OSOBNOST: Odkaz Ronalda Reagana

Začátkem minulého měsíce si demokratický svět, zejména jeho konzervativní část, připomenul 100. výročí narození Ronalda Reagana, jednoho z nejvýznamnějších politiků 20. století. Narodil se na americkém Středozápadě ve státě Illinois v rodině obchodníka 6. února 1911. Než 20. ledna l981 složil prezidentský slib jako 40. prezident Spojených států amerických, prošel celou řadou zkušeností. Prostředí, z kterého pocházel a vyrůstal, i nabyté zkušenosti formovaly jeho charakter, ideje a ideály.

Otec, obchodník z malého města, jej vedl k obvyklým hodnotám Středozápadu a amerických středostavovských hodnot vůbec, k sebekázni, soběstačnosti a střídmosti. Než se stal republikánem, tedy člověkem s konzervativními, pravicovými názory, volil čtyřikrát demokratického prezidenta Roosevelta a po něm demokrata Trumana. Roosevelt byl na americké poměry politikem velmi levicovým, ale Truman si naštěstí víc než jeho předchůdce uvědomoval, s kým má Amerika v osobě J. V. Stalina a jeho komunistické říše co do činění. Tak, jak se Truman seznamoval s bolševickou věrolomností ve svém prezidentském úřadě, Ronald Reagan poznával ve své herecké kariéře praktiky komunistů, zejména pak jako předák hereckých odborů v Hollywoodu.

Američtí komunisté, podporovaní, placení a řízení z Moskvy (a že jich nebylo málo, byli v důležitých pozicích, v intelektuálním prostředí, na vysokých školách, ve vědě, umění, státní správě a dokonce i ve zpravodajských službách), dostali za úkol zmocnit se amerického filmového průmyslu v intencích Leninovy představy, že ze všech umění je pro ovlivňování mas nejdůležitější film. V roce 1946 proto zorganizovali stávku filmařů a získali pro ni i některé známé producenty, režiséry a herce. Kdo se nechtěl připojit, byl podroben nevybíravému nátlaku. Stávkující se neštítili i fyzického násilí, jednomu z odpůrců stávky dokonce vchrstli do obličeje kyselinu. Vyhrožovali tím i Reaganovi, který jejich výhrůžky vzal vážně, ale jinak, než si vůdci stávky představovali: Reagan se nenechal zastrašit a vystupňoval své úsilí k potlačení a porážce stávky. Svým pevným postojem a osobní statečností si získal respekt nejen svých příznivců, ale i nepřátel.

Nejdůležitější však bylo, že osobně poznal charakter komunistů, prostředky, jichž se nerozpakovali použít proti svým kolegům, a jejich skutečné cíle. Stejně tak působila na Reagana četba Chambersova Svědka a Hayekovy Cesty do otroctví… Tak se postupně rodilo přesvědčení Ronalda Reagana, že největším nebezpečím pro svobodu a demokracii, pro Ameriku a celý svět je komunismus.

Není možné na malém prostoru článku jmenovat všechny mezníky na cestě Ronalda Reagana do Bílého domu, a ani to není nutné. My tady, za železnou oponou, jsme si naivně mysleli, že Amerika a západní Evropa jsou pevnou hrází proti komunismu a že nám společně přinesou svobodu – dnes, zítra, za rok… Ale nebylo tomu tak. Svět neměl po II. světové válce, po odchodu Winstona Churchilla z politiky, po ruce státníka, který by měl dostatek prozíravosti, rozhodnosti, odvahy a vůdčích schopností, který by se postavil do čela zápasu s komunismem. Navíc komunisté byli výbornými manipulátory západní veřejností a dařilo se jim na svou stranu strhávat nemalou část veřejného mínění, včetně mnoha politiků. Sověti uměli výborně vyvolávat atmosféru strachu; místo toho, aby se jim západní politici postavili, ustupovali jim, libovali si v politice appeasementu.

Ronald Reagan tuto tendenci viděl nejen u demokratů, ale i v republikánských řadách. Ačkoliv mnozí hleděli na Reagana jako na málo vzdělaného, poučeně prohlásil: „Hlubší studium dějin ukazuje, že appeasement, ať už se mu říká jakkoli, nikdy nesplní naděje těch, kteří činí ústupky.“ Ano, zlu se nemá a nesmí ustupovat, zlo je třeba poznat, pojmenovat a porazit je. To Ronald Reagan věděl a tím se i řídil. Vrátil Američanům sebedůvěru a rozhodnost, obnovil sílu jejich ekonomiky a armády. Vrátil do společnosti víru v morálku. Nebál se označit Sovětský svaz za říši zla. Vzkázal komunistům před Braniborskou bránou: „Otevřete tu bránu! Zbořte tu zeď!“ A dokázal Sovětský svaz porazit, aniž by musel použít sílu, protože dal jasně najevo, že když to bude třeba, použije ji. Ronald Reagan vyhrál studenou válku, porazil komunismus a přinesl i nám svobodu a demokracii. Věřil v Boha a jeho prozřetelnost, věřil, že Bůh mu dal tento úkol.

Toto je jeho odkaz. Jak s ním svět nakládá, vidíme. Doufejme, že se pro záchranu hodnot naší civilizace brzy najde někdo, jako byl velký člověk a státník obhájce svobody a demokracie Ronald Reagan.

(Vyšlo v Konzervativních listech č. 2/2011)

Autor je člen Generální rady Konzervativní strany