ODJINUD: Moldavsko-český volební sloupek
50,38 procenta moldavských voličů rozhodlo v referendu z 20. 10. o zakotvení proevropského směřování své vlasti do ústavy. Těsná většina – taky většina. Zásadně k výsledku přispěly hlasy od občanů Moldavska ze zahraničí. Ve věku plytkých vteřinových reakcí to nemohlo mezi českými online debatéry nezažehnout poprask stran toho, že přesně takto rozhodnou o našem osudu hlasy „zdaleka“ v příštích volbách – zejména do Poslanecké sněmovny po zavedení korespondenčního hlasování.
Každá analogie se světem funguje omezeně, protože pomíjí rozdíly v kontextu. Rozdíly zde: 1) Moldavská diaspora je obrovská. Každý třetí Moldavan žije mimo Moldavsko. V ČR nepředstavitelné. 2) Ony to nejsou „hlasy z USA a Kanady“. Ale přesněji hlasy Moldavanů pracujících toho času v USA, Kanadě, Itálii, Německu atd. Nejde jen o počet slov. Ti „zahraniční“ Moldavané ty Moldavany „domácí“ živí. A tím i moldavskou ekonomiku, která by bez nich (bez Moldavanů venku) byla v ještě citelnějším srabu. A kdo barák platí, má co mluvit do jeho chodu. 3) Moldavské příběhy „těch tady“ a „těch tam“ od sebe neizoluje nekonečno. Co Moldavan mimo rodnou hroudu, to příbuzní a přátelé, již do ciziny neodešli. A naopak. Příkladem budiž dva bráchové. Jeden zůstal na gruntě, kde pomáhá tátovi pěstovat víno. Druhý se vydal až za velikou louži, aby pracoval jako ajťák a z výdělků přes oceán přispíval na rodinný podnik.
Poznámka pod čarou: tradiční (tradičně debilní) nešvar nás, chráněnců sv. Václava, vězí v pokusech o překlad politického dění za hranicemi do problémů naší vnitřní politiky. Jenže ono spoustu toho se překladu vzpírá. Vedle univerzálních pravd působí nemálo danosti specifické. Na ty první stačí rozum, na ty druhé maximálně pokorné přijetí.
Psáno pro Lidovky.cz
Autor je právník a básník. Jeho manželka pochází z Moldavska.