Aristokracie mezi trpícími a její servisní organizace

O nároky potřeb palestinských „dědičných uprchlíků“ se stará „jejich“ agencie OSN - Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Uvozovky v tomto případě nejsou tak úplně na místě, protože v případě Palestinců UNRWA je opravdu jejich, a to v užším i širším významu tohoto slova. Nejen ve smyslu, že je určena pro uspokojování jejich (a pouze jejich) potřeb, ale také je s palestinskými organizacemi, včetně teroristického Hamásu, přímo propojena. Byly zjištěny případy, kdy místní zaměstnanci UNRWA byli zároveň podporovatelé či přímo členové Hamásu a podíleli se na teroristickém útoku ze 7. října či na jeho návazných akcích. To by přirozeně šlo bagatelizovat ve smyslu, že se jedná o jednotlivce a naprosté výjimky a že k takovým činům „dochází nejvýše jednou (dvakrát, třikrát…) za deset let“ a nepřekvapivě právě takto vyznělo následné vyšetřování v rámci aparátu OSN. O sporné věrohodnosti tohoto vyšetřování si můžeme udělat obrázek na základě desítek konkrétních příkladů v tomto přehledu, jakož i ze skutečnosti, že Spojené státy v rámci aktuálního příměří žádnou roli pro UNRWA nepředpokládají.

Ovšem podstatnější je role UNRWA jako pojítka (viz s mírnou nadsázkou tento souhrn) Hamásu k výnosné (finančně i politicky) distribuci humanitární či jiné pomoci a jako faktický štít pro Hamás, jehož teroristické základny i sklady výzbroje se mnohdy nacházely přímo pod institucemi řízenými či podporovanými UNRWA.

Do toho zapadá i činnost těchto institucí (na jejichž financování se přirozeně podílí i další donoři jako EU – viz třeba zde a zde), zejména vzdělávacích (včetně školek), které dlouhodobě slouží k úspěšné indoktrinaci nových generací Palestinců (ukázka). Můžeme se podivovat nad ruským nihilistickým fetišem spočívajícím v oblékání dětí do vojenských uniforem či do maket tanků za účelem pravidelných květnových exhibicí (viz příklad, příklad a širší kontext), ale ve srovnání s Palestinci to je jen slabý odvar. Ukázkou toho může být třeba tato školková besídka, kde namísto „standardních“ popěvků o síle neporazitelnosti „armády“ vládnoucího režimu a nevyhnutelném vítězství, jak je tomu v Rusku, můžeme pozorovat propracovanou ukázku přepadení izraelské pozice za účelem odvlečení rukojmí pro budoucí použití. Inu, „akce odporu“, jako byla ta 7. října 2023, se zjevně nepodaří jen tak a je nutná příprava od útlého věku, jak pro role pachatelů, tak pro role následných podporovatelů, oslavovatelů a lidských štítů.

Přirozeně by šlo argumentovat ve smyslu, že toto se děje bez vědomí (jako třeba výstavba tunelů pod příslušnými budovami) či proti vůli UNRWA. Nicméně pravda je poněkud logičtější. Vzhledem ke svému elitnímu statutu měli Palestinci (tedy až do izraelského zásahu v rámci aktuální války) natolik rozsáhlý a robustní přísun všemožné podpory a pomoci, že si mohli vybírat, kterou přijmou. Proto, i když akceptujeme premisu, že přímá podpora terorismu Hamásu a podobných „samosprávných“ palestinských organizací nebyla primárním cílem URWA, volba byla jasná – buď s touto podporou tiše souhlasit, anebo přijmout omezení svých aktivit a tedy i pokles svého vlivu a peněz.

UNRWA a její poslání
Dosavadní vývoj ukazuje, jakou možnost UNRWA znovu a znovu v uplynulých letech i desetiletích zvolila. Není to nijak zvlášť překvapivé. Pokud by palestinský konflikt byl vyřešen a v oblasti by zavládly mír a prosperita, UNRWA by ztratila důvod své existence, a proto je z jejího pohledu žádoucí, aby konflikt pokračoval. Protože kompromisy Palestinci spolehlivě (i díky výše zmíněné indoktrinaci) odmítají a vítězství, tedy alespoň takového, které by znamenalo stabilitu a prosperitu, nejsou schopni dosáhnout, tak hlavní „hrozbu“ z pohledu UNRWA a jeho spřízněných subjektů představuje vítězství Izraele.

Tomu je potřeba v zájmu UNRWA a dalších zainteresovaných organizací zabránit, v čemž tito „ochránci palestinských obětí“ dojemně souzní s miliardářským vedením Hamásu, ostatními teroristickými organizacemi, jakož i se zkorumpovanou a tedy za normálních podmínek neudržitelnou palestinskou „samosprávou“. A výsledkem je průběh války, jaký jsme mohli pozorovat po uplynulé dva roky, tj. pomalý, nákladný a vzhledem k vynaloženému úsilí málo efektivní.

A ze stejného důvodu hrozí, že budeme, dříve či později, sledovat její pokračování.