8.2.2023 | Svátek má Milada


OSN: Stále méně relevantní organizace

9.1.2023

OSN měla v roce 2022 obzvlášť bohaté protiizraelské žně, zatímco obludné a bezdůvodné ruské válce proti Ukrajině věnovala pouze okrajovou pozornost.

Odsuzovat Izrael patří už dlouhá léta k hlavní náplni této světové organizace, která slíbila, že bude se všemi členskými státy zacházet stejně a nebude žádný diskriminovat. Přestože však pro vznik Izraele v roce 1947 hlasovala, každoročně ho kritizuje a odsuzuje největším počtem rezolucí ze všech členských zemí.

V uplynulém roce jich jen Valné shromáždění přijalo patnáct, zatímco ostatních zemí se jich týkalo jen třináct – například jen jedna Íránu, Afghánistánu, Barmy nebo Severní Koreje. Rusku a jeho agresi na Ukrajině adresovala OSN pouhých šest rezolucí.

Zato Izrael Valné shromáždění mimo jiné odsoudilo za „okupaci Golanských výšin“, i když ho ze Sýrie ohrožuje Írán a libanonský Hizballáh; nebo za neexistující „provokace“ na jeruzalémské Chrámové hoře, kterou navíc zatvrzele nazývá pouze muslimským názvem Harám aš-Šaríf, přestože tam už 1700 let před příchodem muslimů stál židovský Chrám. Další rezoluce vyzývá Izrael, aby se vzdal jaderných zbraní, ale v OSN nikomu nevadí, že je vyvíjí Írán, který Izraeli vyhrožuje zničením. Jiná zase Izraeli vyčítá absenci jednání o míru, jako by Palestinci jednat chtěli. Valné shromáždění také odhlasovalo, že letos oslaví 75. výročí Nakby, tedy zničení domoviny Palestinců v roce 1948 po válce za nezávislost Izraele, ale tehdejší vyhnání zhruba 800 000 Židů z arabských zemí si připomenout nehodlá.

Izrael se také dočkal odsouzení za boj proti teroristům na Západním břehu, kteří vloni spáchali stovky útoků na Izraelce a 31 jich zabili, nejvíc za posledních osm let. OSN říká palestinskému terorismu „napětí na okupovaných územích“ a přehlíží, že k útokům došlo i v izraelských městech.

Valné shromáždění od roku 2015 schválilo 140 rezolucí odsuzujících Izrael, zatímco ostatní země kritizovalo jen osmašedesátkrát; Írán odsoudilo pouze šestkrát, Severní Koreu sedmkrát a Sýrii devětkrát, ale ani jednou Čínu za genocidu Ujgurů, Venezuelu, Pákistán, Kubu, Libyi nebo Turecko.

A to je jen Valné shromáždění. Jako každý rok Izrael několikrát kritizovalo i UNESCO, které tradičně považuje židovská biblická místa za muslimská. Izrael z této organizace před čtyřmi lety vystoupil kvůli jejímu „soustavnému přepisování historie Židů a popírání jejich vazeb na Jeruzalém“. Jeho hlavním kritikem je však v OSN Rada pro lidská práva, kde je Izrael jedinou zemí světa, která na každém jejím zasedání figuruje jako samostatný bod programu. Za šestnáct let svého trvání ho odsoudila více než stokrát, zatímco zemím, které porušují lidská práva, se věnuje minimálně. Letos dokonce vytvořila i „zvláštní komisi“, která měla „vyšetřit porušování práv Palestinců“, a podle očekávání je zjistila úplně všude.

Předpojatá či neobjektivní je i řada představitelů OSN. Generální tajemník António Guterres nedávno označil za „šokující“ neúmyslné zabití 16leté Palestinky, která stála na střeše domu spolu s teroristy ostřelujícími izraelské vojáky. Když izraelský voják zastřelil palestinského teroristu, který na něj zaútočil nožem, koordinátor OSN pro blízkovýchodní proces Tor Wennesland prohlásil, že je smrtí Palestince „zděšen“, a kondoloval jeho rodině. A Francesca Albanese, jejíž titul zní „zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti dodržování práv na palestinských územích okupovaných od roku 1967“, obhajuje útoky teroristického Hamásu na Izraelce a ostřelování izraelských měst, protože hnutí se podle ní jen „brání okupaci“. Albanese dokonce přirovnává situaci Palestinců k holokaustu.

Protiizraelské kroky OSN vyvrcholily poslední rezolucí Valného shromáždění loňského roku, která vyzvala Mezinárodní soudní dvůr v Haagu k „posouzení právních důsledků izraelské okupace, osad a anexe palestinských území a kroků s cílem změnit demografické složení Jeruzaléma“. Rezoluci podpořilo 87 zemí a 26 ji odmítlo, včetně České republiky a jen sedmi dalších zemí Evropské unie. Pro hlasovalo například Polsko nebo Portugalsko, ale vůbec se nezúčastnila Ukrajina, která svou dřívější podporou protiizraelských rezolucí vyvolala diplomatickou roztržku s Izraelem.

Nová izraelská vláda rezoluci o Mezinárodním soudním dvoru samozřejmě odsoudila a premiér Binjamin Netanjahu zdůraznil, že „Židé svou vlastní zem a hlavní město Jeruzalém neokupují“.

Názory Mezinárodního soudního dvora jsou závazné, ale soud nemá, jak je prosadit v praxi. OSN i další mezinárodní organizace jimi však mohou argumentovat, či dokonce přijmout protiizraelské sankce. Tento soud už v roce 2004 rozhodoval o izraelské bezpečnostní bariéře, která brání palestinským teroristickým útokům. Rozhodl, že je nezákonná, a nařídil Izraeli, aby ji zboural. Ten to samozřejmě odmítl.

Nejvíc se OSN vyznamenala začátkem prosince. Valné shromáždění schválilo drtivou většinou 154 hlasů výzvu k uskutečnění konference o míru mezi Izraelem a Palestinci... v Moskvě (sic!). Sto čtyřiapadesát zemí chce pověřit uspořádáním mírové konference stát, který bez jediného důvodu napadl svého souseda a srovnává ho se zemí. Zcela nepochopitelné je i to, že pro konferenci v Moskvě hlasovala Ukrajina. Proti byly jen Spojené státy, Kanada, Maďarsko, Izrael, Libérie, Mikronésie, Marshallovy ostrovy, Nauru a Pálau. Česko však bohužel ne.