Rok 2025 byl pro Izrael velmi úspěšný především proto, že se podařilo osvobodit všechna zbývající živá rukojmí a získat zpět ostatky zavražděných – kromě jednoho. Trumpova vláda slíbila jeho rodičům, že nezahájí druhou fázi mírového plánu, dokud Hamás tělo nevrátí. Američané také s pomocí arabských zemí vyjednali příměří v Pásmu Gazy, které platí od začátku října, ale Hamás ho soustavně porušuje.

Izraelští vojáci jsou rozmístěni na 53 % Pásma Gazy a Hamás ovládl zbytek. Povraždil množství svých odpůrců, znovu hromadí a přeprodává humanitární pomoc, a dokonce vymáhá peníze od Gazanů za bydlení v provizorních přístřeších – údajně požaduje až 650 dolarů za stan.

Izrael loni zničil skoro 20 000 cílů Hamásu a zlikvidoval čtyři jeho vysoké velitele, včetně toho nejvyššího, Jahjá Sinwára, a na 70 nižších. Sám ztratil 152 vojáků.

Od 1. ledna Izrael zrušil povolení působit v Gaze 38 mezinárodním humanitárním organizacím, protože nesplnily podmínky – nepředložily nově požadovaný seznam pracovníků, zdroje financí a plán činnosti. Podle Izraele spolupracovaly s Hamásem, pomáhaly mu odklánět humanitární pomoc do jeho skladů a zneužívaly finance ve prospěch teroristů. K nově zakázaným patří např. Lékaři bez hranic, Oxfam nebo Save the Children. Humanitární situace však jejich ztrátou neutrpí; v Pásmu Gazy dál pracuje 24 dalších organizací, které s Hamásem nespolupracují a požadavkům vyhověly.

Druhá fáze mírového plánu Donalda Trumpa dodnes nezačala i proto, že ta první předpokládá odzbrojení Hamásu. Teroristé složení zbraní původně slíbili, ale dnes je odmítají.

V Libanonu se teroristické hnutí Hizballáh stejně jako Hamás snaží obnovit zásobu zbraní i vojenskou infrastrukturu a jeho sponzor Írán se pokouší dodat mu peníze a výzbroj. Izrael zdokumentoval na 2000 případů porušení příměří, zaútočil na téměř tisíc teroristických cílů a eliminoval 380 teroristů. Libanonská vláda slíbila, že Hizballáh do konce roku odzbrojí, ale to se jí nepodařilo. Izrael proto dál zůstává na svých pěti základnách v Libanonu a Donald Trump mu povolil dál proti Hizballáhu zasahovat. Hnutí sice od uzavření příměří koncem roku 2024 Izrael neostřeluje, ale má stále desetitisíce raket, dronů i členů a zůstává v nejschopnější vojenskou silou v zemi.

Sýrie nového prezidenta Ahmada Šary na Izrael rovněž neútočí, a dokonce s ním jednala o uzavření bezpečnostní dohody. Nakonec z ní však sešlo. Klíčící spolupráci narušila i neschopnost Šarovy vlády zaručit bezpečnost syrským menšinám, jako jsou drúzové a křesťané.

Izrael loni vyhlásil válku Íránu, protože pokračoval ve vývoji jaderné zbraně a hromadil balistické rakety. Izrael a Američané, kteří se do bombardování zapojili také, během dvanácti dnů vážně poškodili íránský jaderný program, zničili 30 továren na výrobu raket, polovinu všech odpališť a přes 80 % íránské vzdušné obrany a eliminovali více než 30 íránských nejvyšších velitelů a 11 jaderných expertů. Írán na Izrael odpálil 550 balistických střel a přes 1000 dronů. Dnes ale výrobu raket obnovuje a Izrael zvažuje nové údery.

Izraelské letectvo také zasahovalo proti jemenským Hútíům kvůli neustálému ostřelování, ale údery je nezastavily; přestali sami, až když v říjnu začalo platit příměří v Pásmu Gazy.

Palestinci na Západním břehu loni zabili 20 Izraelců, ale díky intenzivním izraelským vojenským zásahům klesl celkový počet teroristických útoků ze zhruba 250 v roce 2024 na 60. Armáda provedla na 80 operací, při kterých zlikvidovala 230 teroristů a 7400 dalších zatkla. Sílí však násilnosti židovských extremistů proti palestinským civilistům a s nimi i americká kritika a výzvy k ráznějším zákrokům.

Na domácí půdě je Izrael stále stejně rozdělený na přívržence a odpůrce Netanjahuovy vlády. Největší nesouhlas vyvolává její odmítání zrušit výjimku z povinné vojny pro ultraortodoxní židy. Ostatní Izraelci kvůli ní musí trávit v armádě stovky dnů ročně. Loni sloužilo přes 300 000 záložníků, kteří už jsou na pokraji sil a přicházejí o zaměstnání a někdy i rodinu.

Koncem roku Izrael způsobil mezinárodní pozdvižení uznáním Somalilandu, který se v roce 1991 odštěpil od Somálska a vyhlásil nezávislý stát. Izrael byl první zemí na světě, která ho uznala; považuje tento stát v Adenském zálivu za potenciálního partnera v boji proti hrozbě Hútíů a vlivu Íránu. Prezident Somalilandu Abdirahman Mohamed Abdullahi se dokonce chystá uzavřít s Izraelem dohodu o normalizaci vztahů, stejně jako to už udělaly Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Maroko a částečně i Súdán.