Hodně se psalo o sarkasmu prince Philipa, jeho prostořekosti. Méně už o duchovní dimenzi jeho života. Té si všímá agentura AP nebo server Church Times a další média.

Po narození 10. 6. 1921 na ostrově Korfu byl pokřtěn v řecké pravoslavné církvi. V souvislosti se zasnoubením s britskou královskou dcerou Alžbetou bylo nutné formálně přijmout Philipa do anglikánské církve. Stalo se tak při soukromém obřadu v Lambethském paláci, sídle arcibiskupa canterburského, duchovní hlavy církve, v říjnu 1947; obřad vedl tehdejší arcibiskup Geoffrey Fisher.

Agentura AP napsala, že za jeho drsným zevnějškem se skrývala hluboká osobní víra a zájem o víru ostatních. Jeho náboženské zájmy byly mnohem rozmanitější, než lze usuzovat z postavení manžela královny, pakliže bychom tuto roli chápali toliko formalisticky.

Nejde jen o jeho viditelné aktivity; jeho ponor do duchovní sféry byl mnohem hlubší. Nicméně ony viditelné aktivity byly v jeho životě klíčové.

Patří k nim jeho osobní angažmá při ustavení Domu sv. Jiří, náboženského studijního střediska na hradě Windsor, kde se účastnil spolu s duchovními, akademiky, byznysmeny a politiky pravidelných diskusí o stavu a problémech našeho světa. Jmenujme také pravidelné návštěvy klášterní komunity na hoře Athmos nebo patronát nad Templetonovou cenou, jejíž první nositelkou byla matka Tereza – a později český katolický teolog Tomáš Halík (stejně jako mně ze všech oceněných nejbližší světoznámý evangelista Billy Graham nebo Charles Colson, někdejší poradce prezidenta Nixona, později odsouzený kvůli aféře Watergate a po duchovním obrácení evangelikální křesťan a respektovaný náboženský aktivista.

V neposlední řadě jde o princův vztah k životnímu prostředí, taktéž spojený s jeho osobní vírou. V roce 1986 zorganizoval náboženský summit v Assisi, na němž zástupci křesťanství, islámu, judaismu, buddhismu a hinduismu přijali závazek chránit přírodu. Představitele jednotlivých vyznání pozval tehdy heslem:

Přijďte, hrdí na svou vlastní tradici, ale dost pokorní, abyste se učili od ostatních.

Institucionální podobu dostala tato myšlena o několik let později. V roce 1995 byla ustavena Aliance of Religions and Conservation (ARC), která fungovala do roku 2019. Činnost ukončila poté, co dosáhla svých záměrů v oblasti ochrany přírody a také s ohledem na to, že ve světě funguje dostatek jiných organizací a institucí, a to jak v sekulární, tak náboženské oblasti, které mají ochranu přírody ve svém programu. I v tom je kus moudrosti: umět odejít v pravý čas.

ARC představuje jednu z mnoha stop, které princ Philip na své dlouhé životní pouti zanechal. Sluší se je připomenout – zejména v sobotu 17. dubna, až bude vévoda z Edinburghu uložen na hradě Windsor k pozemskému odpočinku.