21.10.2019 | Svátek má Brigita


OSOBNOST: Vůdce Evropy proti válce v Iráku

2.10.2019

Bývalý francouzský president Jacques Chirac zemřel ve čtvrtek 26. září ve věku 86 let. Zůstane navždy zapsán v dějinách jako vůdce Evropy, která se snažila zabránit druhému americkému válečnému tažení proti Iráku.

Jacques Chirac

Jacques Chirac

Pamatuji si, že to bylo v pondělí 10. března 2003 v osm hodin večer. Zapnuli jsme France TV 1. Po presidentské znělce hlasatel oznámil, že uslyšíme projev presidenta francouzské republiky. Objevil se záběr na l‘Elysée a po něm zaplnil obrazovku Chirac. Vážný, až strnulý chvíli hleděl beze slova do kamery. Nejen celá Francie a Švýcarsko, ale všichni Evropané, kteří si uvědomovali, že postoj Francie může rozhodnout o válce a míru, s napětím čekali, co řekne.

„Irák dnes nepředstavuje žádnou bezprostřední hrozbu,“ prohlásil. „Francie volá k odpovědnosti každého, aby bylo respektováno mezinárodní právo…“

Poté Chirac oznámil, že Francie bude vetovat v Radě bezpečnosti každou resoluci, jejímž cílem by bylo legalizovat válku proti Iráku. Jestliže americký president George W. Bush a jeho spojenci v čele s britským premiérem Tonym Blairem chtějí zničit režim Saddáma Husseina , budou to muset udělat nezákonně, bez souhlasu OSN, a nést za svůj čin plnou odpovědnost.

Bylo to NE, které otřáslo západním světem. NE, které pro mnohé z nás se zdálo být světélkem na konci tunelu. Během následujících osmi dní se l‘Elysée stalo hlavním štábem tábora míru, v němž byli rovněž německý kancléř Gerhard Schröder a ruský president Vladimír Putin. Osmnáctého března Chirac znovu varoval Bushe a Blaira: „Válka je vždy poslední východisko. Je to vždy důkaz selhání. Je to nejhorší ze všech řešení, protože přináší smrt a bídu.“ Ddruhý den Američané napadli Irák.

Jacquese Chiraca jeho spoluobčané střídavě milovali a nenáviděli po celou jeho dlouhou politickou kariéru - od gaullistického poslance přes primátora Paříže až do konce dvou sedmiletých mandátů v l‘Elysée. Němci mu nemohli zapomenout, že obnovil atomové zkoušky, které umožnily Francii, aby přezbrojila jaderný arsenál. Byl ale na stejné vlnové délce s Helmutem Kohlem. Když se Angela Merkelová stala kancléřkou, blahopřál jí po francouzském způsobu úklonou a poněkud přehnaným políbením ruku. Ta momentka obletěla celý svět. Stejně jako snímek z návštěvy Jerusalema, kde ho obklopily zástupy místních Arabů, ti nejbližší ho chtěli obejmout. Izraelskému ochránci se to nelíbilo a pokoušel se je odehnat. „Co děláte!“ křičel Chirac, „nechte je, ať dělají, co chtějí! Chcete, abych nasedl do letadla a vrátil se domů? Nechte je být!“ Se všemi tehdejšími arabskými mocnáři si tykal. Měl rozpory s Brity. Jednou, při jednání o společné evropské politice, nad britskou delegací mávl rukou a vzdychl: „Co můžete chtít od lidí, kteří mají tak hroznou kuchyni.“ Železnou dámu Thatcherovou obdivoval: „Nikdy jsem neviděl někoho jiného, kdo byl tak bohorovně přesvědčen, že má vždy a ve všem pravdu, jako tahle žena.“ Mezi přáteli ji nazýval megerou. Dobře si rozuměl s Billem Clintonem. Společně připravovali návrat Francie do NATO, z něhož ji vyvedl de Gaulle v roce 1966. Ale uskutečnil jej až Chiracův nástupce Nicolas Sarkozy.

Všechny tyto rozmíšky a neshody, domácí i zahraniční, jako by odvál vítr, když šlo o vojnu a mír. V těch krizových dnech v březnu 2003 jeho oblíbenost a úcta nesmírně vzrostla nejen ve Francii a v Evropě, ale zejména na „arabské ulici“ Blízkého východu.

Po jeho odchodu si ve zpětném pohledu uvědomujeme, jak byl Chirac jasnozřivý. Správně předvídal, že Bushova válka sice přivodí pád Saddáma, ale destabilizuje celý Blízký východ a vzbudí dřímající démony v muslimském světě. Dějinný vývoj mu dává za pravdu.

Byl antiamerikanismus osou Chiracovy zahraniční politiky? On sám něco takového naznačil během přátelské sedánky s vůdcem sociálních demokratů Lionelem Jospinem.

„Víte, můj základní princip zahraniční politiky je prostý,“ řekl. „Sleduji, co dělají Američané, a udělám pravý opak. Tudíž jsem si jist, že vždycky konám správně.“

Jacques Chirac byl uložen k věčnému spánku na hřbitově Montparnasse v Paříží v pondělí 30. září 2019.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.