Květoslav 29.11.2007 9:54

Re: dr.Patrick Moore

Melouni se říká ekologistům i jinde, navrch zelení, uvnitř rudí, jak říkáte, navíc se sem tam najde nějaké to hnědé semínko...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

martin TT 29.11.2007 2:05

Re: Byl Moore spoluzakladatelem?

pan Beránek má jistě přesné informace, jako v případě týraných chlapců z Kuřimi - nebo to byl jiný všeznalec?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mell 28.11.2007 20:38

Re: Vedu bych do toho moc netahal

Kdo pak platí tak zvané ekology, když atomloby, jak píšete,  platí jejich nepřátele. Pak zbývá už jen oil and gas lobby. To má smysl, Rusko žádný atomový blok na západě nepostaví, ale vesele tam prodá kvanta ropy a plynu a to nemluvím o ropě ze Středního východu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

honzak 28.11.2007 21:30

Re: Je to schizofrenie

zcela nekorektně řečeno by melouni měli jít tam, kam patří. Do brusele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetrK 28.11.2007 8:57

Re: Naučte se češtinu,

abyste příště nesplYchtil takovou pitomost s pravopisnými chybami. A že se tu objeví příznivec jaderné energie, nepovažuji za chybu, protože křiklouni z opačné strany spektra si osobují, že jen oni mají pravdu. Já si pochopitelně myslím opak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 28.11.2007 9:02

Tu češtinu

přenechám Vám, pro mě hradní guru plychtí, protože mi to s "y" zní trefněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hubert 28.11.2007 11:16

Re: Tu češtinu

pane Zimo, propagujte si svoje žvásty v Německu, tam se uchytíte. Ti měli vždycky Natur, Blut und Boden... běžte už ins Arschloch.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Poloněmec 28.11.2007 17:28

Re: Tu češtinu

"i" a "y" jsou výslovnostně totožné, děti s tím mají často ve škole potíže. Nedokážete-li se naučit a používat českou gramatiku máte pravděpodobně alternativní inteligenci, i když možná potrefenou. Totéž platí o stylistice, asi jste chtěl napsat, že vám hrubá gramatická chyba připadá trefnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Nejedlý 28.11.2007 9:05

Re: Pane Nejedlý,

Pane Zima, zrovna "výpočet" obětí Černobylské katastrofy je dobrý příklad. Jedna věc je počet přímých obětí, které jednoznačně souvisí s havárií, druhá věc jsou dlouhodbé dopady zvýšené hladiny záření na zdraví obyvatelstva a příslušné zdravotní důsledky. Tam se začínáme pohybovat ve výpočtu pravděpodobností atd. - a dodneška se vedou spory, jak to správně počítat a co všechno se dá nebo nedá do výpočtu zahrnout. Takže tam je asi ten problém, nicméně ani Moore na přednášce nezpochybňoval rozsah černobylské katastrofy. Pokud si správně pamatuji, tak ale uváděl pro srovnání, že ročně zahyne v důsledku dopravních nehod 1.2 milionu lidí. Ale samozřejmě černobyl se nesmí nikdy opakovat, a u moderních JE ani nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 28.11.2007 9:17

No vidíte pane Nejedlý,

říkáte, "nemůže se opakovat", ale to není pravda, protože to nemůžete vědět. (Každý z těch průšvihů byl ohromným překvapením)

A k těm číslům, jak si vzpomínám, uvedl např., že na štítnou žlázu onemocnělo 10000 dětí, ale lehce se to operuje, takže zemřely pouze 4. To nemám z té přednášky, tam jsem nebyl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Nejedlý 28.11.2007 9:24

Re: No vidíte pane Nejedlý,

Pane Zima, diskuze o fyzikální procesech v ruském reaktoru typu RBMK a západních PWR už proběhla mnohokrát i na stránkách NP a na mnoha jiných fórech, takže se nebudu opakovat. Havárie černobylského typu není na reaktoruu PWR fyzikálně možná, nehledě na to, že i v případě hypotetického úniku jaderných látek jsou PWR osazeny kontejnmentem, moderní PWR mají kontejnmenty dokonce dva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

emp 28.11.2007 9:28

Re: Re: No vidíte pane Nejedlý,

nutno dodat, že katastrofu způsobil chemický výbuch, nikoli jaderný. ten díky odlišné konstrukci (použitém moderátoru) nastat nemůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 28.11.2007 9:55

Pane Nejedlý,

já jsem netvrdil, že příští průšvih, a ten, jak víte ze statistiky určitě přijde, se musí odehrát na stejných fysikálních principech.

Bude v tom zase selhání, jako v tak jednoduché věci, jako ten český montér ve 140 metrech vysoko. Je to bohužel pro branži charakteristické a všichni budou opět překvapeni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 28.11.2007 10:42

Ten průšvih u tlakovodního reaktoru už nastal roku 1979 na elektrárně TMI-2

v USA, takže víme, jak by to proběhlo. Firma odepsala reaktor za miliardu dolarů a další miliardu stála likvidace havárie. Lidem se nestalo NIC, dokonce nebyla ani překročena roční norma povolených výpustí radioaktivity.

Mimochodem, "odborníci" z Greenpeace vypočetli pravděpodobnost havárie u první generace ruských tlakovodních reaktorů VVER 440/230 na jeden případ za 180 let. V době, kdy přišli s tím výpočtem (1992), měly ty reaktory dohromady odpracováno 540 reaktorroků, dnes je to přes 1000 a pořád nic vážného. Přesto EU donutila Bulhary a Slováky tyto rektory (celkem 5 bloků) odstavit, což vedlo ke zdražení elektřiny dokonce i v Česku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Nejedlý 28.11.2007 11:17

Re: Pane Nejedlý,

Pane Zima, kontejnmenty moderních JE jsou projektovány na velmi drsnou (technicky až téměř nepředstavitelnou) havárii jaderné technologie - a nedojde k žádnému úniku Ra látek do okolí. A je jedno na základě jakého fyzikálního principu by k potenciální nehodě došlo. Neznám jinou technologii, kde by se už v projektu počítalo s havárií takového rozsahu bez dopadů na okolní ŽP. Např. kdyby se podle stejného principu posuzovaly a projektovaly chemické technologie, tak téměř veškeré chemičky v ČR by se musely zavřít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 28.11.2007 10:32

A víte PROČ ty děti onemocnělý a proč se to soustřeďuje v Bělorusku

To, že běloruští soudruzi nechali děti pít silně radioaktivní mléko od krav, které byly krmeny čerstvou pící, silně kontaminovano jodem 131, který má poločas rozpadu pouhých 8 dní, takže by bývalo stačilo 3 měsíce počkat, spadá spíše mezi zločiny komunismu než na účet jaderné energetiky.

Britové po havárii ve svém vojenském jaderném komplexu Windscale roku 1957 (2500 x menší zamoření, než v případě Černobylu) nechali to mléko od farmářů vylít do kanálu a bylo to vyřešeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 28.11.2007 11:07

A Tomis potom

Winscale přejmenovali a začali se statistikou on nuly, což má pro ČEZ a přidružené mafie jistě silnou inspirační hodnotu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vladimír Wagner 28.11.2007 10:44

Re: Pane Nejedlý,

Na přednášce Moora jsem nebyl, ale odhad počtu obětí Černobylské jaderné elektrárny je dost zapeklitá věc. Určení počtu přímých obětí (při havárii, později na nemoc z ozáření) je jednoduché a tam spory nejsou. Také u zmiňované rakoviny štítné žlázy je to jasné. Ale těchto obětí bylo relativně velice málo (oproti jiným katastrofám). Odhad počtu nepřímých obětí vychází pouze ze statistiky a tam už hodně závisí na tom, jak tu statistiku děláte. V každém případě ovšem je počet obětí kouření, automobilismu či těžby uhlí mnohem vyšší. O přehled přesnějších čísel a rozbor tohoto problemu jsem se pokusil v článečku pro Britské listy: http://hp.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/vlivzareni/vlivzareni.html O rozbor možností využití jaderné energie v článku pro Osla: http://www.osel.cz/index.php?clanek=2993

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Zima 28.11.2007 11:03

Pane Wagner,

statistikou lze dokázat vše, jak sám naznačujete a bohužel parciálně i potvrzujete. Ale hledal a nenašel jsem ve Vašich článcích něco jiného, zmínku o samotném měření radioaktivní zátěže, o vývoji limitů a i jednotek. Jsou to údaje, které ukazují konečnost lidských schopností a které vedou k potvrzení zásadní a často popírané skutečnosti, že záření neprospívá v žádné dávce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Stredocech 28.11.2007 11:59

Ono se najdou statistiky, kde lidé, kteří pracovali ze zářením mají menší

výskyt rakoviny, než je průměr (ta závislost výskytu rakoviny na dávce má mírné minimum), to ale musí být hodně velký vzorek, aby se našel rozdíl, spíš bych sázel na statistiky, které ukazují nezávislost výskytu rakoviny na dávkách přirozené radioaktivity, ty totiž kolísají v různých oblastech v poměru 1:10.

Ono je to totiž určitá analogie s lidmi, kteří žijí ve sterilním prostředí a nemají dostatečnou imunitu. Záření je navíc jen jedním z přírodních karecinogenů.

Samozřejmě to neplatí o pracovnících v sovětských jaderných závodech Stalinovy éry i krátce po něm, tam bylo ozáření personálu minimálně 10x větší, než připouští dnešní normy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vladimír Wagner 28.11.2007 12:28

Re: Pane Wagner,

Vážený pane Zimo. Možná ne úplně chápu Vaši poznámku. Předpokládám však, že narážíte na problém mezi měřením fyzikálních vlastností radioaktivního záření, kterému je člověk vystaven, a určením jeho účinků na bilogický organismus (člověka). Měření fyzikálních vlastností (typ záření, jeho energetické spektrum, dávka, aktivita ...) lze provést s příslušným měřícím vybavením, které zároveň definuje i dosažitelnou přesnost. To je nezávislé na volbě jednotek a vysledky vyjádřené v různých jednotkách lze lehce přepočítat. Složitější je situace při oceňování biologických účinků záření. Ty se liší jednak podle druhu záření, ale i podle zasažených orgánů. Veličiny, které tyto biologické účinky charakterizují, nejsou přímo měřitelné a počítají se z těch předchozích. Využívají se při tom koeficienty oceňující různý biologický účinek různého záření. Tam docházelo a dochází ke zpřesňování. Pro standardní typy záření jsou biologické účinky poměrně slušně známy. V současnosti je například velká snaha NASA dosáhnout zpřesnění znalostí u velmi energetických částic kosmického záření, aby se mohly nastavit  co nejpřesnější limity pro kosmonauty. Jde o to, aby jejich ohrožení nepřekračovalo únosné limity a zároveň však nemuseli odcházet do "důchodu" předčasně. Ovšem i v tomto případě dochází ke zpřesňování a není to tak, že něco neškodilo a najednou začalo škodit. Nepotvrzuje to, že záření neprospívá v žádné dávce a už vůbec né to, že by velmi malé dávky byly škodlivé. Jestliže tedy epidemiologické i další studie ukazují, že nelze pozorovat vliv ozáření, které  je na úrovni přírodního pozadí, tak na faktu, že je ten vliv menší, než jsme v současnosti schopni prokázat, se ani v budoucnu nic nezmění. Přesnější studie (větší zkoumané soubory, přesnější určení podmínek, biologického účinku záření) mohou najít vliv, který je menší nebo stanovit nižší hodnotu limity pro možný vliv ozáření. Ale nemohou už nic změnit například na srovnání rizika kouření a radiace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beldor 28.11.2007 12:57

Re: Re: Pane Wagner,

Nechci vam brat iluze,ale na zimu se reagovat nevyplati.Mne jen prekvapuje ze se o to po mnohaletych skusenostech na psu jeste nekdo snazi...

• reagovat
• nahlásit příspěvek