Úterý 17. června 2025, svátek má Adolf
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

OSOBNOST: Jako by strach neexistoval...

Zemřela nejznámější rumunská disidentka Doina Corneová

Osud Doiny Corneové nelze pochopit bez alespoň základní znalosti rumunských dějin v době vlády Nicolae Ceauşeska. Ten byl rumunským prezidentem od prosince 1967 až do svržení komunistického režimu na konci roku 1989. Corneová řekla: „V roce 1968 jsme všichni Ceauşeska milovali, protože se nepřipojil k invazi do Československa…“ Láska ovšem záhy skončila – a komunistický režim Corneová nemilovala nikdy.

Doina Corneová

Doina Corneová se narodila 30. května 1929 v Brašově v Sedmihradsku, kde chodila do maďarské školy, Sedmihradsko se v roce 1940 stalo součástí Maďarska. Po střední škole vystudovala francouzštinu na univerzitě Babeş-Bolyai v Kluži (to už bylo Sedmihradsko zase rumunské) a nastoupila nejprve jako učitelka francouzštiny v lyceu a poté od roku 1958 přednášela francouzštinu a francouzskou literaturu na univerzitě v Kluži.

Nedokázala se však smířit s rumunským komunistickým režimem: podle jejího názoru potlačoval nejen svobodu, ale i její duchovní svět a destruoval lidské vědomí. Měla o uspořádání společnosti jinou představu: moc by měla být rozdělená, měla by být respektována lidská práva i soukromé vlastnictví.

Ke konci 70. let ji povzbudily stávky horníků v údolí Jiu – největší dělnické stávky za Ceauşeskova režimu – a vznik nezávislých odborů (promptně rozprášených na Ceauşeskův popud) a rozhodla se, že musí sama také něco dělat. Její dcera Ariadna Juhasz-Combesová, která se v roce 1976 nevrátila ze stipendijního pobytu v Grenoblu a žila ve Francii, jí posílala knihy a Corneová přeložila knihu Mircey Eliadea: byl to jeden z prvních rumunských samizdatů a Corneová ho šířila nejen v okruhu svých známých, ale i mezi svými studenty.

Dopisy čtené na Svobodné Evropě

Od roku 1982 psala protestní texty, které pak prostřednictvím její dcery vysílala Svobodná Evropa. První dopis nesl titul Těm, kteří přestali myslet a – jak vysvětlovala orgánům rumunské tajné policie Securitate – nebyl namířen proti režimu, byl to apel na intelektuály, kteří mají takový strach… Sama se snažila strach překonat: „Snažila jsem se žít, jako by strach neexistoval, přestože jsem ho pociťovala. Musíme zůstat svobodní, nemůžeme se stát otroky strachu,“ řekla v jednom rozhovoru.

Záhy na to byla propuštěna z práce, záminkou bylo, že do výuky zařazovala západní filozofy včetně nábožensky smýšlejících. Pravým důvodem však nepochybně byly její dopisy čtené na Svobodné Evropě. Bylo jich do konce 80. let třicet.

Tři dny po stávce dělníků v Brašově, 18. dubna 1987, kdy už se rumunská společnost začínala bouřit proti nesnesitelným podmínkám, v nichž lidé museli žít, Corneová napsala a se svým synem Leontinem Juhaszem rozšířila 160 letáků vyjadřujících solidaritu se stávkujícími. Byla za to až do konce prosince ve vězení. V červenci 1988 napsala otevřený dopis Ceauşeskovi s protestem proti „systematizaci“ rumunských vesnic – obludnému plánu, podle kterého měla zaniknout stará venkovská struktura ve prospěch panelákových sídlišť. V březnu 1988 oznámili představitelé režimu v čele s prezidentem, že se počet rumunských vesnic do roku 2000 musí snížit na polovinu. Nejvíc postiženi byli Maďaři, neboť „systematizace“ začala právě v jejich vesnicích (důvody byly nacionalistické). Corneová ovšem s maďarskou menšinou a jejími představiteli spolupracovala, byť se nestala členkou jejich hnutí: nechtěla být členkou žádné strany ani hnutí. Po zveřejnění dopisu proti „systematizaci“ vesnic uvrhl režim Corneovou do domácího vězení, kde musela setrvat do 21. prosince 1989.

To už byla rumunská revoluce v plném proudu a Corneová se poprvé vzdala rozhodnutí nevstupovat do politických stran ani hnutí, a stala se členkou Fronty národní spásy, jež vystřídala Ceauşeska a jeho vedení. Nakrátko: záhy pochopila, že jsou to také komunisté, jen jiného odstínu, a hned 23. ledna 1990 z ní vystoupila. Byla pak zakládající členkou a čestnou předsedkyní Rumunského demokratického protitotalitního fóra a podílela se na mnoha prodemokratických iniciativách.

LN, 9.5.2018

Aston Ondřej Neff
17. 6. 2025

V pondělí představili Piráti svůj program.

Jan Ferenc
17. 6. 2025

Současný tarifní systém je složitý a hlavně zastaralý.

Gita Zbavitelová
17. 6. 2025

Mnoho Íránců se z útoků raduje a doufá, že režim padne.

Petr Kolman
17. 6. 2025

Když vás v devět nepustí do hospody, která zavírá v deset.

Ivo Fencl
17. 6. 2025

Lucie Hášová Truhelková: Příběhy čtvrtí.

Josef Kopecký
17. 6. 2025

Miliarda přijatá v bitcoinech od muže zapleteného do obchodu s drogami zřejmě k pádu vlády nestačí....

jhr Jan Hron
17. 6. 2025

Americký prezident Donald Trump zkritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který...

Martin Zvěřina
17. 6. 2025

Za co můžete dostat tříletý trest vězení? Když někoho v baru v přesile napadnete, způsobíte mu...

jar Pavel Stojar, ČTK
17. 6. 2025

Velký požár pily na zpracování dřeva vypukl v noci z pondělí na úterý ve Velkých Karlovicích na...

Jindřich Marek, Lidovky.cz
17. 6. 2025

Když se po dvaceti dnech marného pátrání po útočnících, kteří zabili Heydricha, rotný Karel Čurda...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz