OHLÉDNUTÍ: Setkání Trump – Carney
Mezi událostmi, které 6. května dominovaly světovému zpravodajství, byla návštěva nedávno zvoleného kanadského premiéra Marka Carneyho v Bílém domě.
Donald Trump se projevil jako vskutku „uctivý“ hostitel. Premiérova limuzína zastavila u Západního křídla Bílého domu v 17:55 SELČ. Zhruba o půl hodiny dříve zveřejnil prezident na síti Truth Social svérázný příspěvek, v němž uvedl, že se na setkání těší a chce s premiérem spolupracovat (už ho nenazývá posměšně guvernérem jako jeho předchůdce), ale nedokáže porozumět jedné jednoduché pravdě - proč Amerika každoročně dotuje Kanadu částkou 200 miliard dolarů, vedle toho, že jí poskytuje zdarma vojenskou ochranu a spoustu dalších věcí. A pokračoval: „My nepotřebujeme jejich auta, nepotřebujeme jejich energii, nepotřebujeme jejich dřevo, nepotřebujeme nic z toho, co mají, kromě jejich přátelství, které, jak doufám, budeme stále udržovat. Na druhé straně oni od nás potřebují všechno. Premiér brzy přijede a toto bude s největší pravděpodobností moje jediná zásadní otázka.“
Vskutku vstřícný začátek pro jakékoliv jednání mezi přáteli. Jak ve svém celku, tak v detailech. Trumpovo opakované tvrzení, že USA od Kanady nic nepotřebují je právě taková nepravda jako donekonečna omílaný nesmysl, že Amerika dotuje severního souseda 200*/ miliardami dolarů ročně. Ano, Američané mají ve vztahu ke Kanadě obchodní deficit, loni ve výši 63,3 mld. dolarů. Nicméně deficit nejsou dotace a mimoto je tu otázka, když USA od Kanaďanů nic nepotřebují, proč toho tolik dovážejí čili proč tak velký schodek? Je to samozřejmě otázka laická z kategorie „podle selského rozumu“, ba nepřípadná, ale spoustě lidem na mysl přijít může. Podle agentury AP jsou tyto Trumpovy argumenty v rozporu s ekonomickými daty, protože Spojené státy potřebují kanadskou ropu a další zboží, přičemž přeshraniční obchod mezi dvěma sousedními zeměmi je faktorem podporujícím ekonomický růst.
*/ Jak se ale při setkání s novináři ukázalo, ani oněmi dvěma sty miliardami dolarů si Trump docela jistý není, spíše střílí od boku. V Oválné pracovně řekl: „Proč dotujeme Kanadu 200 miliardami dolarů ročně, nebo kolik to vlastně je – je to velmi značná částka.“ Takže vaříme z vody.
V nadsázce řečeno je Trump „hodný a zlý policajt v jednom“. Po příjezdu hosta z Ottawy ukázal jako římský bůh Jason vlídnou tvář. Carneyho zahrnul komplimenty: „Chci vám poblahopřát. Vedl jste opravdu skvělou kampaň. Sledoval jsem debatu. Myslím, že jste byl excelentní,“ rozplýval se nad volebním úspěchem Carneyho, přičemž je zapotřebí dodat, že Trump neomalenými výroky útočícími na kanadskou suverenitu značně průběh kampaně ovlivnil – tematicky a dost možná i výsledek. Je-li to druhé pravda, pak můžeme lépe porozumět jeho větě: „Kanada si vybrala velmi talentovaného člověka, velmi dobrého člověka.“
Oválná pracovna: Postřehy a ozvěny
Když se Trump, který během setkání s novináři před vlastním jednáním držel řeč nesrovnatelně delší dobu než Carney, snažil upoutat pozornost poukazem na to, že i on miluje Kanadu, dopustil se drobného faux pas. Premiérovi sdělil: „Máte tu právě teď opravdu, opravdu skvělého hokejistu v (týmu Washington) Capitals… a také velkého tvrďáka, který právě překonal rekord, a je to skvělý chlap.“ Televize CBC k tomu suše uvedla, že Alexandr Ovečkin, který překonal v dubnu rekord v počtu vstřelených gólů v NHL, „rozhodně není Kanaďan. Je to Rus a podporovatel Vladimira Putina“ Bývalý kanadský velvyslanec v USA Frank McKenna to diplomaticky nazývá – a vůbec nejde o Ovečkina - „nerespektováním faktů“. Podle něj si Carney v Oválné pracovně „vedl docela dobře“, ovšem znepokojilo ho Trumpovo zkreslování pravdy. „K premiérovi byl uctivý, ale k faktům neuctivý“, soudí bývalý velvyslanec. Připomněl výše zmíněné prezidentovo falešné tvrzení o obchodním deficitu ve výši 200 miliard (který navíc nesmyslně interpretuje jako „dotaci“) a pokračoval: „Máme největší vzájemný obchodní vztah na světě a nejmenší obchodní nerovnováhu, a to jen proto, že jim posíláme naše suroviny, které oni zpracovávají. A to nemluvím o službách, v nichž mají vůči nám obrovský přebytek.“ Podotkl, že USA silně spoléhají na Kanadu jako zdroj ropy, plynu, hliníku a potaše. „Je neuctivé, když prezident neuznává, že Kanada přináší do vzájemného vztahu něco hodnotného. Abych byl upřímný, bylo těžké to poslouchat.“
Nebylo možné nedotknout se krajně ožehavého tématu – Kanada jako 51. stát USA. Carney opakovaně zdůrazňoval, že jeho země není a nikdy nebude na prodej. „Příležitost k úspěchu spočívá v partnerství a v tom, co můžeme společně vybudovat,“ dodal. Trump opáčil: „Nikdy neříkej nikdy.“ Carney téměř neslyšně pronesl: „Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy,“ aniž by bylo zřejmé, že si toho prezident vůbec všiml.
Jednání v Bílém domě pozorně sledovali zástupci kanadského autoprůmyslu, který nese tíhu 25procentního cla na díly nesplňujících normy obchodní dohody CUSMA (mezi USA, Kanadou a Mexikem z roku 2018). Prezident Kanadské asociace výrobců vozidel Brian Kingston vyvrací Trumpovo přesvědčení, že USA nepotřebují kanadská auta. „Máme hluboce integrovaný dodavatelský řetězec budovaný šest desetiletí. Američané potřebují kanadský trh právě tak jako kanadský trh potřebuje Spojené státy.“ Dodal, že Kanada představuje pro USA největší odbytiště pro vývoz automobilů; Američané mají s Kanadou přebytek jak v oblasti exportu vozidel, tak automobilových dílů. „Jedná se o vztah, který dobře funguje, ve skutečnosti lépe pro USA než pro Kanadu.“
Zajímavý moment. Jeden novinář se zeptal, jestli by premiér Carney mohl něco řícina téma zrušení cel na kanadské zboží, načež Trump rezolutně zasáhl: „Ne.“ Na otázku proč ne, prezident odpověděl: „Tak to prostě je.“ Logiku to mělo, protože jednání ještě nezačala, ale novináře zajímal názor premiéra.
Výsledek? Snad slibný první krok
Ani ten největší optimista nemohl očekávat, že obchodní válka, kterou (nejen) vůči Kanadě s příchodem do Bílého domu Donald Trump odstartoval, skončí smírem během jedné návštěvy. Jak tedy úvodní dialog obou státníků hodnotit? Mark Carney, který ve 20:15 SELČ odjel z Bílého domu, vystoupil o hodinu později na tiskové konferenci na střeše kanadského velvyslanectví s impozantním výhledem na Kapitol. Jeden z dotazů zněl, zda se vrací do Ottawy s nějakým hmatatelným výsledkem, pokud jde o cla. „Nečekal jsem, že odtud budeme vypouštět bílý kouř,“ odpověděl Carney s poukazem na nynější papežské konkláve. „Vedli jsme velmi komplexní a konkrétní debatu. Dosáhli jsme pokroku.“ Jistěže premiér nemohl odhalit všechny detaily jednání, současně ale platí, že zatím nic konkrétního v ruce nemá. Tomu odpovídá i jeho odpověď na otázku, jestli Trumpa požádal, aby už přestal s řečmi o 51. státě: „Řekl jsem mu, že tuhle myšlenku není třeba opakovat, ale prezident si stejně bude říkat, co bude chtít.“ V tom se nemýlí. Pozitivně zní Carneyho poznámka, že Trump „rozumí tomu, že se vede dialog mezi dvěma suverénními národy.“ Snad má pravdu.
Závěr nemůže být jiný. Jestli první setkání kanadského premiéra s americkým prezidentem přinese v dohledné době pozitivní výsledky, uvidíme v příštích týdnech a měsících. Oba státníci budou pokračovat v kontaktech, pokud ne dříve, tak v červnu v Albertě na summitu G7. Porodila hora myš? Nic jiného se ani čekat nedalo. Bývalá konzulka Kanady v Atlantě Louise Blaisová realisticky upozorňuje: „Připravte se na dlouhou a klikatou cestu. Nebude rychlé ani snadné dosáhnout komplexní obchodní a bezpečnostní dohody, jak ji navrhuje Carney. Než se dostaneme do cíle, narazíme na pár těžkých období.“ Dobře to ví i premiér Carney. Na střeše ambasády po jednání řekl: „Dnešek znamenal konec začátku jednoho procesu. Otázkou je, jak budeme spolupracovat v budoucnu.“
●
Podklady:
Zpracováno exkluzivně pro Neviditelného psa.
