Vídal jsem ji v televizi téměř denně a měl to štěstí, že jsem se s ní jako přítel a poradce jejího poradce na veřejnosti párkrát viděl. Měla skutečně tvrdou nesmlouvavou rétoriku, železná lady mluvila poněkud prsním hlasem, ale to, co říkala, bylo v době anglického socialismu naprosto převratné. Margaret Thatcherová. 

První žena premiérkou a jediný chlap ve vládním kabinetě, jak říkali z legrace Angličané. Dcera hokynáře, studentka Oxfordu, učitelka chemie, zachránkyně anglického hospodářství a nakonec i spolubojovnice prezidenta Reagana ve vítězné studené válce se Sověty. Největší politická osobnost od Winstona Churchilla – zakladatelka thatcherismu. Vyhrála volby, když se ve smrtelném objetí odborů, před kterými kapitulovaly tři vlády, hroutila inflační ekonomika země. Obnovila klasický liberalismus 19. století, založený na objevu a pravidlech svobodné tržní ekonomiky. Radikálně snížila sociální výdaje státu i daně, zvláště jejich progresi. Neméně radikálně snížila i majetek státu – privatizovala všechny státní podniky včetně většiny veřejných monopolů (aerolinie, voda, plyn, elektrárny, doly). Rozprodala i většinu sociálních bytů, což umožnilo mnoha rodinám, aby se vymanily z chudinských ghett. Úspěšně zlikvidovala zvýšením úroků inflaci (v poslední fázi až 27 %) a devizová i kapitálová omezení vývozu, a to proti názoru většiny ekonomů.

Byla neuvěřitelně pracovitá, insomniak (spala čtyři hodiny denně) a měla odvahu celý rok bojovat s hornickými odbory, přestože to znamenalo potraviny na lístky, valuty na příděl, výpadky elektřiny a celkovou mizerii. Vedla válku na vzdálenost tisíce kilometrů s argentinskou juntou a nesmlouvavě podporovala východoevropské disidenty. Stejně jako věřila na svobodu ekonomickou, věřila i na svobodu individuální. Zničila poslední zbytky neformální snobské oligarchie anglických "hochů z lepších škol" (public school boys) a zavedla vládu meritokracie. Ve svém liberálním nadšení ovšem zrušila i většinu státních výběrových gymnázií a tím citelně poškodila anglické školství. Chtěla zavést jednotnou lokální daň z hlavy, aby neplatili jen majitelé pozemků a nemovitostí, a to jí nakonec zlomilo vaz. Často je zneužíván její bonmot, že neexistuje společnost, pouze lidé. Thatcherová tím chtěla říct, že stát není vychovatelem nebo ideologickým poručníkem společnosti, ne že neexistují společenské vztahy a normy.

Původně nadšená myšlenkou společného svobodného evropského trhu brzy pochopila záměr budovat nadpolitickou nadnárodní nomenklaturu jako svorník nového evropského státu. V umělém integračním budování jednotného státu (a lidu) místo volné spolupráce viděla velké ekonomické a politické nebezpečí pro Evropu, které popsala v knize Umění vládnout. Suverenitu národního parlamentu v Evropě národů nic nahradit nemůže. Stala se tak i zakladatelkou euroskepse a předpověděla zánik společné měny.

Paradoxně měla velký vliv i na socialistické evropské strany, které pochopily, že znárodňování průmyslu a státní vedení podniků je neefektivní, ne-li korupční, a postupně se rozhodly realizovat svůj ideál rovnostářského a pečovatelského státu zdaňováním a státními deficity.

LN, 9.4.2013