Druhá polovina 20. století byla ve znamení bouřlivých změn, druhá světová válka navždy poznamenala vývoj světa. Roku 1947 se Britská Indie rozdělila na převážně hinduistickou Indii a muslimský Pákistán, proces dekolonizace zasáhl mnohé země Afriky a Asie, z bývalých britských a francouzských kolonií se staly nezávislé státy.
Ovšem nesmazatelně se do dějin světa zapsal vznik Izraele a následná válka, kterou rozpoutaly arabské státy s cílem zničit Izrael a tím vlastně dokončit hitlerovský plán "konečného řešení židovské otázky". Izrael se navzdory obrovské přesile arabských armád ubránil. Ale úspěch Izraele nebyl podmíněn pouze úspěchem jeho armády, odhodlání izraelských vojáků bránit svou zemi a velikou bojovou morálkou. Bez prestižní práce tajných služeb by židovský stát přestal existovat. Mnozí izraelští špioni excelentně vykonávali svou nebezpečnou službu a nasazovali životy k záchraně své vlasti. K nejvýznamnějším špionům ve službách izraelského státu patří Eli Cohen, který za to nakonec zaplatil životem. Právě díky tomuto muži Izrael slavil triumf v šestidenní válce roku 1967.
Eli Cohen se narodil v Egyptě roku 1928 syrským rodičům, byl vychováván v tradici ortodoxního judaismu a sionismu. Zatímco jeho rodiče a tři sestry emigrovali roku 1949 do Izraele, on působil v Egyptě a koordinoval sionistické aktivity. Na počátku roku 1950 byl naverbován izraelskou tajnou službou Mossad a prodělal rozsáhlý výcvik. Získal znalosti v zacházení se zbraněmi, v čtení map, topografii, kryptografii, ve strategii a taktice boje na neviditelné frontě a mimo jiné také v rozhlasovém vysílání. Pro svůj orientální vzhled odešel do Sýrie, kde začal vykonávat špionáž pro Stát Izrael. Jeho řídícím agentem byl v Iráku narozený Žid učící izraelské špiony arabskému jazyku. Jelikož plynně mluvil francouzsky, anglicky a arabsky, tak předstíral, že je argentinským občanem arabského původu Kamal Amin Taabes, který se narodil v Bejrútu a spolu s rodiči Aminem Ta ´Abetem a Sa ´Adia Ibrahim odešel na nějaký čas do Argentiny. Žil v syrské komunitě v Buenos Aires. Získal si věhlas jako obchodník a odešel pak za svými zájmy do Sýrie. Jistě jste pochopili, že toto byla nová identita Eli Cohena .

Pod touto legendou žil v Sýrii, stal se populární osobností mezi syrskými vojenskými kruhy, o jejichž záměrech Izrael informoval. Do Sýrie odešel v r. 1962 už jako vážený občan a uznávaná osobnost. Navázal vřelé přátelství a udržoval blízké kontakty s představiteli arabské socialistické strany BAAS. Velel mnoha úředníkům a vojákům baasistické strany. Navštěvoval kavárny a pořádal četné dýchánky pro syrské důstojníky, ministry a podnikatele, předstírával opilost a snažil se získat životně důležité informace pro Mossad. Pronikl do syrského ministerstva informací, stal se vřelým přítelem a důvěrníkem Georga Saifa, který mu bezmezně důvěřoval. Ovšem Eli příliš riskoval, mezi lety 1962 až 1965 se třikrát vrátil do Izraele, což se mu možná stalo osudným. Syrští politici se snažili odvádět vodu z řeky Jordán z izraelského území. Cohen získal detailní informace o tomhle plánu od armádních důstojníků Hatouma a Dalího a o syrském záměru informoval Izrael. Ten včasným zásahem syrskou tajnou operaci zhatil.
Elimu se zdařil též husarský kousek, když pronikl na Golanské výšiny, kam měly přístup jen přísně povolané osoby. Tam Kamal Ahmed Ta ´Abet (Eli Cohen) navštěvoval syrské obranné pozice, spolupracoval s vysokými důstojníky, pořizoval fotografie a nákresy syrských obranných postavení z celé frontové linie (umístění všech syrských zbraní, protitankové zátarasy). K jeho nejneuvěřitelnějším a nejodvážnějším akcím patřilo, že přesvědčil Syřany, aby kolem inkriminovaných míst vysázeli stromy a aby tím by oklamali Izraelce. Syřané souhlasili, aniž tušili, že vlastně připravují důležité orientační body. Eli Cohen okamžitě o plánu informoval Izraelce. Jeho přátelství s syrským prezidentem Aminem el Hafizem mu umožnilo získat funkci náměstka.

Přesto se roku 1964 začal Cohen obávat o svou budoucnost. Velitel syrské tajné služby Ahmed Su´edani začal mít podezření, Cohen se tedy vrací do Izraele, kde už zamýšlel ukončit svou zpravodajskou činnost. Mossad však přesvědčil Cohena, aby se do Sýrie roku 1964 ještě vrátil a v tajné misi pokračoval. Ale to už jeho počínání bylo stále méně opatrné a pro syrskou stranu zřetelnější. Zprávy do Izraele vysílal totiž pravidelně jednou až dvakrát denně, téměř ve stejnou dobu, vysílačku měl ve svém domě. To byla osudová chyba. Syřané spolu s ruskými poradci pojali podezření a v roce 1965 se už najisto pod velením Su´edaniho vloupali do jeho domova, našli vysílací zařízení a Cohen byl zatčen. Syřané proti Cohenovi zahájili monstrproces, před nímž byl krutě mučen, přesto však i v posledních okamžicích svého života projevil hrdinství a nic nevyzradil. Světoví politici včetně papeže se zasazovali v jeho prospěch, ale bez úspěchu. Dne 18. 5. 1965 byl Eli Cohen oběšen, jeho popravu vysílala syrská televize.

Je nepochybné, že se Eli Cohen zapsal do dějin tajných služeb jako nejlepší izraelský a snad i světový špion. Stejně tak je nezpochybnitelný jeho velký podíl na izraelských vítězstvích a na uchování svobodné existence Státu Izrael.