ale shromažďování zpravodajských poznatků. Spojené velení teroristických skupin to ale neuklidnilo. Teroristé během 25 hodin odpálili na Izrael 460 raket, které zabily jednoho muže v Aškelonu, čirou náhodou Palestince, a přes stovku lidí zranily. Izrael odložil zdrženlivost a bombardoval přes 160 cílů Hamásu, včetně zpravodajského velitelství, tří útočných tunelů nebo propagandistické televizní stanice, a zabil sedm Palestinců, z toho pět ozbrojenců hnutí.

Když měl Hamás pocit, že odpálil tolik raket, že se má čím chlubit, požádal v úterý kvečeru prostředníky o dojednání příměří. Izrael s ním poměrně rychle souhlasil, i když si vyhradil právo na odvetu za jeho porušení.

Zatímco Hamás slaví v Gaze vítězství nad nepřítelem, kterému „zasadil těžkou ránu“, izraelská vláda si opět vysloužila domácí kritiku za předčasně ukončenou odvetu. Obyvatelé jihu bouřlivě protestovali a požadovali Netanjahuovu demisi. Vládní rozhodnutí odsoudila i řada komentátorů a opozice, jejíž vůdkyně Cipi Livni označila příměří za „kolosální bezpečnostní selhání“. A ministr obrany Avigdor Liberman ve středu odstoupil z funkce – kvůli slabé izraelské reakci na ostřelování, ale i kvůli pomoci s dopravou katarských peněz teroristům. Izrael teď možná čekají předčasné volby.

Útočné schopnosti teroristů v Gaze jsou sice menší než před dvěma dny, ale zásadní ničivou ránu jim Izrael neuštědřil. Především neobnovil svou ztracenou odstrašující sílu. Dokonce naopak – utvrdil Hamás v přesvědčení, že se války nemusí bát. „Nová“ situace tak bude stejná jako před konfliktem – Hamás bude dál pořádat protestní pochody u hranic a očekávat izraelskou pomoc s dodávkami katarského paliva i peněz. A když ji nedostane, bude Izrael vydírat novými násilnostmi. A až se mu zase zachce, vyvolá další ozbrojený konflikt.

Na druhé straně by toho moc nevyřešilo ani svržení Hamásu. Izrael nechce pásmo znovu obsadit, případný nástupce Hamásu, Islámský džihád, je ještě radikálnější a palestinská samospráva se do Gazy bojí. Netanjahu si válku na jihu nepřeje zejména kvůli nebezpečné situaci na severu, kde zemi ohrožuje Írán a libanonský Hizballáh. Zářijové sestřelení ruského letadla v Sýrii, které Moskva připisuje Izraeli, zkomplikovalo rusko-izraelské vztahy a omezilo izraelské útoky na íránské pozice. Kdyby došlo ke konfliktu na severu, Netanjahu se nechce ocitnout ve dvou válkách najednou.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus